V zahradě jedné budínské internátní školy se před několika dny sešla pozoruhodná společnost – papežský nuncius, maďarský kardinál, starosta italského městečka Acerra, izraelští diplomaté, primátor Budapešti i jeden slovenský důchodce, kterého v 50. letech označili za agenta Vatikánu. Sešli se, aby si připomněli italského kněze Genarra Verolina, který před holocaustem zachránil tisíce Židů.  

 

 

Britové si v těchto dnech připomínají 70. výročí útoků německých letounů na Londýn a později i na další města. Německé slovo Blitz, tedy blesk, kterým bývá tato fáze 2. světové války označována, zůstalo dodnes v historické paměti Britů. Dnešní osmdesátníci tehdy začínali chodit do školy. Jejich vzpomínky na bouřlivé válečné dny jsou však i po tolika letech stale živé.  

 

 

V Británii je celá řada míst spojených s historií československého zahraničního odboje za 2. světové války. Prominentní pozici mezi nimi zaujímá zámek Cholmondeley s velkým parkem. Nachází se v hrabství Cheshire, asi 320 kilometrů na severozápad od Londýna. V létě 1940 tam tábořili českoslovenští vojáci, kteří se po kapitulaci Francie přeplavili do Británie.  

 

 

Ve Francii vyšla zajímavá kniha. V překladu se jmenuje Cesta růžového trojúhelníku. Tohle označení dávali nacisté homosexuálům, které za 2. světové války zavírali do koncentračních táborů. Nosil ho i Rudolf Brázda, který se narodil v české rodině v Sasku. Dnes mu je 97 let a žije v domku na předměstí francouzské města Mylhúzy.  

 

 

Potápění je čím dál populárnější zábavou. Někdo se noří pod hladinu kvůli barevným rybám, jiného lákají tajuplné útesy. Na polské pobřeží Baltského moře ovšem jezdí potápěči kvůli vrakům. Poloostrov Hel nedaleko Gdaňsku je vyhlášenou lokalitou, kde se dá potápět k desítkám lodí na dně.  

 

 

O Angličanech se říká, že jsou excentrici. Asi je to tím, že když něco dělají, dělají to často pořádně až do vysoké úrovně odbornosti nebo zápalu, i když to je třeba jen jejich koníček. Před lety jsem se seznámil s počítačovým oborníkem Neilem Reesem, který možná patří do této kategorie. Neil Rees pracuje pro britskou Biblickou společnost a jeho koníčkem je historie odboje evropských národů v Británii za druhé světové války, hlavně odboje československého.  

 

 

Jmenuje se Rudolf Wessely a žije v severoanglickém Sheffieldu. Říkáte si, kdo je tento muž? Je jedním ze stovek převážně židovských dětí. Právě ty vyvezl sir Nicholas Winton z předválečného Československa a zachránil je tak před jistou smrtí v německém koncentračním táboře.  

 

 

Přesně před sedmdesáti lety, 14. června 1940, dorazil do koncentračního tábora v Osvětimi první transport. Ve vlaku bylo celkem 728 vězňů, mezi nimi i Jósef Paczyński. Žije dodnes. Je mu 91 let. Jako zázrakem přežil v Osvětimi skoro pět let.  

 

 

V Anglii vyšla knížka rokycanské rodačky Zdenky Fantlové Plechový prstýnek (Tin ring). Je to příběh ze života v koncentračním táboře za války, překlad její prvotiny vydané česky v Praze.  

 

 

Bojovali za vlast, x-krát za ni nasazovali život. Vysloužili si však ne ocenění nebo alespoň uznání, ale roky komunistického vězení. Právě takový osud čekal mnohé vojáky Rudé armády, kteří před 65 lety zásadní měrou přispěli ke konci nejkrvavějšího konfliktu v lidských dějinách. O jejich příbězích se dlouhá léta mlčelo a příliš se o nich nemluví ani v dnešním Rusku. Přesto si jejich hlavní hrdinové zachovávají úctyhodný nadhled, vitalitu a víru v to, že je potřeba se na svět dívat pozitivně.  

