natáčení dokumentu Foto:  jkr

Dokument "Boj o rozhlas" můžete sledovat v pátek 3. 6. na ČT2 od 12.45 a z pondělí 6. na úterý 7. 6. od 0.15 hodin. Dokumentární film Boj o rozhlas natočily jako první koprodukční film Česká televize a ČRo 1 - Radiožurnál.

Dokument nabízí nejen výpovědi pamětníků a historiků, autentická hlášení, dobové fotografie a filmové materiály, ale i záběry z rekonstrukce těchto historických událostí, která se odehrála o šedesát let později. Desítky nadšenců, členů klubů vojenské historie a rozhlasáků tak v květnu 2005 vzdaly hold českým hrdinům z konce 2. světové války. Dokument přináší i některé nové informace o bojích o Český rozhlas a netradiční pohledy na tyto události nezatížené politickou propagandou, která před listopadem 1989 často diskreditovala naši historii.

Autorem scénáře je Václav Žmolík (moderátor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu a tvůrce pořadů České televize jako Studio 6, Aréna, Pohlednice z Nagana, Po Česku, Kořeny, Legrútská historie, teď Svět na kolejích), režii má David Bonaventura (režíroval například pořady Na palmě, Kořeny, Legrútská historie, teď Jak na ryby). Odborným poradcem byl historik Mgr. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu, při rekonstrukci měli rozhodující odborné slovo Alexandr Pícha, ředitel ČRo 1 - Radiožurnálu a znalec vojenské historie, a kpt. Radek Galaš, který je nejen příslušníkem Policie ČR, ale také vedoucím klubu vojenské, přesněji policejní a četnické historie Četnická pátrací stanice Praha.

Dokument "Boj o rozhlas" přibližuje události před šedesáti lety, v květnu 1945, kdy byl Český (tehdy Československý) rozhlas jediným rádiem v osvobozované evropské metropoli, které nepřestalo vysílat ani během nejtěžších bojů. Film připomíná nejen boje o rozhlas, zejména 5. května 1945, kdy se jej povstalcům podařilo ovládnout, ale také vysílání rozhlasu ve dnech Povstání českého lidu (5.-9. května 1945) a význam tohoto vysílání pro povstalce.

natáčení rekonstrukce s dobově vypadající kamerou Foto:  jkr

Natáčelo se celkem sedm dní, asi nejnáročnější bylo snímání rekonstrukce bojů o Český rozhlas. Při té byly použity čtyři kamery, z toho dvě byly "kamuflované". Dvojice kameramanů se v dobovém oblečení pohybovala mezi účinkujícími, a tak i kamery musely být v jakýchsi pouzdrech, aby vypadaly jako šedesát let staré. Iluze musela být dokonalá. Kameramani tak byli jediní, kdo měl přístup přímo "na jeviště" na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice. Při rekonstrukci 7. května 2005 účinkovalo na 120 lidí a vše se odehrávalo podle přesně daného scénáře během přibližně pětačtyřiceti minut.

Díky přípravě rekonstrukce bojů o Český rozhlas a díky natáčení našeho dokumentu se podařilo zodpovědět několik otázek, které do té doby neměly odpověď, a vyvrátit několik dlouho tradovaných omylů. Například jsme zjistili, že postřílení na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice nebyli čeští, ale němečtí civilisté, a také se podařilo prokázat, že ze školy Na Smetance nemohl střílet do Balbínovy ulice kulomet, jak se dříve historici domnívali. Hlavně bychom ale rádi zdůraznili dlouho zamlčovanou roli českých četníků, policistů i vládních vojáků při bojích o Český rozhlas a také to, že Praha se stala svobodným městem už 8. května 1945, tedy ještě před příchodem Sovětské armády. Rozhlas k tomu rozhodujícím způsobem přispěl. I proto mohl hlasatel Zdeněk Mančal 9. května 1945 přivítat sovětské tanky "ve svobodné Praze".