ORP Blyskawica Foto:  pan

Torpédoborec Blyskawica (výtlak 2870 tun) patří k nejslavnějším plavidlům, které se zapojily do bojů za 2. světové války. Účastnil se evakuační mise spojeneckých vojáků ze vzdávající se Francie, hlídal nákladní konvoje a bojoval s německými ponorkami. Během invaze v Normandii kryl dělostřeleckou palbou vyloďující se jednotky. Dnes je z Blyskawice reprezentační loď polského válečného námořnictva a zároveň expozice vojenské techniky.

Blyskawica bojovala od prvního do posledního dne války. Spolu s dalšími torpédoborci Grom a Burza byla 30. srpna 1939 převelena do Velké Británie, Dostala totiž rozkaz pod krycím názvem "Pekin". Ten znamenal pokyn k ukrytí třech nejdůležitějších plavidel mimo dosah německého válečného loďstva. Jeho útok se předpokládal v nejbližších dnech. 1. září polské lodě spustily kotvy ve skotském přístavu Leith. Tady se námořníci dozvěděli o napadení své vlasti. Chtěli ihned bojovat, ale museli několik dnů počkat, než Británie vyhlásila Německu válku.

7. září zaútočily polské lodě na německou ponorku a těžce ji poškodily. Hlavní zásluhu na tom měla Blyskawica. Během války si ještě na své konto připsala potopení dvou plavidel, poškození 3 ponorek, sestřelení 4 letadel a ochranu 83 konvojů. Službu jako eskortní loď Blyskawica zahájila v listopadu 1939. Doprovázela například konvoje kolem západního pobřeží Anglie. 9. dubna 1940 spolu s ostatními polskými torpédoborci eskortovala 31 nákladních lodí z Norska do Británie. Na jejich palubách se převáželo zlato z norské národní banky. Blyskawica se účastnila také invaze spojeneckých vojsk v Normandii. V bitvě u ostrova Ouessant spolu s kanadskými a britskými torpédoborci zneškodnila 2 německé lodě a 2 poškodila. Její poslední akcí byla už poválečná likvidace německých ponorek v Atlantiku s názvem "deadlight". V roce 1987 k padesátinám spuštění na vodu dostala Blyskawica nejvyšší vojenské vyznamenání - válečný kříž Virtutti Militari. Výzbroj Blyskawice pochází jak z období války, tak z pozdějších poválečných úprav. Loď aktivně sloužila ve vojenském námořnictvu do poloviny 60. let. Uprostřed lodě je protiletecké dělo Bofors ráže 40 milimetrů. 2 taková děla tu byla umístěna už při stavbě lodě v roce 1937. Na zádi a na přídi jsou 4 hlavní dělostřelecké věže s kanóny ráže 120 mm. Věže už ale nejsou úplně původní. V 50. letech v nich vyměnili hlavně, protože v Polsku se na rozdíl od britského námořnictva používal metrický systém označování ráže nábojů. Znamenalo to koneckonců i jisté zlepšení. "Sovětské hlavně byly delší než britské, a děla proto měla delší dostřel." Ukazuje velitel podporučík Jerzy Lubkowski. Ve střední části paluby jsou umístěny 2 torpédomety ráže 550 mm s redukcemi na použití torpéd ráže 533,4 a 450 mm. Na bocích lodě jsou 4 shozy hlubinných bomb. Typická zbraň proti ponorkám. "Taková bomba má v sobě 100 kilo trhaviny a tlakovou roznětku. Ta se dala nastavit na určitou hloubku. Často se najednou vrhané bomby nastavovaly na různé hloubky, aby byla větší pravděpodobnost zásahu. Bomba nemusela přímo na ponorku dopadnout. Stačilo, když vybuchla 20 metrů od ní," vysvětluje nemilosrdné zásady námořní války velitel. Na palubě jsou i 2 páry kolejových drah pro kladení min, kterých se na loď vešlo 60.

Sestupme zase do útrob lodě. Uvnitř jsou k vidění například námořnické kajuty s kavalci - tedy ty nepoužívané, nebo kabina radisty. Vstoupit se dá i do kotle na mazut. Ten už také není funkční. Blyskawica se už sama nepohybuje. Kdysi to ale byla střela mezi bojovými plavidly. Parní turbíny jí dokázaly udělit rychlost 42 uzlů - tedy skoro 80 km/h. Při takové rychlosti se v kotlích spálilo za hodinu 21 tun mazutu (Námořní ročenky a další autoritativní prameny ale uvádějí maximální rychlost poněkud menší - 39 uzlů). Normální provozní rychlost Blyskawice byla 15 uzlů. V takovém případě stačilo spálit 3 tuny mazutu za hodinu. V nádržích měla k dispozici 360 tun paliva. Stačilo jí to na 3 tisíce námořních mil.

Mezi loděmi Blyskawica nevynikala jen svou rychlostí, ale i neobyčejným štěstím. Britové jí dokonce říkali "Lucky ship". Za války na ní zahynulo jen 7 námořníků. Tragédie ale potkala osádku Blyskawice po válce. V důsledku únavy materiálu prasklo potrubí a došlo k výbuchu páry zahřáté na 330 stupňů Celsia. V kotelně zahynulo 7 námořníků. Po této události byla Blyskawica odtažená do přístavu Svinoústí a tam 7 let sloužila jako zakotvená námořní základna protiletecké obrany. Od jara 1976 je plovoucím muzeem vojenského námořnictva. Příští rok se na její palubě očekává 5miliontý návštěvník. Muzeum je otevřené od 1. 5. do konce listopadu.

Ještě jedna malá perlička ze života Blyskawice. Britové si nemohli zvyknout na její jméno, které se jim těžko vyslovovalo. Hledali tedy anglický výraz, který by se nejvíce slovu "Blyskawica" podobal. A vyřešili to šalamounsky. Dospěli k názoru, že nejblíže polskému názvu je sousloví: Bottle of whiskey.