Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
8. srpna  2012  rubrika: Pohádky a povídky

Jakub, Eva a mumínci

Čtení - Foto: Lucie Seifertová

ČteníFoto: Lucie Seifertová

Eva a Jakub jsou kamarádi. Děti jako vy. Ale mají oči, které možná vidí víc…

„Mám tyhle knížky strašně rád!“ řekl Jakub. „Mumínci jsou prima. Moc se mi líbí, co dělají a jak vypadají.“
„To mně taky,“ kývla Eva. „Oni jsou trochu jako lidi, ale ne zas úplně. A každou chvíli je čeká dobrodružství.“
„Jejich autorka, Tove Janssonová, se právě v srpnu narodila – už skoro před sto lety,“ připojila se k rozhovoru Jakubova maminka. „Já jsem taky o mumíncích četla, když jsem byla malá.“ 

„Vážně?!“ Tohle Evě vždycky připadá neuvěřitelné: že dospělí byli kdysi dětmi - jako je ona. Třeba nejedli špenát! Zlobili! Četli ty samé knížky! A co je nejzvláštnější, tatínek a maminka se neznali, vůbec netušili, že jednou budou spolu a budou mít dítě. Ji, Evu. 

„Jakoubku, nechtěl bys nám třeba chvíli číst? Utíkalo by mi to rychleji…“ poprosila Jakubova maminka. Stehuje modrohnědou látku, bude šít synovi bundu. Nový školní rok se blíží. A Jakub přes léto ze všeho vyrostl!
„Tak ano. Budu číst z knížky „Tatínek píše paměti“, oznámil Jakub.
„Tu neznám. Četla jsem „Čarovnou zimu“ a „Čarodějův klobouk“, řekla Eva.
„Víš, tahle knížka je o tom, jak byl muminí tatínek mladý. Byl opuštěný. Vyrostl v nalezinci. A všichni přátelé, co našel, byli taky opuštění. Neměli… neměli rodiče. Hlavně tatínky.“ 

Skutečně se Jakubovi zatřásl hlas nebo se to Evě jen zdálo? Je to pořád stejné – Jakubův táta odešel už dávno, přesto mu stále chybí.
„Ale že ta knížka nakonec dobře dopadne?“ zeptala se Eva.
„Určitě,“ řekla Jakubova maminka. „Ono na světě taky většinou všechno dobře dopadne. Když se člověk trochu snaží.“ 

Autor:  Martina Drijverová
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média