2. svtov vlka

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

PzKpfw VI Tiger

Alexandr Pícha  19.02.2004 18:04
Pz VI Tiger - Autor: archiv
Pz VI Tiger
Autor:    archiv  

Těžký tank Tiger je nejproslulejším německým tankem. Díky své palebné síle a nejsilnějšímu pancéřování byl hrozivým soupeřem pro všechny obrněné prostředky spojenců v severovýchodní Africe, na východní frontě i v západní Evropě. V prvních letech nasazení vycházel z většiny střetů s jinými tanky vítězně, pokud ho ovšem nevyřadily četné mechanické poruchy. Výroba tanků Tiger byla navíc neúměrně nákladná, takže jich Německo nikdy nestačilo vyrobit tolik, aby mohly situaci na frontách rozhodujícím způsobem ovlivnit. 

Vznik tanku PzKpfw VI Tiger

Projekty na výrobu těžkého tanku výrazně urychlily neblahé zkušenosti nacistů po napadení Sovětského svazu. Němečtí tankisté sice převyšovali své protivníky v taktice i bojovém umění, ale sovětské T-34 a KV-1 pro ně byly nepříjemným překvapením. Díky silnější výzbroji a lepšímu pancéřování mohly likvidovat německé tanky z větších vzdáleností a Němci museli podstoupit značné riziko, než se k nim přiblížili na účinný dostřel vlastních kanónů. A když němečtí konstruktéři v listopadu 1941 podrobně prozkoumali a otestovali nepoškozený T-34, došli k jednoznačnému závěru, že musejí vyvinout mnohem lépe vyzbrojený a pancéřovaný tank.

Z uvažovaných kategorií dostal přednost těžký tank, přestože jeho výroba měla klást mnohem vyšší nároky na německý průmysl než koncepce moderního středního tanku. Sehrál v tom roli i Hitlerův velikášský požadavek, podle něhož tank nacistické armády nesměl mít na bitevním poli přemožitele. Zajímavé je, že se do úkolu pustil i konstruktér Ferdinand Porsche, který před válkou navrhl pro Hitlerův režim koncept lidového vozu Volkswagen (pozdější "Brouk") a který po válce proslul výrobou sportovních vozů. Přestože měl Porsche protekci u Hitlera, v praktických zkouškách uspěla konkurenční koncepce firmy Henschel. Mezitím se ale rozběhla výroba podle Porscheho projektu, která byla zastavena, až když byla vyrobena skoro stovka motorových a podvozkových skupin. Ty byly později použity pro stavbu nepříliš úspěšných samohybných děl Ferdinand.

Tiger byl vyvinut za necelý rok a začal být dodáván na frontu od podzimu roku 1942. Jeho výroba trvala téměř 2 roky, než Němci začali vyrábět ještě monstróznější a nákladnější těžký tank PzKpfw VI B Königstiger.

Srovnání s technikou nepřítele

V době svého vzniku byl Tiger králem bojiště, protože žádný tehdy vyráběný tank neměl takovou palebnou sílu a pancéřování. 88mm kanón Rheinmetall měl úsťovou rychlost 930 m/s a v roce 1943 probíjel nejsilnější čelní pancíře všech spojeneckých tanků už ze vzdálenosti 1 500 metrů. Jediným nedostatkem vedení palby z Tigeru bylo pomalejší otáčení mnohatunové věže, kvůli kterému němečtí střelci v nečekaných střetech nedokázali reagovat stejně rychle jako Spojenci v tancích s elektrickým pohonem věže. Do těžké situace se také střelec dostal, pokud nebyl v běhu motor, který poháněl hydrauliku věže, a monstrum bylo nutné ovládat manuálně.

