Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
Get Adobe Flash player
4. prosince  2013  rubrika: Pohádky a povídky

MAMI, TATI, PŘEČTI MI: Matyáš a čáp

Pekař peče - Foto: Barbora Buchalová

Pekař pečeFoto: Barbora Buchalová

Byl jeden dům. V tom domě pokoj, v něm postýlka a v postýlce ležel malý Matyáš. Asi by měl už spát, ale oči plné noční tmy se ne a ne zavřít. Ťuk ťuk, ozvalo se na okno a jeho kamarád čáp byl tu. „Tak kam dnes poletíme?“ ptal se hned

8. díl PEKAŘ PEČE CHLEBA 

„Znáš písničku Pekař peče housky, uždibuje kousky?“ zeptal se Matyáš a čápovi bylo hned jasné, kam tím míří. Ale pro jistotu se zeptal: „Takže dnes poletíme zjistit, jak to chodí v pekárně?“ „Přesně tak,“ přikývl Matyáš a usmál se. „Ale abys nebyl zklamaný,“ řekl čáp, „dneska už nestojí pekař s pekařkou u válu a nesoutěží, kdo uplete víc houstiček, než začne svítat.“ 

„A jak to tedy dnes dělají,“ zajímal se Matyáš, když se blížili k jedné z velkých pekáren. Přistáli a nahlédli do okna. „Tak třeba tady, dělají většinu práce stroje,“ řekl čáp, ale hned dodal, „ale zase odsud vozí pečivo široko daleko a peče se ve dne v noci, prostě pořád.“ Matyáš chvíli pozoroval, jak vše běží jako hodinky a za chvíli se mu z toho chtělo trošku spát. 

Čáp do něj šťouchl křídlem: „Nespi, podíváme se ještě i jinam.“ Vylétli nad město, zakroužili, a když čáp ucítil tu správnou pekařskou vůni, vydali se za ní. Tahle pekárna bylo o mnoho menší, ale byla přesně to, co si Matyáš přál vidět. Pekaři a pomocníci se skláněli na trojúhelníčky těsta, ze kterých budou plněné šátečky. O kus dál jiní posypávali houstičky připravené k pečení sezamovými a lněnými semínky. A ta vůně. Úplně se jim sbíhaly sliny.
„Podívej, koláčky,“ ukazoval nadšeně Matyáš oknem dovnitř, „koblihy, koláče a támhle zas preclíky. Musím ráno říct mamince, abychom sem zašli na nákup.“ Už se chystali na cestu, ale vtom uviděl Matyáš čerstvě upečené pecky, právě vytažené z pece. Čáp se usmál: „Co říká, takový chleba s máslem k snídani, to by bylo viď.“ A Matyáš pokývl: „To by bylo.“ 

Ještě prolétli kolem dveří, aby zjistili, v kolik pekárna otvírá a pak už honem domů a spát. Aby jim ty křupavé rohlíčky někdo ráno nevyfouknul. Matyáš usínal a říkal si, že být pekařem je asi těžké, pracovat takhle v noci a brzy ráno znovu, ale že je to moc pěkná a voňavá práce. A ještě než se rozhodl, co všechno si hned ráno u pekaře koupí, usnul a zdály se mu samé křupavé a voňavé sny. 

Autor:  Petra Raková