2. svtov vlka

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Velký pomalý cíl

Vlastimil Hankus (vha)  09.03.2004 15:51
LST na pobřeží - Autor: U.S. National Archives
LST na pobřeží
Autor:    U.S. National Archives  

LST - "large slow target" - tak byly přezdívané tyto odolné, univerzální lodě, které byly tahouny většiny vyloďovacích operací a zejména následného posilování a logistického zabezpečování vojsk. Výsadkové tankové lodě LST byly největšími plavidly, schopnými vyložit náklad přímo na břeh bez použití přístavních zařízení, mol, různých jeřábů a člunů, nutných k vyložení klasických obchodních lodí. Daly Spojencům schopnost provádět obojživelné operace v jakémkoli místě cizího pobřeží, existovala-li tam postupně se svažující pláž. I když jim posádky daly tak nelichotivé přízvisko, bylo jich ztraceno ve válečných akcích překvapivě málo, v bojích 26 a 13 při v nehodách na moři. 

Výsadková tanková loď, Landing Ship Tank - LST, byla námořní loď s plochým dnem, navržená k dopravě a vysazení vojáků, vozidel a vojenského materiálu na nepřátelské pobřeží při ofenzivních vojenských operacích.

U kolébky Winston Churchill

Speciálně navržené výsadkové lodě byly jako první použity Brity v "operaci Torch", invazi do severní Afriky na podzim roku 1942. Britové poznali potřebu takových lodí po debaklu v Dunkirku v roce 1940, kdy museli zanechat na místě veškeré těžké zbraně a vybavení, protože neměli žádná plavidla schopná nalodit tanky a další vojenská vozidla na mořském pobřeží. Záhy po evakuaci britských jednotek zaslal ministerský předseda Winston Churchill ministrovi válečné výroby memorandum s dotazem: "Co se dělá pro to, aby byla navržena a postavena plavidla schopná dopravit přes moře tanky pro britský útok na nepřátelské území?"

Jako prozatímní řešení byly na výsadkové tankové lodě přestavěny tři tankery s malým ponorem. Přídě lodí byly upraveny tak, aby měly otvíratelná vrata a za nimi dvojitou sklápěcí rampu dlouhou 21 metrů. Úpravy umožnily vozidlům vyjíždět přímo z lodi na pláž, a i když přestavěné lodi plně neuspokojily, nápad byl dobrý a ujal se.

Britové postavili vlastními silami tři lodě LST 1 - třídy Boxer, stejné koncepce i přibližně stejné velikosti, schopné oceánské plavby, přepravy a vylodění středních tanků otevíratelnou přídí a rozkládací rampou přímo na pláž o sklonu 1/37. Posádka a přepravované jednotky byly ubytovány na první palubě, tanky na druhé. Velitelský můstek byl ve středu lodi, tanková paluba byla průběžná. 40tunový jeřáb za středovou nástavbou byl určen k manipulaci s menšími výsadkovými čluny. Přetížené britské loděnice však nebyly schopny masovější výroby těchto plavidel, a tak se Britové obrátili na spojence za oceánem.

V loděnicích strýčka Sama

Američané žádost Britů převzali v listopadu 1941 a plány LST úplně přepracovali. Lodní konstruktér John Niedermair navrhl loď s velkým přítěžovým (balastním) systémem. Pro zvýšení stability při plavbě přes oceán potřebovala loď hluboký ponor, nízký pak byl požadován při vyloďovacích operacích na pobřeží. Nový návrh přítěžového systému dal jedné lodi dvě schopnosti: na širém moři přibráním vody zvýšil stabilitu, při výsadkových operacích odčerpáním vody byl získán minimální ponor plavidla.

Schematický průřez výsadkovou tankovou lodí LST - Autor:Vlastimil Hankus
Schematický průřez výsadkovou tankovou lodí LST
Autor:   vha  

Američany stavěné LST MK2, neboli LST(2), byly dlouhé 100 metrů (99,97 m / 328 stop) a 15,24 m (50 stop) široké. Mohly nést náklad 2 100 tun. Příďová vrata ve tvaru lomeného oblouku se otvírala na vnější k šířku 4,27 m (14 stop). Lodě mohly dopravovat většinu spojeneckých vozidel. Dolní tanková paluba byla pro 20 tanků SHERMAN, lehčí vozidla, jako nákladní automobily, dělostřelectvo a jiné vybavení, byla přepravována na vrchní palubě, kam se dostala po rampě; u pozdějších typů byla rampa nahrazena výtahem.