V pohyblivosti a spolehlivosti však německé těžké tanky zaostávaly za spojeneckými stroji. Příčinou byla hlavně ohromná hmotnost Tigeru. Ta byla způsobena mimo jiné nepříliš nápaditým krabicovým tvarem tanku, který němečtí konstruktéři zvolili v duchu tradice své konstrukční školy. Sovětské T-34 i americké Shermany přitom už byly ve stejné době balisticky lépe tvarovány. Vůči dráze střely nastavovaly šikmo skloněný pancíř, aby po něm střely sklouzly nebo se odrazily nahoru. Němci doháněli nešikovně zvolené téměř kolmé tvarování věže a korby přidáváním hrubé tloušťky pancíře. Hmotnost rozměrného těžkého tanku tak vzrostla až na 56,9 tuny.

Hmotnosti Tigerů však neodpovídala síla motoru a dalších komponentů, které byly neúměrně přetěžovány. Rychle se jim opotřebovávaly motory, selhávaly převodovky, padaly pásy a pronásledovaly je další poruchy. Když technická komise spojenců zkoumala v srpnu 1944 vraky 12 Tigerů opuštěných v okolí Cori, zjistila, že "německý těžký tank nedosáhl takového stupně vývoje, aby mohl být považován za spolehlivé vozidlo pro dlouhé přesuny. Při jízdě vpřed i při couvání se velmi často vyskytují problémy s pojezdovými koly, které představují značnou zátěž pro systém údržby a oprav" (citace z Tank Tiger, Roger Ford, Brown Packaging Books /V. Svojtka 1999).

Rozporné vlastnosti měl i podvozek Tigeru. Dvě překrývající se řady kol na obou stranách zajišťovaly velmi dobré pružení a při hmotnosti tanku relativně dobré jízdní vlastnosti. Velké problémy ale způsobovalo bláto a kameny, které pronikaly mezi překrývající se kola, nebo jejich přimrzávání v tuhých mrazech.

po transportu museli mechanici vyměnit pásy a namontovat vnější řady kol - Autor: archiv
po transportu museli mechanici vyměnit pásy a namontovat vnější řady kol
Autor:    archiv  

Ve srovnání se spojeneckými stroji měl Tiger nejkomplikovanější způsob přepravy. Byl příliš široký, takže ho železniční vagóny nemohly vozit v bojovém stavu přes mosty a skrz tunely. Pro přepravu po železnici mu proto mechanici museli sundávat jednu řadu pojezdových kol na každé straně a široké pásy nahradit užšími transportními. Tato komplikovaná montáž trvala mechanikům půl dne.

Největším strategickým nedostatkem německých těžkých tanků byla jejich neúměrná výrobní a provozní náročnost. Tiger byl velice komplikovaným strojem, který byl sestaven z 26 000 součástí. Také technologie výroby byla komplikovanější než u sovětských a amerických středních i těžkých tanků. Korba a věž Tigera byla elektricky svařována z ocelových desek stejně jako u dalších německých obrněnců. Sovětské a americké těžké tanky IS-2 a M26 Pershing měly korby a věže odlévané. Tato technologie umožňovala výrobu srovnatelného pancéřování při nižší hmotnosti, ale především šetřila mnoho času a práce a umožňovala Sovětskému svazu a Spojeným státům vyrábět masově daleko větší množství tanků. Podle německého účetnictví stál jeden Tiger přes 300 000 říšských marek. Výroba jednoho PzKpfw VI Tiger byla skoro stejně nákladná jako produkce tří PzKpfw V Pantherů. Bojová hodnota Tigeru tomu ale neodpovídala. Podobné plýtvání prostředky bylo o to nesmyslnější, o co víc se projevovala početní převaha spojenecké techniky.

Konkurenti Tigeru

Mezi tehdejšími tanky neměl Tiger déle než půldruhého roku vážnějšího soupeře. Největší pohromou, zvláště na západní frontě, pro něj byly spojenecké stíhací a bitevní letouny. Němečtí konstruktéři neodhadli rostoucí roli bitevního letectva a na rozdíl od jiných mohutně dimenzovaných partií tanku podcenili pancéřování krytu motoru a stropu věže, kde byla ocel silná jen 2,5 cm. Přesně na tato místa se zaměřovaly britské tempesty, typhoony a americké mustangy. Zdecimovaná Luftwaffe přitom nebyla schopná řádění amerických a britských letounů zabránit. Po vylodění Spojenců v Normandii se proto Němci už skoro neodvažovali přesouvat tanky v kolonách za denního světla.

