V Kožlí si připomněli sedmdesát let od tragické přestřelky odbojářů

„Přenesme se do 27. ledna 1945, je před 17. hodinou večerní, to znamená, že se už smráká,“ řekl na místě Miloš Doležal, autor rozhlasového dokumentu o neštěstí v Kobylím dole. Mělo dojít ke schůzce lesního adjunkta Pulce s dalšími muži. „Slyšeli motorku, řekli si: Karel se blíží.“ Byl tam ale i provokatér Bušek, který vše vyzradil Němcům.

„Pulec utíká, ostatní padnou. Pulec se těžce zraněný dostal dolů k řece, kde pod let ukryl tajné dokumenty a zastřelil se,“ dodává Doležal s tím, že Pulec takto zachránil spoustu dalších lidí. Pokud by se dostal do rukou gestapa, mohl by při nekompromisních výsleších prozradit další protiněmecké aktivity.

Partyzánskou přestřelkou ale neštěstí v Kobylím dole neskončilo. V září 1945 při tryzně místních obyvatel došlo k přestřelení drátů vysokého napětí, pod nimiž zemřelo dalších osm lidí.

Události v místech pod obcí Kožlí připomíná kniha Františka Drašnera Krvavá lázeň v Kobylím dolu. Samotný důl je přes čtyřicet let zatopený, původní říčka Želivka se totiž změnila ve vodní dílo Švihov.