Hledá se krejčí, značka: ihned. Česku chybí šičky, školy kvůli nezájmu zavírají obory

17. únor 2018
Zprávy z

Krejčovské řemeslo se z Česka vytrácí. Dokazují to statistiky Národního ústavu pro vzdělávání. Zatímco ještě před deseti lety obor dokončilo přes čtyři sta studentů, loni jich nebylo ani třicet. Dříve vyučená generace krejčích navíc postupně odchází do penze. Na pracovních pozicích ji ale nemá kdo nahradit. Ohrožená je proto nejen výroba běžné konfekce, ale taky třeba divadelních kostýmů.

K šicímu stroji usedá Ivana Polášková už přes dvacet let. Krátce po studiu krejčovství se pustila do podnikání a založila si vlastní salon. Během jediného týdne zvládne ušít až dvanáct kusů oblečení. Práci jí urychlují i nové stroje.


„Určitě technologie – co se týče třeba fixace látek, i ty stroje jdou dopředu. Takže spousta strojů se vyměnila a máme teď na určité látky nové. Jde to dopředu všechno. Co se týče klasické krejčoviny, tak asi by to mělo zůstat to ruční šití,“ myslí si Polášková.

Podle ní zájem lidí o šití na zakázku v posledních dvou letech výrazně roste. Objednávky ale musí často odmítat. Chybí jí totiž pracovníci.

„Celý loňský rok jsme hledali do týmu kolegyni, ale bez šance. Já jsem z našeho týmu nejmladší, kolegyním je přes padesát, takže si říkám; ještě 5 až 10 let se mnou budou, ale pak budu zoufalá. Protože se fakt teď nedá sehnat,“ vysvětluje Polášková.

Úpadek z konce 90. let

Novou sílu shání taky další české podniky. Třeba výrobce oblečení UAX hledá kromě krejčích i švadleny. Zájemcům nabízí nástupní mzdu 15 tisíc korun. Taková odměna je přitom v oboru běžná – podle Informačního systému o průměrném výdělku dostávají švadleny a šičky v průměru necelých 16 tisíc hrubého, tedy jen něco málo přes polovinu celostátní průměrné mzdy.

I to je důvod, proč obor studenty neláká. Podle Martina Úlovce z Národního ústavu pro vzdělávání se na dnešní situaci podepsal úpadek oděvnictví z konce 90. let, kdy domácí zboží převálcoval levný asijský dovoz, a řada firem z trhu odešla.

„Ještě v roce 2003 vstoupilo do prvního ročníku obor krejčí přes 1000 žáků. Ten podíl absolventů následně převyšoval podíl pracovníků v textilním průmyslu a oděvnictví. Čímž se uplatnitelnost nebo šance na uplatnění rapidně snížila a čerství absolventi, kteří vstupovali na trh, se stávali nadbytečnými,“ dodává Úlovec.

Zatímco ještě v roce 2003 obor krejčí nabízelo skoro 90 škol, dnes ho v Česku vyučuje jen čtrnáct škol. Zájem studentů se tak přesunul hlavně k uměleckých oborům – jako je třeba návrhářství nebo textilní výtvarnictví. Oděvnictví a textilní výroba ale nejsou jedinými obory, které hlásí propad studentů. Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků klesá zájem taky o nábytkářství – a to hlavně o truhlářství a čalounictví.

autor: zus
Spustit audio