Velmi živou součástí života německé společnosti je i více než šedesát let po skončení druhé světové války vyrovnávání se s nacistickou minulostí. Na vlastní kůži se o tom teď přesvědčili obyvatelé východoněmeckého Halle. Teprve nyní se dozvěděli, že na severovýchodním okraji města se rozkládal na sklonku války jeden z vnějších, takzvaných pobočných lágrů nechvalně proslulého koncentračního tábora Buchenwald. Jak se v Halle k této ponuré části vlastní historie stavějí, to se vydal zblízka zjistit zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.  

 

 

Necelé tři roky po skončení druhé světové války dochází mezi bývalými spojenci k dosud nejvážnější konfrontaci. Vítězné mocnosti, které si rozdělily Berlín, stejně jako poražené Německo, však měly rozdílné představy pokud šlo o plány na obnovu země. Po řadě neshod opouštějí Sověti spojeneckou Kontrolní radu, která měla na starosti správu Německa a rozhodnou se své bývalé spojence z Berlína vystrnadit. Prostředkem měla být blokáda západních sektorů uzavřením všech pozemních a vodních přístupových cest a přerušení zásobování elektřinou.  

 

 

Sovětská blokáda západních sektorů Berlína před šedesáti lety představovala jednu z nejzávažnějších konfrontací studené války. Pro obyvatele ještě stále zničeného města se stalo zablokování veškerých pozemních přístupů do západní části města otázkou přímo existenční. Kolem 2 milionů obyvatel bylo naprosto závislých na zásobování zvenčí. Bez doplňování by zásoby potravin vystačily na měsíc a uhlí o něco déle. I v těchto smutných a vypjatých chvílích se však odehrál jeden nevšední lidský příběh, který si připomeneme se zpravodajem Českého rozhlasu v Německu Jiřím Hoškem.  

 

 

Zablokování veškerého pozemního spojení, ať už silničního, železničního, či říčního, mělo přimět západní velmoci k opuštění jejich okupačních sektorů v Berlíně, který byl hluboko v Sověty okupované části Německa. Blokáda byl odjakživa účinný prostředek, jak přimět protivníka k ústupu, pokud neměl dostatek sil a vůle na její proražení a to byl právě případ USA, Velké Británie a Francie. Zásobování blokovaného města leteckým mostem Sověti po zkušenostech od Stalingradu podcenili, neboť tam v delším časovém úseku selhalo. Také v Berlíně se spoléhali, že náročnost takové operace, musí znamenat její neúspěch.  

 

 

V Belgii najdete jeden z největších hřbitovů československých vojáků. Je u městečka De Panne kousek od pobřeží Severního moře a jsou na něm pomníčky s desítkami českých a slovenských jmen. Každoročně koncem května si místní radnice připomíná, že to byli také oni, kdo umíral při osvobozování této části Belgie.