 

 

Přístavní města mají své kouzlo. Voní dálkami, mořem, rybami, ale i těžkou prací námořníků a dělníků v docích. Pro nás suchozemce bývá každá návštěva velkého přístavu atraktivní. Obdivujeme staré i nové lodě - nákladní i osobní. Francouzský přístav Nantes-St. Nazaire najdete na břehu Atlantiku, tam, kde do něj ústí řeka Loira. Dnes bojuje o zakázky. Před 65 lety, na konci druhé světové války, se bojovalo o něj.  

 

 

V nově otevřeném Českém centru v Tel Avivu začala výstava Židé v boji a odboji. Právě v době 65. výročí konce druhé světové války připomíná, že Židé nebyli jen obětí nacistického vyhlazování, ale že také aktivně bojovali proti německé říši a jejím spojencům. U slavnostního zahájení výstavy nechyběl ani ministr zahraničí Jan Kohout. Vernisáž však byla hlavně místem hodně emotivních setkání.  

 

 

Velmi živou součástí života německé společnosti je i více než šedesát let po skončení druhé světové války vyrovnávání se s nacistickou minulostí. Na vlastní kůži se o tom teď přesvědčili obyvatelé východoněmeckého Halle. Teprve nyní se dozvěděli, že na severovýchodním okraji města se rozkládal na sklonku války jeden z vnějších, takzvaných pobočných lágrů nechvalně proslulého koncentračního tábora Buchenwald. Jak se v Halle k této ponuré části vlastní historie stavějí, to se vydal zblízka zjistit zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.  

 

 

Originální krok k ještě hlubší denacifikaci Německa podnikají sociální demokraté ve spolkové zemi Dolní Sasko. 62 let po jeho smrti chtějí Adolfa Hitlera zbavit německého státního občanství. CDU to ale považuje za nesmysl a poukazuje na to, že mrtvý už není nositelem práv a povinností.  

 

 

V takzvaném "rehabilitation center" armádního muzea v Aberdeenu ve Spojených státech pokračují náročné restaurátorské práce na přebarvení našeho prvorepublikového tanku Škoda LT-35 do československých barev. Proč a jak k tomu došlo popisuje náš washingtonský zpravodaj Alexandr Pícha v příspěvcích : Sledujte příběh prvorepublikového tanku Škoda LT-35 v americkém Aberdeenu a Armádní muzeum v Aberdeenu rekonstruuje československý tank Škoda LT-35.  

 

 

V armádní muzeu v Aberdeenu ve Spojených státech začaly náročné restaurátorské práce na přebarvení našeho prvorepublikového tanku Škoda LT-35 do československých barev. Tento asi nejvzácnější příklad české vojenské techniky, hlavní tank naší prvorepublikové armády, se v Česku nezachoval. Ten v aberdeenském muzeu měl ale donedávna německé barvy a hitlerovské výsostné znaky.  

 

 

Vojenské muzeum v Aberdeenu restaurovalo hlavní tank prvorepublikové armády LT-35, který se v Česku nedochoval. Vedení muzea vyslovilo souhlas s návrhem Českého rozhlasu, aby se tank vrátil do původních československých barev. Na těchto stránkách vám budeme přinášet nové informace o stavu příprav a prací na LT-35.  

 

 

Vyjasnění mnohých otázek dějin 2. světové války si historici slibují od zpřístupnění nacistických archivů, které jsou uloženy v německém Bad Arolsenu. Je známo, že obsahují nejrůznější údaje, mimo jiné záznamy z koncentračních táborů, včetně soupisů oblečení a osobních věcí vězňů při příjezdu do tábora, nebo záznamy o lékařských experimentech na vězních. Nacházejí se v nich i dokumenty gestapa, například zatykače pro urážku rasy. Zatím byly přístupné pouze pro přeživší oběti koncentračních táborů či rodiny, které hledaly své deportované příslušníky.  