Německé těžké tanky měly největší hodnotu v protitankových a obranných střetech. Ztráty Sovětů i západních Spojenců v soubojích s Tigery ukázaly, jaký význam má na bojišti velká palebná síla i pasivní ochrana obrněných prostředků. Asi za rok po nasazení Tigerů proto Sověti vybavili své nové T-34/85 větší věží a silnějším kanónem ráže 85 mm. Dobrým prostředkem proti německým těžkým tankům byla i sovětská samohybná děla SU-152 s mohutným 152mm kanónem.

Britové zas upravili věže amerických Shermanů a vybavili je dlouhým kanónem ráže 76,2 mm, který dokázal probít pancíř Tigeru i z větší vzdálenosti. Tyto stroje byly samozřejmě zranitelnější než německé těžké tanky, ale zachovaly si větší manévrovací schopnosti, menší spotřebu paliva a měly výhody velkého zázemí zavedeného typu.

Odpovídající těžké tanky vyvinuli Spojenci až později. Sovětský svaz nasadil svůj IS-2 do boje poprvé v dubnu 1944 a Američané M26 Pershing začátkem roku 1945. Oba těžké tanky Spojenců měly lepší balistické tvarování pancíře, tím i menší hmotnost a lepší pohyblivost i manévrovací schopnosti. Pershing měl kanón ráže 90 mm. IS-2 měl větší ráži kanónu 122 mm, ale 88mm kanón Tigeru vykazoval v protitankovém souboji lepší vlastnosti.

Tiger v boji

Základní taktikou Tigerů ve větších operacích byla formace zvonu. Těžké tanky tvořily srdce zvonu a lehčí obrněná kryla boky útoku. V praxi se však Tigery ukázaly vhodnější pro obranné boje než k ofenzívám. Za útoku se na velký tank v poli soustředila veškerá palba. Tiger sice hodně úderů vydržel, ale jeho pásy i podvozek byly zranitelné i z větší dálky. Sovětští tankoborníci navíc brzo zjistili, že je i Tiger zranitelný i lehčími kanóny zboku korby a zezadu. Nechávaly Tigery v útoku přejet a pak je ničily zezadu. Stejnou taktiku často uplattňovali na západě i Spojenci (viz Shermanem proti Tigeru.

V přestřelkách na velké vzdálenosti Tigery likvidovaly sovětské T-34 , americké Shermany a britské Cromwelly v několikanásobných počtech. V bojích u Kurska v létě 1943 však byly ztráty Tigerů velké. Sověti proti nim nasadili nová samohybná děla SU-152 s mohutnou houfnicí ráže 152 mm, která mohla drtit pancíř Tigerů i v čelních střetech. SU-122 a SU-152 si po úspěchu v bojích s Tigery vysloužily u Rusů přezdívky jako Zabiják zvířat (Zveroboj) nebo Dobyvačná bestie. Německé těžké tanky navíc v bitvě u Prochorovky ztratily výhodu mohutného pancéřování a kanónu. V nejtěžších bojích 12. července se totiž stovky útočících tanků chaoticky promíchaly a střílely proti sobě na vzdálenost desítek metrů, na kterou byl i slabší 76,2mm kanón tanku T-34 účinný proti těžkému pancíři Tigerů a Pantherů. Do největší tankové bitvy všech dob se zapojilo přes 1 500 obrněných vozidel a Němci a Sověti v ní ztratili dohromady přes 600 tanků.

