Zálesácké okénko
A vydáme se na výpravu po zálesácké stezce. Ovšem pozor: někdy může být problém, zvlášť třeba ve velkých lesích, neztratit se, nebloudit. A tam, kde není dobrá síť značených cest, se musíme naučit orientovat. Asi víte, že k orientaci v krajině je zásadní určit světové strany, abyste mohli použít mapu...
...a přitom se nejdřív určuje sever, který je na mapě vždycky nahoře. Nejpřesnější a nejrychlejší zprávu o severu nám dá buzola nebo kompas, ale vsadím se, že tyhle nelevné věcičky má u sebe jen málokdo. A tam nám poradí sluníčko: v devět ráno je na jihovýchodě, v poledne ukazuje na jih, ve tři odpoledne jihozápad a po šesté večer západ.
Ovšem pozor, teď je letní čas, tak je to o hodinu později. Takže v jednu odpoledne se díváme rovnou na jih, a když se otočíme, máme před sebou ten žádaný sever. Pak si přiložíme mapu a můžeme šlapat dál - divočina nedivočina.
Je ještě spousta dalších možností, sever se dá třeba při hvězdách určit podle Polárky - ta je, jak známo, v prodloužení zadních "kol" souhvězdí Velký vůz a je to taky první hvězda na oji Malého vozu.
Kdž potkáte včelín, úl, uvědomte si, že jeho česno, tedy vchod, je otočené víceméně k jihu, pak jsou taky známé lišejníky a mechy na stromech, ale spolehlivé to tak úplně není. Ty totiž nemusí růst nutně na severu, ale tam, odkud nejvíc fouká vítr, čili u nás spíš na severozápadě.
Právě tak jsou ve stejném směru nejhustší léta na pařezech nebo třeba strmější svahy mravenišť atd. A tak si myslím, že vám tyhle pomůcky k orientaci v krajině bohatě stačí - určitě to zvládnete a neztratíte se, že?