2. svtov vlka

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

M36 Slugger

Alexandr Pícha  15.03.2004
M36 Jackson - Autor: archiv
M36 Jackson
Autor:    archiv  

Nejnebezpečnějšími lovci koček "cats", jak říkali Američané a Britové Pantherům a Tigerům, byly na zemi stíhače tanků. Tato třída slabě pancéřovaných, ale rychlých a mohutně vyzbrojených obrněnců má v angličtině příznačný název "destroyer". A typové označení nejúspěšnějšího stíhače tanků M36 opepřili Američané ještě jménem Slugger, neboli basebalový ranař. 

Vznik amerických stíhačů tanků

Konstrukcí stíhačů tanků se americká armáda začala zabývat po neblahých zkušenostech z rychlé tankové války ve Francii v roce 1940. Američanům bylo jasné, že proti tankům nestačí jen tažená polní děla, ale že je nutné mít vysoce mobilní útočný prostředek s mohutnou palebnou silou. Zpočátku se zdálo, že pro tento účel budou stačit tanky M3 Lee a hlavně nový M4 Sherman s víceúčelovým kanónem s protipancéřovými střelami i tříštivými granáty. Tím sice Spojené státy efektivně překonali starší evropskou meziválečnou školu pěchotních a bitevních tanků, ale na pozvolna se objevující nové německé těžké obrněnce tyto střední tanky nestačily. Proto americká armáda zadala konstrukci zvláštních vysoce pohyblivých útočných prostředků s mohutnějšími kanóny.

Myšlenka využít pro tyto účely polopásová lehce obrněná vozidla vzala zasvé v severní Africe. Vysoké "halftracks" byly poměrně snadným terčem, nevyrovnaly se tankům v prostupnosti těžkým terénem a nemohly ani nést vysoce dimenzovaný dlouhý kanón s velkou úsťovou rychlostí protipancéřové střely. Jako nejefektivnější řešení se nakonec ukázalo modifikovat souběžně vyráběný střední tank M4 Sherman.

Tak vznikly stíhače tanků M10 Destroyer, které byly standardizovány na podvozek a motorovou skupinu M4 Shermanu, ale měly upravenou korbu a shora otevřenou věž. Základní úpravou byla instalace mohutného kanónu s vysokou úsťovou rychlostí střely. Velkou váhu dlouhého kanónu vyvažovala mohutná nástavba v zadní části věže. Pozdější typy M10 Achilles a M36 Slugger nebo Jackson se od původního Destroyeru odlišovaly ještě mohutnějším a efektivnějším kanónem.

Srovnání s technikou nepřítele

Základem mocné síly M36 Sluggeru byl jeho 90mm kanón. Americký stíhač tanků s ním na velké vzdálenosti deklasoval všechny nejtěžší typy německých těžkých tanků a samohybných děl. Tento kanón byl zároveň předzvěstí nové generace amerických tanků. Jeho instalací do stíhače tanků totiž americká armáda testovala výzbroj vyvíjeného těžkého tanku M26 Pershing, který se měl objevit na scéně na přelomu let 1944 a 1945.

M10 - Destroyer s radlicí na prorážení mezí "bocage" v Normandii - Autor: archiv
M10 - Destroyer s radlicí na prorážení mezí "bocage" v Normandii
Autor:    archiv  

Kanón Sluggeru předčil palebnou silou většinu tehdejších tankových zbraní včetně 75mm kanónu Pantheru. Jedinou výjimkou byly pověstné Reihnmetall KwK 36 a 43 ráže 88 mm, které používaly dvakrát těžší Tigery a skoro třikrát těžší Königstigery. Oproti těmto německým těžkým obrněncům měly všechny americké stíhače tanků výhodu mnohem větší pohyblivosti, spolehlivosti a samozřejmě byly daleko méně náročné na výrobu, údržbu a provoz. Cenou za to ovšem bylo o mnoho slabší pancéřování, které činilo stíhače tanků daleko zranitelnějšími. Američtí tankisté proto navěšovali na svá vozidla vše možné, od náhradních článků pásů po pytle písku. Posilovali tak ochranu nejkritičtějších míst nejenom proti kanónům, ale i proti rozšiřujícím se ručním "pancéřovým pěstím" německé pěchoty.

