Potopená loď v Cherbourgu Foto:   Normandie mémoire

Cherbourg padl 26. června, přesně dvacet dní po vylodění. Neúprosnou ofenzívu vedl generál Collins, který, jak poznamenavá generál Eisenhower ve svých pamětech, tak učinil zadost své přezdívce "Bleskový Joe". Také zde pomohla v závěrečné fázi mohutná a přesná palba z námořních děl, ale u několik metrů tlustých zdí Arsenalu, i akce oddílu pro psychologickou válku.

Gibraltarem Lamanšského průlivu nazval Rommel město Cherbourg a jeho přístav, který navrhoval sám císař Napoleon. Jeho uvedení do provozu se už ale císař nedočkal, protože k tomu došlo až za Napoleona III. V letech 1776 až 1835 tam byl s potížemi budován umělý ostrov jako vlnolam chránící válečný přístav. Z té doby také pocházela už zmíněná pevnost Arsenal, jinou, Fort du Roule, tyčící se nad městem, pak Němci během války přeměnili na jednu z mohutnějších pevností svého Atlantického valu. Cherbourg byl první rozměrný francouzský přístav, který Spojencům padl do rukou, a ti ihned po jeho dobytí začali pracovat na zprovoznění přístavu, alespoň v omezené míře. Němci si byli dobře vědomi, jaký význam může mít cherbourský přístav pro Spojence, a tak se snažili, aby až jim padne do rukou, byl dlouhou dobu k nepotřebě. Ve zprávě o opravách od předních spojeneckých odborníků je popsaná demolice přístavu jako dokonale provedená, nejúplnější, nejintenzivnější a nejlépe naplánovaná demolice přístavu v historii. Za organizaci destrukčních prací dostal kontradmirál Hennecke Rytířský kříž.

Zničené lodi v přístavu Foto:   Normandie mémoire

Když Spojenci přístav obsadili, našli potopené lodě navršené jednu nad druhé, blokující jednotlivá mola. Přístavní zařízení byla rozbita, vlnolamy pobořeny, osvětlovací a vytápěcí systém zcela zničen. V bývalém přístavišti transatlantických parníků bylo navršeno 20 tisíc kubíků zbořeného zdiva. Navíc Němci celý přístav důkladně zaminovali. Na zprovoznění přístavu se podílely britské i americké jednotky. Britům velel komodor McKenzie, hlavní důstojník záchranné služby expedičních sil ve štábu hlavního námořního spojeneckého velitele, a Američanům komodor Sullivan, velitel záchranné služby Spojených států, který mohl využít bohaté zkušenosti z obnovy Pearl Harboru po japonském náletu v prosinci 1941.

Za pár dní bylo v Cherbourgu vyčištěno "několik" kotvišť, za čtyři měsíce každá potopená loď byla buď opět na hladině, nebo na vrakovišti. Celkem bylo z přístavu vyzvednuto 81 vraků a překážek. Při obnově přístavu byly využity také poznatky z Neapole, kde však chybělo dostatek potřebných zařízení. V Cherbourgu už byl dostatek přístrojů jak k řezání i svařování pod vodou, tak i k hašení požárů. Pro důkladné vyčištění přístavu od min byli nasazeni potápěči, před tím vyškolení a vycvičení na dně dolní Temže, kde bylo rozvířené bahno, stejně jako se to předpokládalo v přístavu. Potápěči se museli naučit zneškodňovat miny, tj. vyndávat rozbušky, po hmatu. Jako důkaz dokonalého vyčištění přístavu Cherbourgu od min se uvádí, že jeden potápěč nalezl na dně přístavu polovinu stofrankové bankovky.

Molo přístavu Cherbourg Foto:   Normandie mémoire

Američané v Cherbourgu opravovali a budovali především přístavní hráze a vyloďovací rampy, Britové čistili přístav od min. Používali průzkumnou loď Franklin, která vezla několik malých, dřevěných člunů s plochým dnem k prozkoumávání a proměřování přístavu. Byly vybaveny malými "echoloty" (ozvěnovými přístroji), které zaznamenávaly každou nerovnost dna. Pokud člun proplul nad takovou nerovností několikrát různými směry, získal se přesný obrys překážky, její poloha i rozměry. Takovéto "nerovnosti" byly téměř vždy vraky, ale také dnové miny!

Čištění a úpravy cherbourského přístavu pokračovaly rychle a první lodi, které vpluly do přístavu se zásobami pro armády, byly čtyři nákladní lodi třídy Liberty. Na počátku září odbavoval přístav polovinu celé své kapacity a zanedlouho se tu odbavovalo více než 12 000 tun nákladu. Ten se vykládal do nákladních obojživelných aut DUKW a na ploché přívozní prámy "Rhino", z nichž pak putoval do skladišť na břehu. Měsíční vykládka v listopadu činila 433 tisíce tun materiálu a 164 tisíc tun pohonných hmot. Od 16. července do konce války připlulo do Cherbourgu 2137 lodí a z nich bylo vyloženo 2 826 740 tun nákladu, vylodilo se 130 210 osob a nalodilo se jich 307 939, včetně 148 753 raněných spojeneckých vojáků a 124 206 německých zajatců.

Při nakládce a vykládce se ve velké míře používalo mechanizace, zejména motorových nakladačů se zdvihací plošinou. Ze skladišť a skladovacích ploch se vše nakládalo na nákladní automobily ve dne i v noci, za umělého osvětlení. Při současné spojenecké nadvládě ve vzduchu nehrozily ze strany Luftwafe významnější nálety. U Cherbourgu ústila také první větev podmořského potrubí PLUTO, kterým se z britského ostrova Wightu přepravovaly pohonné hmoty pro spojenecké jednotky, přesněji ze Sandownu na ostrově Wight do přístavu Querqueville nedaleko Cherbourgu.

Odminování a rekonstrukce Cherbourgu se zúčastnilo 6 britských záchranných člunů, 3 americké záchranné čluny a 12 "velbloudů", neboli záchranných pontonů YSP. To jsou zvláštní zařízení pomáhající při vyzvedávání potopených a převrácených lodí, zejména v přístavech. V podstatě se jedná o dutý železný válec, který se používá se v párech podle velikosti plavidla. Samotný "velbloud" je dlouhý 15 a čtvrt metru, v průměru má 3,65 metru a výtlak má 110 tun. K otočení trupu velkých lodí se používá metody kombinované, a to jednak záchranných pontonů, ze kterých se odčerpává voda, jednak tahu navijáků na břehu. Jedním z potřebných plavidel při obnově přístavů bývá i vyměřovací loď, která vyměřuje a mapuje přístav a vybírá vhodná kotviště pro lodě.