Z deníku Františky Berkové, rozené Kesslerové, manželky brněnského lékárníka.
Dnešek je prohlášen jako svátek míru všech spojených národů. V Praze jsou pouliční boje dále, Praha volala opět o pomoc. Hlášení: "Svaz čsl. lékárníků má zaplacen v Dánsku 1 milion jednotek insulinu. Žádá spojenecké letectvo, aby umožnilo co nejrychleji dopravu do Prahy. Čsl. Červený kříž žádá němec. jednotky, aby ihned zastavily palbu, aby tak bylo umožněno hašení hořících budov."

O 6.hod. navečer odjela delegace N.V. pražského do Českého Brodu vyjednávat s velitelem praž.okruhu o bezpodmínečné kapitulaci. O 1/2 10.h. večer hlásí rozhlas: Pražský hrad hoří!"

O 1/2 5.h. probudily nás husté rány z děla a kulometů. Zdálo se, že je to protiletecká činnost, ale letadla nebylo slyšet a za chvíli bylo patrno, že Němci zase útočí na město. 14 dní po osvobození! Kulky dopadají až na naši ulici, střílí se i z domů. Nikdo neví nic určitého. Někdo říkal, že je vlom z Vídeňky, teď zas četník povídá, že ohnisko je u policej. ředitelství. Celý dům je vzhůru, jsme oblečeni a čekáme, co bude dále.

O 3/4 6.h. - zdá se, že střelba tichne, ač je to stále ještě blízko.

6.h. - konečně přišla zpráva, že je to ruská oslava a 2 dny se nic nedělá...

Praha je osvobozena, Němci složili zbraně!

(Pozn. Text není redakčně upravován)