Prodloužená záruka není vždy výhodná. Podmínky si prodejci stanovují sami

29. duben 2017
Zprávy z

Prodlouženou záruku a pojištění na zboží nabízejí obchodníci stále častěji. Podle spotřebitelského centra dTest si ale může prodejce v rámci prodloužené záruky určit téměř libovolné podmínky. Ne vždy se proto takový benefit při koupi vyplatí.

Pětatřicetiletá Markéta z Prahy si před dvěma lety koupila sportovní kočárek s masivní konstrukcí, na kterou je doživotní záruka. Výrobce navíc slibuje kvalitní zboží určené do přírody a terénu. Zaplatila za něj 14 tisíc korun. Jenže teď ho reklamuje už po čtvrté.

„Ještě před uplynutím záruční lhůty jsme ho museli dvakrát reklamovat. Nefungovala aretace předního kola a dvakrát kvůli vadě mnohem závažnější. Zlomila se nám přímo nosná železná konstrukce,“ řekla Radiožurnálu Markéta.

Poprvé výrobce reklamaci uznal. Podruhé už ne, jde totiž podle něj o mechanické poškození, na které se reklamace nevztahuje. Co se ale pod mechanickým poškozením skrývá, výrobce ani na opakované dotazy neřekl. Nabídl sice opravu, zaplatit ji ale měla paní Markéta.

„Nebyla to velká částka. Myslím, že 1600 korun. Z principu si ale nechceme opravu platit sami, protože máme za to, že jsme vadu nezpůsobili špatným užíváním kočárku," dodává.

Pomoc nakonec pětatřicetileté Markétě nabídl prodejce. Nelíbilo se mu, jak výrobce komunikuje, a kočárek tak opravil na svoje náklady. Spotřebitelé se ale můžou v případech odmítnutých reklamací obracet i na soudní znalce.

„Znalec posoudí na základě svých znalostí a technických možností, zda se jedná o vadu prokazatelnou, která na výrobku byla od začátku a pouze se projevila až po určitém čase používání, anebo zda se jedná o špatný způsob zacházení,“ vysvětluje soudní znalec Vladimír Štork.

Taková analýza zabere většinou dva týdny a spotřebitelé za ni zaplatí jeden až dva tisíce korun.

Nastudujte podmínky, radí dTest

Podle právníka spotřebitelského centra dTest Lukáše Zeleného se na ně kvůli nevyřízeným reklamacím obrací stále víc lidí, v průměru desítky spotřebitelů měsíčně. I kvůli trendu prodejců, kteří nabízejí prodloužené záruky na zboží nebo jeho pojištění proti rozbití nebo krádeži.

Třeba u velkých e-shopů zaplatí spotřebitelé za prodloužení záruky na tři roky okolo 20 procent z kupní ceny. U notebooků, počítačů nebo třeba tabletů nabízejí prodejci většinou jen roční prodloužení za zhruba 10 procent z kupní ceny. Jenže pravidla pro reklamace si stanovují sami a spotřebitelé by tak měli být ostražití.

„Důvod je jednoduchý. Spotřebitel zanechá u obchodníka ještě víc peněz. Měl by si tedy vždy nastudovat podmínky, ať už jde o prodlouženou dobu záruky nebo pojištění, protože pokud to neudělá tak může časem zjistit, že dal své peníze za něco, co je pro něj naprosto nevhodné. Protože tam v případě pojištění může být široký okruh výluk, v případě záruky se pak může dočíst, že to platí jen na určitou část zboží,“ varuje Lukáš Zelený.

Prodejce si může nastavit jakákoli pravidla

Prodloužená záruka tak může být ve výsledku nevýhodná. Podobné záruky řeší i Česká obchodní inspekce v rámci mimosoudního řešení sporů.

„Je to něco navíc, nad rámec zákona. Jde o smluvní vztah a v tom si podnikatel může nastavit prakticky jakákoli pravidla. Ze zkušeností oddělení mimosoudního řešení sporů České obchodní inspekce vyplývá, že kdyby spotřebitelé podrobně četli, co vlastně podepisují a na co se prodloužená záruka vztahuje, respektive nevztahuje, často by ji ani neuzavírali,“ vysvětluje mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.

Jak dTest, tak i Česká obchodní inspekce radí, aby si vždy spotřebitelé pečlivě prostudovali podrobnosti v podmínkách nebo smlouvě, aby nepřišli zbytečně o peníze.

autoři: mik , bkl
Spustit audio