 | | | Adolf Hitler jako dobrovolník za 1. světové války | |
Originální krok k ještě hlubší denacifikaci Německa podnikají sociální demokraté ve spolkové zemi Dolní Sasko. 62 let po jeho smrti chtějí Adolfa Hitlera zbavit německého státního občanství. CDU to ale považuje za nesmysl a poukazuje na to, že mrtvý už není nositelem práv a povinností.Adolf Hitler byl na vlastní žádost zbaven rakouského státního občanství v roce 1925, ale Němcem se stal po několika neúspěšných pokusech až o sedm let později. Vysněné občanství mu tehdy udělil svobodný stát Brunšvicko. Podle údajů Zemského muzea v Braunschweigu byl Hitler 25.února 1932 jmenován brunšvickým vládním radou a o den později mu bylo uděleno i německé občanství. Díky tomu mohl rodák z Braunau téhož roku kandidovat na post říšského prezidenta.V Dolním Sasku, které je nástupnickou zemi Brunšvicka, by teď SPD vůdci Třetí říše ráda německé občanství posmrtně odebrala. Jak prozradil mluvčí poslanecké frakce sociálních demokratů v Zemském sněmu Simon Kopelke, strana si nechala vypracovat příslušnou právní expertízu. "Tímto symbolickým aktem můžeme naznačit, že s tehdejším rozhodnutím Brunšvicka nesouhlasíme. Případné odnětí občanství Adolfu Hitlerovi na naší vině nic nemění," prohlásil ředitel zmiňovaného Zemského muzea Gerd Biegel Křesťanští demokraté (CDU) ale s iniciativou nesouhlasí a posmrtné zbavení občanství považují za právně nemožné. "Navíc by to u židovských organizací a v zahraničí mohlo vyvolat mylný dojem, že se snažíme uniknout odpovědnosti," komentoval plán dolnosaský ministra vnitra za CDU Uwe Schünemann. Čestné občanství odňalo Hitlerovi město Braunschweig už v roce 1946.
Podobný krok chystá také Bad Doberan, který bude v červnu hostit summit G-8. Levicoví aktivisté a odpůrci antiglobalizace už dlouhé měsíce upozorňují na fakt, že tak Bad Doberan, na rozdíl od desítek jiných německých měst, dlouhá léta po skončení války ještě neučinil. |
2. světová válka 