Podle jiných kritérií vyznívalo srovnání s německými útočnými děly Sturmgeschütz, Hetzer, ale i se středními tanky Panzer IV a III. Pancéřování M36 Sluggeru bylo většinou srovnatelné, ale znevýhodňovala ho vyšší silueta. Vůči německým útočným dělům měl však výhodu v operativnější palbě, které dosahoval plně otočnou věží a za jízdy stabilizovaným kanónem. Díky účinnějšímu kanónu mohl Slugger útočit také na německé střední tanky a samohybky z větší vzdálenosti.

Americké stíhače tanků byly na rozdíl od většiny jiných samohybných děl jednoúčelové stroje, které měly rychle vyhledat a zničit obrněné cíle, ale nebyly konstruovány pro podporu útoků pěchoty. Věž stíhačů tanků proto byla shora otevřená, aby se osádka mohla bez problémů zorientovat na bojišti a vyhledávat cíle palby. Mělo to pochopitelně i stinnou stránku. Řada tankistů se v otevřené věži stala cílem německých odstřelovačů, ale oběti si vyžádaly i výbuchy tříštivých granátů nad stíhači tanků.

Sluggery v boji

Stíhače tanků M36 Slugger se významně podílely na deklasování německých obrněných sil po vylodění v Normandii a hlavně na americkém protiúderu v Ardenách. Osádky amerických stíhačů tanků si přitom připsaly na své konto mnoho husarských kousků. K jednomu z nich patří třeba vítězství M36 Sluggeru nad superobrněným německým stíhačem tanků Jagdtiger u Rimlingu. Toto monstrum bylo nejtěžším bojově nasazeným vozidlem všech dob. Vážilo skoro 79 tun a předčilo mohutností pancéřování a výzbrojí i známé Ferdinandy. Slugger naproti tomu vážil "pouhých" 29 tun, ale osvědčila se jeho manévrovací schopnost a hlavně mohutný kanón ráže 90 mm.

Ke střetu Davida s Goliášem došlo 9. ledna 1945. Sluggery roty A 776. pluku stíhačů tanků tehdy zdálky podporovaly jednotky 100. pěší divize v boji proti 17. divizi pancéřových granátníků SS u Rimlingu. Nedaleko města osádka Sluggeru pod velením poručíka Johna C. Britze druhým výstřelem zasáhla Jagdtiger ze 653. pluku těžkých stíhačů tanků. Zásah z 90mm kanónu Sluggeru byl pro německou osádku katastrofální. Střela pronikla do korby a iniciovala výbuch munice. Desítky tun těžká korba se výbuchem roztrhla a nikdo ze šesti členů osádky německého monstra nepřežil. Stejného dne se do bojů v okolí Rimlingu zapojila i rota B 776. pluku stíhačů tanků. Pomáhala jednotkám 2. a 3. pluku 397. pěší divize, které na jiném místě u Rimlingu čelily obklíčení. Slugger z roty B přitom zničil mnohem těžší tank Panther na extrémní vzdálenost 3 000 yardů (2,7 kilometru). Tyto boje byly odpovědí Američanů na poslední zoufalou ofenzívu nacistů na západě, operaci Nordwind, kterou německá 1. armáda zahájila krátce před Štědrým dnem. Na pozice americké 44. pěší divize tehdy zaútočily za mohutné podpory pancéřových sil 19. a 36. pěší divize Volks-Grenadier a jednotky 17. divize pancéřových granátníků SS. Velké ztráty způsobily Němcům hlavně Sluggery. Po akcích amerických stíhačů tanků ze 776. pluku zůstalo na bojištích mnoho ohořelých vraků středních tanků Panzer IV, samohybných děl Sturmgeschütz III a IV, stíhačů tanků Hetzer a dalších německých obrněných vozidel.