 

 

Více než 60 let po skončení II. světové války stále existuje řada otazníků, které se týkají holocaustu. Osvětlit mnohé z nich má napomoci otevření archivu Mezinárodní pátrací služby o obětech nacistického režimu v německém Bad Arolsenu. Zpřístupnění oznámila německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová během své návštěvy Spojených států.  

 

 

Během tohoto roku jsme Vám z různých míst světa přibližovali oslavy konce 2. světové války. Každý den zemře na světě 1.000 veteránů tohoto konfliktu, každé setkání s nimi na místě bitev, které vybojovali, je rok od roku vzácnější a tak stojí za to se za nimi vypravovat i na vzdálená místa připomínek bojů. Washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina se vydal tam, kde Spojené státy vstoupily do 2. světové války, na Havaj, kde se konala už 64. vzpomínka na zdrcující japonský útok na Pearl Harbor:  

 

 

V Česku vyvrcholily oslavy 60. výročí konce 2. světové války na pražské Letné vojenskou přehlídkou historické i současné bojové techniky. Plání pochodovali členové českých historických klubů ale také spojeneckých států, které osvobodily Československo v roce 1945. Defilé tak bylo holdem těm, kteří bojovali a umírali před 60 lety za naši svobodu. V rámci něho se poprvé veřejnosti představily i nové stíhačky gripen. Vyvrcholení oslav 60. výročí konce 2. světové války přihlíželi z tribuny veteráni, vojáci i prezident Václav Klaus a ministr obrany Karel Kühnl.  

 

 

Praha v Texasu získala před šedesáti lety nezáviděníhodné prvenství. Malé městečko neslo ve 2. světové válce v Americe největší oběti v přepočtu na jednoho obyvatele. Stejně jako v dalších českých, moravských, ale i německých obcích v Texasu tam musela narukovat většina mužů. Do americké Prahy v Texasu pak v roce 1944 přišla hned devětkrát zpráva nejsmutnější, pokaždé když jeden z pražských synů ve válce zahynul. Severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina se do texaské Prahy a okolí vydal, aby tam hledal pomníčky Čechů a Moravanů, kteří padli ve 2. světové válce.  

 

 

Představa, že veteráni 2. světové války, kterým je už kolem osmdesáti let, sedí doma se založenýma rukama a spokojeně si užívají svého stáří, může být v mnoha případech mylná. Český rozhlas vám loni představil osudy tří krajanů žijících ve Spojených státech, kteří se vyznamenali v bojích o evropskou svobodu před šedesáti lety. Zpravodaj Miroslav Konvalina se s nimi před nadcházejícím výročím konce války znovu spojil a zjistil, že se nejen těší dobrému zdraví, ale že co jim síly stačí, cestují a pomáhají ostatním.  

 

 

1. srpna si nejen Varšavané připomněli 60. výročí legendárního povstání proti německé okupaci. Heroická revolta obyvatel Varšavy trvala 63 dnů. Nakonec museli kapitulovat před německou přesilou. Němci ztratili v bojích přes 6 000 vojáků. Ztráty na polské straně dosáhly 200 000. Ti, kteří přežili dny povstání, se sjeli na oslavy kulatého výročí.  

 

 

Bylo to právě před 60 lety, kdy se mohly začít psát úplně jiné dějiny. Jeden z největších tyranů 20. století mohl být mrtev. 20. července 1944 byl spáchán neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera. Na otázku, kde k tomu došlo, by mnozí správně odpověděli, že v Německu. Málokdo už ovšem ví, že ono místo dnes leží na území úplně jiného státu. Hitlerův hlavní stan zvaný Vlčí doupě totiž tehdy ležel ve Východním Prusku. Dnes tedy v Polsku. Po stopách nacistických pohlavárů chodil mezi rozbořenými bunkry v lese u vesnice Gierlož náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.