Pro přepravované jednotky byly ubikace na bocích lodi, ve dvou patrech nad sebou, v zadní části byla nástavba s malým můstkem. Lodi poháněly dva dieselové motory, které jim umožňovaly plout maximální rychlostí 11,5 uzlu, cestovní rychlost byla 8,75 uzlu. LST byly lehce vyzbrojeny, zejména protiletadlovými kanóny. Typické americké LST měly až sedm PLK ráže 40 milimetrů a 12 x 20 milimetrů.

Nejvyšší priorita

Masová výroba amerických LST se rozběhla s nejvyšší prioritou v šestnácti loděnicích ve Spojených státech v červnu 1942 opravdu ?americkým způsobem?! První dohotovená loď, postavená v Newport News Shipbuilding and Drydock Co., vstoupila do služby jako LST 383 už 27. října 1942 a výsadková tanková loď s pořadovým číslem jedna, LST-1 postavená v Dravo Corp. Pittsburgh, byla převzata 14. prosince 1942. Celkem zhotovily americké loděnice během války 1051 plavidel LST(2). Doba stavby se díky využití pokrokových technologií výrazně zkrátila, a to z původních necelých pěti měsíců na polovinu, tedy přibližně na něco přes dva měsíce v roce 1945. Britové získali podle zákona o půjčce a pronájmu 113 LST(2).

Americký příděl se však zdál Britům nedostatečný, a tak stavěli také výsadkové tankové lodě vlastní, série bývá označována jako třetí. Vzhledem k tomu, že neměli dostatek vhodných dieselů, použili k pohonu parní stroje a na rozdíl od Američanů také nýtované konstrukce. To při stejné nosnosti zvýšilo výtlak plavidel o 600 tun. Lodě postavené v Británii měly čísla od 3 000 do 3 499, lodi postavené v Kanadě pak od 3 500 výše. Ve skutečnosti tolik čísel ani nebylo třeba, protože v Británii bylo postaveno celkem 32 lodí a v Kanadě jen 27.

Jak sloužily

O tankové výsadkové lodě LST byl obrovský zájem na všech válčištích, jak v Pacifiku, tak v Evropě. První dohotovené stihly ještě konec kampaně v severní Africe a pak byly použité v invazích na Sicílii, do Itálie, Normandie a jižní Francie. V Normandii Američanům využití těchto plavidel umožnilo zásobování jednotek vojenským materiálem poté, co bouře zničila jejich umělý přístav Mulberry.

V jihozápadním Pacifiku generál Douglas MacArthur používal LST ve své kampani "ostrovních skoků" a v invazi na Filipíny. V centrální oblasti Tichého oceánu admirál Chester Nimitz rovněž používal tato plavidla v bojích o jednotlivé ostrovy, ani ne tak k dopravě tanků, ale jako transportní, muniční, nemocniční a opravárenské lodě a k četným jiným speciálním účelům. Tam se také zkoušely různé způsoby jak zrychlit vykládku materiálu z lodí na břeh a omezit tak čas jejich ohrožení nepřátelským letectvem. Jako nejlepší se ukázal způsob, kdy byly speciální naložené přívěsy umístěny na palubě těsně vedle sebe a v místě přistání je z lodi vytahaly silné pásové traktory.

Mezi kuriózní náklad LST patřily v Normandii také železniční vagóny, pro které byly v nákladovém prostoru lodi položeny koleje a ty na pobřeží propojeny se stávající železniční tratí. Pomocí navijáků byly vagóny vytaženy z lodi a přemístěny na "pevnou zem". Lodi plující přes Atlantik měly obvykle ještě jako další náklad na palubě tankový výsadkový člun LCT, pro který by překonání oceánu "po vlastní ose" představovalo problém. V anglických přístavech se pak člun spustil na hladinu bokem, stejně jako se to dělalo v loděnicích.

Řada LST byla bez sklápěcích ramp, upravena na jiná pomocná plavidla, jako byly lodě opravárenské, nemocniční, ubytovací a dokonce existovaly lodi s přizpůsobenou letovou palubou pro malý průzkumný letoun.


 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: 2. svtov vlka
v rubrice: Technika (USA)

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas