V protinacistických náladách působí jako roznětka, když čeští hlasatelé začínají ráno 5. května 1945 vysílat jen česky a hrají zakázané české písně. Svobodné vysílání je pro národ ohromným povzbuzením a vysílané informace mají strategický význam pro začínající povstání. Němci nasazují proti rozhlasu jednotky SS, ale hned nato přijíždějí na pomoc statečným rozhlasákům čeští policisté a další povstalci. V prudkých bojích na Vinohradech a v okolí tak naplno propuká povstání proti nacistům.

Volání Českého rozhlasu z budovy v Praze na Vinohradech znamenalo rozhodující obrat v osvobozování našeho území. Stalo se mezníkem ve vývoji událostí v hlavním městě, počátkem Pražského povstání i Povstání českého lidu. Toto volání o pomoc bylo prvním veřejným povelem k masovému vystoupení proti okupantům na celém dosud okupovaném území Čech, Moravy i Slezska. Na výzvy Českého rozhlasu si jednotlivci opatřovali zbraně a do boje se zapojilo celé město.

Otázka zdaleka není tak jednoduchá jak na první pohled vypadá. To, kdo a odkud odevšad vysílal v Českém rozhlase ve dnech Květnového povstání patřilo posléze mezi velmi manipulované informace a tak dnes se už na tuto otázku nedá se stoprocentní jistotou odpovědět. A to i přes obrovskou snahu Vladimíra Ježka, který ve své knize "Voláme všechny" zmapoval květnové vysílání den po dni, hodinu po hodině.

Celá léta se v mnoha publikacích píše zcela samozřejmě, že 6. května v 17:40 hodin zasáhl německý proudový letoun Me 262budovu Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze vzdušným torpédem a povstalecké vysílání oněmělo. Podívejme se tedy, co to mohlo být za zbraň, která se už nikdy a nikde jinde nevyskytla.

Jednalo se jednak o zbraně vládního vojska, české policie a četnictva, ale především o "německé" zbraně, které povstalci sebrali německým vojákům. Termín "německé" je v uvozovkách proto, že zejména ruční zbraně, jako pušky a pistole, měly v německém vojsku velmi různorodý původ a ve velké většině byly, zejména druhosledovým jednotkám, přidělovány zbraně kořistní. Jednotnou ráží německých pušek byla ráže 7,92 mm, u samopalů to pak byla ráže 9 mm.

Boj o Český rozhlas se stal nejvýraznější událostí Pražského povstání a posledních dnů války na našem území. Volání pražského rozhlasu znamenalo rozhodující obrat ve vývoji povstání. Bylo prvním veřejným povelem k masovému vystoupení našich občanů proti okupantům. Na rozhlasovou výzvu vyrostly v Praze a řadě dalších míst barikády. Rozhlas organizoval, ale i povzbuzoval v boji. Výzvy o pomoc z pražského rozhlasu připomněly ostatnímu světu, že válka ještě neskončila a že ještě není dobojováno.