Supermarine Spitfire v muzeu Foto:  vha

Mezi muzea Vojenského historického ústavu Armády České republiky patří i Letecké muzeum v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely. Svým zaměřením je především národní a představuje vojenské, výrobní, dopravní i sportovní tradice českého a československého letectví, což narušují až akvizice a výměny z posledních let.

Muzeum vzniklo z Letecké výstavy uspořádané k 50. výročí československého letectví v roce 1968 v areálu letiště, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Areál není příliš rozsáhlý a jeho prohlídka nezabere ani celý půlden. Vystavena není ani celá polovina z 275 exponátů, které jsou ve vlastnictví muzea podle údajů na jeho internetových stránkách. Stísněnost je také první pocit návštěvníka při procházce areálem. Tady je ovšem třeba odlišit jednotlivé expozice ve čtyřech výstavních halách.

Jednotlivé expozice

Plánek rozmístění výstavních hal Foto:   VHÚ

V první z nich, v "hale A", je k vidění 19 historických letounů, charakterizujících naše letectví do roku 1939, i množství doplňujících předmětů, jako jsou zbraně, letecké motory, vrtule a další. Expozice má všechny charakteristické rysy podobných výstav v zahraničí a figuríny letců i obsluhujícího personálu vypovídají více a názorněji než sebe podrobnější vysvětlující texty.

Spojenci ze západu i z východu

"Hala B" je vyplněna stroji z období, o kterém jsou tyto webové stránky. Sedm historických letounů a dalších sbírkových předmětů, vztahujících se k 2. světové válce, je v hangáru typu Pícha. Vévodí jim legendární Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z výzbroje čs. stíhacích perutí v britské RAF, dlouhodobě zapůjčený z Národního technického muzea. Letoun pocházející z 310. stíhací perutě RAF měl být s ostatními Spitfiry dodán koncem čtyřicátých let do Izraele, ale kvůli nehodě u Kunovic už zůstal na našem území. V letech 1966-67 byl rekonstruován do dnešní podoby v Aeru Vodochody.

Supermarine Spitfire Foto:  vha

Další ze slavných letadel je Lavočkin La-7, s nímž se vraceli domů naši letci z východní fronty. Celkově bylo vyrobeno 5.753 letounů La-7 všech verzí. U československého letectva sloužily vedle typu La-5FN (po válce v ČSR označené jako S-95) a cvičné La-5UTI (CS-95) také letouny La-7 (S-97) ve druhé polovině 40. let v počtu celkem 54 kusů. Tento konkrétní La-7 (taktické č. 77) s fiktivní kamufláží je rovněž zapůjčen ze sbírek NTM.

Slavný je rovněž Iljušin Il-2/typ 3 Šturmovik. Celkem bylo vyrobeno neuvěřitelných 36.163 strojů Il-2 všech verzí, které představovaly jednu z nejúčinnějších sovětských zbraní 2. světové války. Navzdory tomu se jich do dnešních dnů dochovala jen hrstka. Jedním z nich je i vystavený Iljušin Il-2m3 (38), výrobní č. 12.438. Stroj sloužil u 3. čs. bitevního pluku, který byl součástí 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR, a po válce pak v československém vojenském letectvu až do roku 1948. Letoun byl nalezen v roce 1966 těžce poškozený na kbelském letišti a ve vojenských opravnách v Líních ho zrekonstruovali do podoby, v jaké létal koncem války.

Zbývající letouny jsou cvičné De Havilland Tiger Moth Mk.II a North American/Norduyn Harward Mk.IIB či Polikarpov Po-2 Kukuruznik a spojovací stroj Taylorcraft Auster AOP. Mk.VI. Škoda jen, že nedostatek prostoru neumožňuje vstup mezi letouny, nebo je dokonce obejít. Malý odstup třeba pro fotografování lze odbýt námitkou, že existují i fotoaparáty s větší šířkou záběru, ale byť i jen o málo větší odstup by exponátům dal mnohem více vyniknout.

Návštěvník také marně hledá výraznější připomínku letadel, na nichž naši letci létali v britském bombardovacím letectvu nebo u perutí letectva pobřežní obrany. Poněkud překvapivá je i absence německých letounů. Přestože jsou ve sbírkách muzea vystaveny, figurují ale jinde a jako "československé stroje".

Kam se poděla Luftwaffe

Ukrytý Messerschmitt Bf 109G Foto:  vha

Messerschmitty jsou coby "Avie" k vidění poněkud zasunuty v největším hangáru "hale C", který byl od založení muzea až do roku 1988 jediným výstavním prostorem. Nachází se v něm údajně přes 60 letadel a množství dalších předmětů vztahujících se k období po roce 1945, ale jsou v něm i exponáty z předválečného období. Vystavené letouny překrývají jeden druhý a takřka žádný si nelze prohlédnout z více stran. Výjimkou je jen nejnovější zrestaurovaný "Síbl" Aero C-3A. Je-li Letecké muzeum ve Kbelích opravdu jedinou institucí na světě, která vlastní obě verze Messerschmittů Me 262A Schwalbe a Me 262B, nebo Bf 109G/K, jistě by mu výraznější prezentace takových unikátů prospěla.

