Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
2. září  2014  rubrika: Pohádky a povídky

MAMI, TATI, PŘEČTI MI: Jakub, Eva a jeřábi

Jeřábi - Foto: Barbora Buchalová

JeřábiFoto: Barbora Buchalová

Jakub, Eva a příroda.
Jakub s Evou si koupili velký sešit. Budou do něj psát o všem, co zajímavého objevili v přírodě.
A my… my do toho sešitu budeme nahlížet!

Začala škola. Zatím jen opakujeme, takže máme dost času na pozorování přírody. Byli jsme na návštěvě u tety nedaleko České Lípy. A tam jsme uviděli něco úžasného, jeřáby! (Eva) 

Jeřáby ptáky, ne stromy. Správně se jmenují jeřábi poplaví. Byli obrovští, velcí asi jako my! Letěli od nás pryč, na zimu míří do Španělska, Portugalska a severní Afriky, napsal Jakub.
Když letěli, vypadalo to obloze jako velké V. A křičeli – znělo to jako troubení, napsala Eva. 

Troubení bylo slyšet daleko. Zjistil jsem, že je to tím, že mají rozšířenou a zatočenou průdušnici pod hrudní kostí a ta jejich hlas zesiluje. (Jakub)
Troubení je zvláštní, ale úžasné jsou prý jeřábí svatební tance, ptáci skutečně tancují kolem sebe. To bych chtěla vidět, napsala Eva. 

Musí to být krása! Jeřáb je největší evropský pták, měří až 130 cm. Když roztáhne křídla, rozpětí je do 230 cm. Jeřábi jsou u nás vzácní, ale prý se jejich počet stále zvyšuje. V poslední době u nás hnízdí kolem třiceti párů. Staví si hnízdo na zemi, takovou kupku z rostlin, v bažinách nebo u rybníků a řek, napsal Jakub. 

Jeřáb je krásný: hlavu má na čele černou, po stranách hlavy má bílý pruh a krk je vzadu červený. A mláďata jsme viděli na fotce, jsou to takoví šedí plyšáčci. Rodiče sedí na vejcích střídavě. Po měsíci od vylíhnutí z vajec už rodiče mláďata vodí dál od hnízda, až do vzdálenosti 2km. A po šedesáti dnech už začínají létat. (Eva) 

Jeřábi se živí malými savci, hmyzem, měkkýši a červy, taky zelenými částmi rostlin. (Jakub)
Jeřába ve starém Řecku považovali za ptáka, co nosí štěstí. A stejně tak ho berou v Japonsku. (Eva)
Štěstí určitě je, když jeřáby uvidíme! (Jakub) 

Autor:  Martina Drijverová