Celkově si německé těžké tanky připsaly na své konto tisíce zničených tanků a obrněných vozidel protivníka, zejména v době, kdy neměly rovnocenného soupeře. I když pancíř Tigeru nebyl optimálně tvarován, někdy se tak vrátil z boje i s více než deseti zásahy z 76,2mm kanónu tanku T-34 nebo z 75mm kanónu Shermanu. Byly však situace, kdy i tyto tanky dokázaly zničit těžký tank početní převahou nebo jen lepší taktikou. I z kanónu ráže 75 mm se dal zlikvidovat pásový mechanismus nebo prostřelit bok Tigera (Duel v bitvě o Cecinu).

Palebné síle německých Tigerů se částečně vyrovnaly jen pozdější verze Shermanů s delším 76,2mm kanónem. Tanky Sherman Firefly s tímto kanónem rozstřílely třeba celou rotu Tigerů Michaela Wittmana, legendárního tankového esa východní i západní fronty.

Američané odsunuli zlikvidovaný Tiger ze silnice, aby nezdržoval jejich postup - Autor: archiv
Američané odsunuli zlikvidovaný Tiger ze silnice, aby nezdržoval jejich postup
Autor:    archiv  

Od roku 1944 byla pro osádky Tigerů také smrtelně nebezpečná setkání s kanóny sovětského samohybného děla SU-100 a nového těžkého tanku IS-2. Tiger už v této době ztratil výhodu mohutného obrněnce, který se mohl beztrestně postavit v poli a ovládat prostor v okruhu větším než 2 kilometry kolem něj. Střetnutí stále méně početných Tigerů se sovětskými těžkými tanky IS-2 nebyla příliš častá. Při prvním z nich na jaře 1944 v oblasti Tarnopolu Sověti jeden IS-2 ztratili. V dalších střetech hrála velkou roli celková masivní převaha sovětských vojsk, která postupně převálcovala daleko slabší německé jednotky i s nepočetnými Tigery.

První střet Tigeru s americkým těžkým tankem M26 Pershing dopadl trochu kuriózně. Při pouličních bojích v Elsdorfu Tiger střelbou ze zálohy poškodil Pershing a zabil dva členy jeho posádky. Německá osádka ale ujížděla z místa souboje tak překotně, že najela se svým Tigerem do ruin domu a ty ho zavalily. Američanům se naopak podařilo poškozený Pershing opravit. Druhý den americký Pershing rozstřílel v Elsdorfu jiný Tiger a k tomu ještě dva Panzery IV.

Verze tanku PzKpfw VI Tiger

Výroba a provoz Tigeru byly velmi nákladné, takže ho Němci používali hlavně jako útočný a obranný bojový tank. Tomu odpovídala i jedna z mála verzí, velitelský tank. Přestože u jiných typů byla výzbroj velitelských tanků často redukována, velitelský Tiger měl jen menší zásobu munice kvůli větší radiostanici, ale jinak byl vybaven standardním kanónem a kulometem.

Kromě několika vyprošťovacích Tigerů bez věže byl jedinou opravdovou, zato dost kuriózní variantou PzKpfw VI samohybný moždíř Panzersturmmürser, nazývaný jednoduše Sturmtiger. Váha tohoto monstra vzrostla na 66 tun. Na bázi Tigeru byla namísto korby s otočnou věží postavena mohutná pancéřová krabicová nástavba s moždířem ráže 380 mm, který na vzdálenost až 6 kilometrů vystřeloval šípově stabilizované střely. Sturmtigerů bylo vyrobeno jen 18.