Ve zmíněné hale je samozřejmě ještě řada velice zajímavých exponátů, ale jejich nahuštění na malém prostoru stírá dojem, který by mohly vyvolat při "vzdušnějším" uspořádání. Příkladem by zase mohl být nejnověji otevřený výstavní prostor "hala D", ve kterém ale nejsou exponáty k našemu tématu.

Na volné ploše

Nekrytým prostorám vévodí "alej Migů", většinou typu Mig 23 různých verzí, zakončená víceúčelovým letounem McDonnell Douglas F-4M Phantom FGR Mk.2. Stroj je darem RAF Leteckému muzeu HÚ AČR, do Kbel přiletěl 16. ledna 1992. Pochází z výzbroje 19. perutě RAF z německé základny Wildenrath. U téže jednotky za 2. světové války sloužilo několik čs. stíhačů, kteří v jejích řadách získali významné bojové úspěchy. Tím se vlastně i tématicky hodí k našim stránkám. Vidět v našich končinách námořní letoun s ocasním hákem není příliš obvyklé a sympatickým gestem od pořadatelů jsou i přistavené schůdky, z nichž lze nahlédnout do pilotní kabiny. Dalším exotem je jednomístný stíhací letoun Northrop F-5E Tiger II, který se k nám dostal až z Vietnamu.

V halách jsou vystaveny také modely, letecké motory, součásti vraků letounů, výzbroj, výstroj, uniformy, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. Malá část expozice je věnována také naší účasti na kosmickém výzkumu. Na prostranství vedle "haly C" je "zátiší" tvořené protiletadlovým kanónem, protiletadlovou raketou T 2, v kódu NATO SA-2 "Guideline", na odpalovací rampě a radiolokátorem s otáčející se anténou. Poněkud dále za plechovou ohradou "vykukují" části antén dalších vojenských radiolokátorů a jiné vojenské techniky, které jsou veřejnosti nepřístupné.

Velká letadla "nepřístupno"

Poněkud zarážející je absence větších letounů, zejména transportních. Největším exponátem "k vidění" je proudový bombardér Il-28, ale cokoli většího chybí. V katalogu jsou sice uvedeny "pravá Dakota" Douglas DC-3A, "ruské dakoty" Li-2, Iljušin i "Andula" An-24, ale návštěvník si je prohlédnout nemůže, protože přístup na plochu před hangáry není možný. Lze jen doufat, že s připravovaným rozšířením výstavních ploch dojde i na tento druh letadel.

V areálu je také možno si zakoupit modelářské stavebnice a fotografie letadel, event. trička, čepice a další textilní doplňky, ale i hrnky a podobné suvenýry s "leteckou tématikou". Dojde-li podle plánů k rozšíření prostor leteckého muzea, jistě by stálo za úvahu doplnit služby v areálu o nějakou možnost občerstvení.

Také je z nich možné fotografovat okolní letouny, které mají venku přece jen více prostoru. Mimochodem, schůdky by se v nějaké podobě uplatnily i na jiných místech a to nejen venku, ale i ve vnitřních výstavních prostorách.

Pro úplnost je třeba připomenout velmi kvalitní a obsáhlý katalog Leteckého muzea Historického ústavu AČR, jehož autorem je AVIS Ministerstva obrany České republiky a z něhož byla také čerpána řada údajů o letounech pro tento článek.

Hodnocení vojenské expozice

DOBRÉ: - většina vystavených letadel je dobře zrestaurována a udržována - muzeum představuje řadu exponátů i z oblastí mimo vojenskou techniku - popisky jsou přehledné, dostatečně informativní - k muzeu patří i dostatečně velké bezplatné parkoviště - velmi kvalitní a obsáhlý katalog - existuje možnost zakoupení modelů nebo upomínkových předmětů

HORŠÍ: - řada vystavených exponátů, zejména v "hale C", je značně nahuštěna příliš blízko u sebe - chybí možnost prohlídky letounů, zaparkovaných na stojánkách před hangáry, eventuálně prohlídka letuschopných strojů - v halách nejsou "galerie" ani jinak vyvýšená místa umožňující vyfotografování vystavených letadel shora - v muzeu není restaurace - nevhodně umístěný přechod pro chodce z parkoviště do výstavního areálu

Kudy, kdy a za kolik do muzea ve Kbelích

Letecké muzeum Vojenského historického ústavu Armády České republiky ve Kbelích je otevřeno sezónně od konce dubna do konce října, denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin a vstup je zdarma. Doprava je možná vlastními vozidly, nebo autobusy městské dopravy, jejichž stanice "Letecké muzeum" je hned před vchodem. Spojení je od stanice metra B Českomoravská. Pro automobilisty je k dispozici bezplatné parkoviště naproti muzeu, v areálu bývalých kasáren, jen přechod pro chodce přes rušnou Mladoboleslavskou ulici je poněkud nevhodně umístěn.

Mapka umístění areálu Leteckého muzea ve Kbelích Foto:   VHÚ

.