Rota stíhačů tanků se skládala z velitelství, sekce údržby a tří čet stíhačů tanků. Četa stíhačů tanků byla rozdělena na dvě sekce po dvou stíhačích tanků a zajišťovací obrněný vůz M-20. Hlavní efektivní taktikou Destroyerů, Achillesů a Sluggerů bylo rychle zaútočit, vypálit zničující salvy a stáhnout se do skrytu. Vzhledem k průměrnému pancéřování nebyly určeny k vleklým tankovým soubojům. Ve víru událostí je někdy velící generálové použili i jako standardní tanky nebo k podpoře útoků pěchoty. Na tyto situace osádky stíhačů tanků nejčastěji doplácely, protože jejich stroje neměly pancéřování odolné vůči střelám z těžkých tankům a otevřená věž nechránila tankisty v těsných bojích s nepřátelskou pěchotou.

Jednotky "ničitelů - destroyerů" tanků nakonec doplatily na vlastní dravost i na celkový ničivý dopad akcí všech spojeneckých sil včetně letectva, tanků a dělostřelectva. Koncem války už byla většina lovných "cats" vyhubena. Německé obrněné jednotky byly v troskách a pluky stíhačů tanků proto byly postupně rozpouštěny a osádky přecházely na službu v tancích nebo v oddílech pěchoty. Ještě před německou kapitulací byla část stíhačů tanků dokonce zbavena věže a použita jako tahače pro vlečené těžké houfnice.

Modernizace amerických stíhačů tanků M10 a M36

S nástupem těžce pancéřovaných německých tanků Tiger a Panther v roce 1942 a 1943 se ukázal původní 76,2mm kanón M7 stíhačů tanků jako málo účinný. Británie proto začala část dovezených amerických stíhačů M10 Destroyer přezbrojovat vynikajícím 17liberním kanónem ráže 76,2 mm, který použila i při přezbrojení amerického Shermanu na verzi VC Firefly. Nové stíhače tanků Britové přejmenovali na M10 Achilles. Spojené státy požádaly o tyto kanóny přímo do výroby stíhačů tanků, ale Británie jich nedokázala produkovat takové množství, a proto jimi přezbrojovala jen vlastní stroje.

Americké ministerstvo obrany proto zadalo přezbrojení stíhače M10A1 americkým kanónem M3 ráže 90 mm. Pro tak mohutnou zbraň vyvinuli Američané novou věž, která byla charakteristická zaoblenými tvary a ještě větší zadní nástavbou pro uskladnění munice a k vyvážení těžkého kanónu. Oproti původnímu stíhači tanků M10A1 bylo částečně posíleno i pancéřování korby. Vzhledem k jiným prioritám byl nový stíhač tanků zaveden do výroby až na jaře roku 1944. Jeho oficiální označení znělo M36 GMC (Gun Motor Carriage), říkalo se jim Slugger nebo Jackson.

Ke konci jara roku 1945 byly věže stíhačů tanků M36 Slugger vybaveny skládací soupravou přídavného střešního pancéřování, aby byly osádky chráněny proti odstřelovačům. Zajímavou verzí byl M36B1, jehož věž byla uložena na standardní korbě tanku M4A3 Sherman. Stíhač tanků byl o něco těžší, ale měl díky použití korby ze Shermanu protipěchotní kulomet ráže 7,62 mm, uložený v čelním pancíři.

Americké stíhače tanků se používaly i po konci druhé světové války. O jejich kvalitách svědčí i to, že je Srbové použili ještě v devadesátých letech v konfliktu v rozpadající se Jugoslávii. Některé opuštěné stroje M36 Jackson stály ještě po roce 2000 v bosenských horách.