Technický popis PzKpfw VI Tiger Ausf. E

- typ: těžký tank
- osádka: 5 členů (řidič; střelec z kanónu; nabíječ; střelec z kulometu a radista; velitel)
- výzbroj: kanón ráže 88 mm KWK 36 s drážkovanou hlavní; 2 koaxiální kulomety MG 34 ráže 7,92 mm, jeden spřažený s kanónem a druhý v čelním pancíři; protiletadlový kulomet MG 34 ráže 7,92 mm
- munice: 92 nábojů do kanónu; 5 100 nábojů do kulometů
- pancéřování z válcovaných desek z niklové oceli, elektricky svařovaná konstrukce: 80-100 mm věž (120 mm čelo kanónu); 60-100 mm korba; 25 mm strop věže a horní kryt motoru
- motor: benzínový Maybach HL 210 P45, V-12 o výkonu 650 HP při 3000 ot/min uložen v zadní části tanku, nádrž na 540 l paliva; převodovka 8 stupňů vpřed a 4 vzad
- podvozek: hnací kolo vpředu, napínací vzadu; zavěšení na příčných torzních tyčích, 8 kol ve dvou řadách na obou stranách
- hmotnost: 57 tun
- maximální rychlost: 20 km/h v terénu; 40 km/h na silnici
- dojezd v terénu: 110 km
- výrobce Henschel
- produkce: 1942-1944; celkem vyrobeno 1 354 tanků

Zachované tanky PzKpfw VI Tiger

Těžkých tanků Tiger bylo vyrobeno méně než většiny jiných tanků a jejich přeprava byla problematická. Pravděpodobně proto se jich ve světě zachovalo dohromady jen osm. O nasazení Tigerů na našem území historické materiály nevypovídají.

Německo
Münster: V místním Tankovém muzeu je pozdější verze PzKpfw VI Tiger Ausf. E. Povrch tanku je pokryt vrstvou Zimmeritu, který sloužil jako ochrana před magnetickými minami pěších tankoborníků. Tank je solidně zrestaurován. V Münsteru je i nejtěžší tank vyráběný za druhé světové války PzKpfw VI B Königstiger.

Velká Británie
Bovington: Starší verze PzKpfw VI Tiger Ausf. E se starší velitelskou věžičkou a gumovými obručemi na pojezdových kolech z roku 1943 je vystavena v Tankovém muzeu v Bovingtonu. Tigera Afrikakorpsu zneškodnil americký Sherman zásahem pod kanón mezi věž a korbu. Osádka z tanku unikla, ale britští vojáci ji hned zajali. Ještě v Tunisku si ho prohlédl i premiér Winston Churchill a poté byl dopraven do Londýna. V letech 1999 - 2003 byl tento Tiger kompletně restaurován, má kamufláž v původní okrové barvě s červeným číslem 131 a dnes je pravděpodobně jediným pojízdným Tigerem na světě.

Francie
Saumur: Ve výborně řešeném Musée des Blindés v městě na Loiře mezi Nantes a Le Mans je Tiger i jeho nástupce Königstiger. Ve zvláštní hale je i většina dalších typů německé obrněné techniky. Kromě prvních obrněnců z první světové války jsou zde také americké, britské a sovětské tanky a samohybná děla z druhé světové války. V Musée des Blindés je 880 vozidel, z toho asi 200 je vystaveno.
Vimoutiers: V jižní Normandii stojí dodnes nedaleko městečka Vimoutiers novější verze Tigeru, který tam Němci v srpnu 1944 sami zapálili na ústupu. Tiger patřil sPzAbt 501. Zvnějšku byla na tanku restaurována barevná kamufláž, ale poklopy jsou zavařené a vnitřek je zdevastlovaný a rezavý.

Rusko
Kubinka: V jednom z největších tankových muzeí na světě v Kubince je vystaven poměrně zachovalý PzKpfw VI Tiger Ausf. E starší verze s vypouklými pojezdovými koly s gumovými obručemi.
Sněgiri u Moskvy: V muzeu je pozdější verze Tigeru s novější verzí velitelské věžičky a celokovovými koly. Tank nejspíše sloužil Rusům ke zkušebnímu ostřelování. Má průstřely ze všech stran, ve věži, v korbě, rozbitá jsou i kola a pásy. Exemplář je ve velice špatném stavu a rezaví na otevřeném prostranství.

Poznámky:
- BIBLIOGRAFIE je uvedena v článku O WEBU;
- autor článku děkuje za jakékoliv doplňující informace i obrazové materiály, které můžete zaslat na adresu alexandr.picha@rozhlas.cz .


 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: 2. svtov vlka
v rubrice: Technika (Nmecko)

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas