Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
13. listopadu  2012  rubrika: Pohádky a povídky

MAMI, TATI, PŘEČTI MI: MATYÁŠ A ČÁP

Matyáš a čáp - Foto: Barbora Buchalová

Matyáš a čápFoto: Barbora Buchalová

Byl jeden dům. V tom domě pokoj, v něm postýlka a v postýlce ležel malý Matyáš. Asi by měl už spát, ale oči plné noční tmy se ne a ne zavřít.

3. díl - V MUZEU 

Okno je pootevřené, ale Matyáš se na ně nedívá. Soustředěně upírá oči na strop a přemýšlí. Ťuk ťuk, ozvalo se a čáp na okně se šeptem zeptal: "Můžu dál?" Matyáš vyskočil na nohy: "To víš, že ano." Čáp se snesl měkce na koberec: "Já myslel, že už spíš." 

"Ale vůbec ne, jen jsem myslel na to, co mi říkal Pepík ve škole," posadil se Matyáš na postel, "on totiž tvrdil, že existuje dům, ve kterém je úplně normálně vevnitř lokomotiva. A k tomu domu prý vůbec nevedou koleje." Povzdychl si Matyáš. "A mě se zdá, že pěkně lže." Čáp naklonil hlavu na stranu a po chvíli povídá: "Aha, já už vím, co myslel. Obleč se a já tě tam vezmu." 

Letěli nad střechami domů, ulice se míhaly, sem tam jimi projela tramvaj, ale lokomotiva žádná. Toho si Matyáš dobře všiml. Navíc i pro ty tramvaje tam koleje byly. Ale to už se blížili k velké budově, protáhli se oknem až nahoře u střechy dovnitř a čáp povídá: "Jsme tady." "Ale kde?" rozhlížel se Matyáš po ztemnělé místnosti, která se mu zdála ještě větší než dům vypadal zvenku. Kolem dokola byly balkony, čáp kývl a po jednom z nich se vydali. Pak po schodech dolů a dolů. 

Na cestě s čápem - Foto: Barbora Buchalová

Na cestě s čápemFoto: Barbora Buchalová

"Tak tady je," povídá čáp, když došli až do přízemí. Matyáš zůstal stát s otevřenou pusou, opravdu tam byla. Černá lesklá lokomotiva, v tendru nasypané uhlí a vzadu dokonce i jeden vůz pro cestující. "Ale to není všechno, podívej," ukázal čáp křídlem naproti a tam stála druhá.  

"Dvě opravdové lokomotivy," Matyáš na nich mohl oči nechat. Pak se zarazil, pod koly lokomotiv opravdu byl kousek kolejí, ale ty nikam nevedly. Rozhodně ne nikam ven. "Jak se sem mohly dostat," ptal se čápa. A ten odpověděl: "Víš, tenhle dům, to je muzeum. Jsou tu i auta a letadla. A ty lokomotivy sem přestěhovali železničáři, protože jednak už nejezdí, ale především jsou krásné. Aspoň mně se moc líbí." "Mně taky,'" vydechl Matyáš. 

Ale to už byl čas pomalu se vrátit domů. Rozloučili se, Matyáš zalezl do postýlky, a když usnul, zdálo se mu, že je zpátky v tom muzeu. Stál u lokomotivy a těšil se, že vyleze nahoru do boudičky, pak vyjede dveřmi ven, přiloží pod kotel a až bude projíždět pražskými ulicemi, tak zapíská. 

Autor:  Petra Raková
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média