Technický popis M36 Slugger

- typ: stíhač tanků
- osádka: 5 členů - řidič; střelec; nabíječ; pomocník; velitel stíhače tanků
- výzbroj: kanón M3 ráže 90 mm s drážkovanou hlavní; nekrytý kulomet Browning M2HB ráže 12,7 mm připevněný ve stojanu na zadní části věže;
- rychlost otáčení věže: 360 stupňů za 15 sekund
- munice: 47 nábojů do kanónu; 1000 nábojů do kulometu
- pancéřování: věž 32-76 mm; čelo korby 51-108 mm v úhlu 34-90 st, další části 19-25 mm
- motor: benzínový Ford GAA V-8, 18 000 ccm o výkonu 500 HP při 2600 ot/min nebo 2 dieselové motory uložené v zadní části tanku, nádrž na 873 l paliva; převodovka 5 stupňů vpřed a 1 vzad
- podvozek: hnací kolo vpředu, napínací vzadu; pojezd na systému 3 vozíků na obou stranách, z nichž každý nesl 2 kola
- pohotovostní hmotnost: 28,6 t
- poměr výkon/váha: 17,5 HP/1 t
- tlak na zem: 12,9 psi
- maximální rychlost: 48 km/h na silnici; 32 km/h v terénu
- překonávání překážek: brod hluboký 90 cm, kolmá stěna 60 cm a zákop široký 2,5 m
- dojezd: 250 km na silnici; 180 km v terénu
- produkce: od dubna 1944 do července 1945 vyrobeno 1 413 stíhačů tanků M36

Zachované stíhače tanků M10 a M36

Ve srovnání s jinými i méně početnými typy obrněné techniky se zachovalo jen velice málo stíhačů tanků M36 Slugger a Jackson. Je to o to překvapivější, že jich většina přestála konec druhé světové války a v řadě armád sloužily ještě dlouhá desetiletí po válce. V Evropě jsou k vidění jen starší verze stíhače M10 Destroyer s 75mm kanónem nebo M10 Achilles se 17liberním 76,2mm kanónem.

Belgie:
Brusel: V královském muzeu historie vojenství je na víceméně nekryté ploše vystaven M10 Achilles, kterému chybějí drobné doplňky na korbě a věži. V bruselském muzeu jsou vystaveny hlavně základní typy amerických a britských tanků.
La Roche v Ardenách: Stíhač tanků M10 Achilles stojí pod širým nebem na nízkém podstavci jako památník na kruté boje v Ardenách koncem roku 1944.
Bastogne: Také před historickým centrem belgického města, kde se Američané hrdinně bránili poslední německé invazi, stojí na památku stíhač tanků M10 Achilles.

Francie:
Saumur: V Musée des Blindés ve městě na Loiře mezi Nantes a Le Mans je nejstarší verze M10 Destroyer s kanónem ráže 76,2 mm. Na korbě a věži stíhače tanků chybějí drobné doplňky. Z amerických tanků jsou tu zastoupeny ještě Sherman M4 se 75mm kanónem a lehký tank M24 Chaffe. V Saumuru jsou k vidění i sovětské tanky a samohybná děla a téměř úplná reprezentace německých obrněnců z druhé světové války.

Spojené státy:
Maryland: V armádním muzeu v Aberdeenu je vystaven M10 Destroyer se 76,2mm kanónem a také jeho mocnější nástupce M36 Slugger s 90mm kanónem. V marylandském muzeu jsou téměř všechny základní typy amerických tanků z druhé světové války. Většina z 240 tanků, stíhačů tanků, samohybných i polních děl a další obrněné techniky je zatím umístěna pod širým nebem.
Ohio: V muzeu techniky z druhé světové války v Hubbardu je vystaven M36 Jackson s kanónem ráže 90 mm ve starší verzi bez zabudovaného kulometu v čelní korbě. Je zde také většina základních typů amerických tanků, polopásová obrněná vozidla, polní kanóny a řada dalších zbraní z druhé světové války.

Čína:
Peking: Ve vojenském muzeu v čínském hlavním městě je M36B2 Slugger v poměrně zachovalém stavu. V pekingském muzeu jsou i americké tanky, sovětský T-34, ale hlavně i japonské lehké a střední tanky z druhé světové války.

Poznámky:
- BIBLIOGRAFIE je uvedena v článku O WEBU;
- autor článku děkuje za jakékoliv doplňující informace i obrazové materiály, které můžete zaslat na adresu alexandr.picha@rozhlas.cz .


 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: 2. svtov vlka
v rubrice: Technika (USA)

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas