Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
25. října  2012  rubrika: Pohádky a povídky

MAMI, TATI, PŘEČTI MI: Matyáš a čáp

Kluk, čáp a moře - Foto: Lucie Seifertová

Kluk, čáp a mořeFoto: Lucie Seifertová

Byl jeden dům. V tom domě pokoj, v něm postýlka a v postýlce ležel malý Matyáš. Asi by měl už spát, ale oči plné noční tmy se ne a ne je zavřít.

2. díl - Kam letěli podruhé 

Čekal, jestli se neozve ťukání na okno nebo zda neuslyší lehký šum křídel. "Snad nezapomněl." Prolétlo mu hlavou. Když tu se ozvalo ťuk ťuk a na rámu otevřeného okna seděl jeho nový kamarád. 

"Tak kam se dnes vydáme?" ptal se čáp zvědavě. "Jeden návrh bych měl," povídá chlapec, "ale nevím, jestli to není zase příliš daleko." Zaváhal a čáp ho povzbudil: "Jen povídej." Matyáš tedy vyhrkl: "Přál bych si vidět moře."
Čáp se trochu pousmál, pokýval hlavou: "Pak před sebou máme pořádnou cestu a měli bychom vyrazit." Chlapec si oblékl si svůj cestovní župan a vznesli se do vzduchu. 

Čáp vystoupal vysoko, až nad mraky, to aby se jim dobře letělo a mával křídly, že by mu kdejaké letadlo mohlo závidět nejen rychlost, ale i eleganci, s jakou plul vzduchem. A ještě než stačilo Matyášovi blesknout hlavou, jak dlouho asi poletí, zahájil čáp sestup a už se snášeli na písčitý břeh. 

"Moře," vydechl chlapec a pak se zase nadechl toho slaného svěžího vzduchu a vydal se směrem k vlnám. "Je krásné," vydechl. Udělal z písku dlaněmi malou hradní věž. Příští vlna ji rozmočila a další zarovnala písek zase tak, jak byl. Zkusil udělat tři další než se vlna zase vrátí. Jednou, dvakrát a byly také pryč. "Škoda, že to takhle nefunguje s hračkami," povzdychl si Matyáš, "jednou dvakrát a byly by všechny uklizené."  

Čáp se zasmál: "Jenže vlny by je tak nanejvýš nahrnuly pod postel." A chlapec uznal: "Tak to by nešlo. Maminka vždycky říká, že je mám uklidit na jejich místo."
Pak ještě chvíli zálibně pozoroval moře, poslední sluneční paprsky viděly, jak se prochází po kotníky v nízkých vlnkách, jak namáčí prsty a ochutnává, zda je opravdu slané. Ale pak byl nejvyšší čas vydat se domů a jít spát.  

Matyáš už zíval na celé kolo. "To bylo moc krásné," děkoval čápovi, když uléhal do své postýlky. "Však já zase přiletím," zamával pták křídly, "a zase se spolu vydáme na cesty." Ale to už Matyáš napůl spal a bylo mu, jak by ho do snů odnášely poklidné slané mořské vlny. 

Autor:  Petra Raková
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média