Na Vysočině přibývají plantáže rychle rostoucích dřevin. Dřevo končí nejčastěji v teplárnách
Na Vysočině roste stále více cizokrajných stromů. Jejich rychle rostoucí dřevo se využívá k topení, především v teplárnách nebo kotelnách velkých firem. Většinou jde o druhy japonských topolů. Snahy podnikatelů ale kritizují ochránci přírody. Stromy totiž mohou nepříznivě ovlivnit genofond místních druhů, zejména topolů a vrb.
Aleje jsou mimo jiné v Pucově na Třebíčsku, v Bystřici nad Pernštejnem a také v Dobrohostově na Havlíčkobrodsku.
Sklízí se v zimě
Sklizeň dřeva probíhá po pěti letech, vysvětluje majitel plantáže u Dobrohostova Karel Milichovský: „V zimě je ve vegetačním klidu, obsahuje nejmenší vlhkost. Pak se sklízí kombajnama. Funguje to podobně, jako klasický štěpkovač.“
Na přírůstech stromů se podepsalo i letošní suché léto a začátek podzimu. Starší stromy snášejí sucho hůř než ty mladší. „Je to klon topolu maximoviče a topolu černého,“ vysvětluje pěstitel.
Odbyt na dřevo si plantážníci domlouvají už rok dopředu. Lidé ho domů příliš nechtějí, dřevo se totiž sklízí vlhké a štěpinky jsou poměrně malé. Karel Milichovský ale dodává do velkých tepláren a také nadnárodnímu výrobci nábytku.
Ekologům se to příliš nelíbí
Pěstování cizokrajných dřevin nese určitá rizika. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny jde především o genofond místních druhů topolů a vrb. Jediná cesta je podle něj skutečně dodržet jen pětiletou životnost stromů. „To mýcení nastává ještě před tím, než stromy začnou kvést a plodit, tak aby nemohlo dojít k tomu křížení s našimi druhy.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hrad zveřejnil zápis z jednání o důchodech, ANO zvýšení hranice pro odchod do penze nerozporovalo
-
Výnosy z emisních povolenek lze použít jen na boj se změnou klimatu. Budou příjmem státního rozpočtu
-
‚Současný režim už musí padnout.‘ Orbánovi odpůrci vzhlíží k novému mesiáši
-
Německá média píší, že Hložek odejde z Leverkusenu. Zájem mají velkokluby z Itálie nebo Leicester