Imrich Lom Foto:   redakce Post Bellum

Tak a teď mám dva velitele, Beneše a Jiřího VI., no co, ať se poperou...

"U 311. bombardovací perutě RAF jsme lítali na přístavy, ponorky, lodě. Jednou nás překvapili stíhači. Velitel mě po příletu vzal stranou: 'Neposral ses?' A tím jsme se spřátelili, říkal jsem mu Arnošte. Lítali jsme až nad Německo a přes švédský neutrální prostor. Švédové protestovali, Angličané se oficiálně omluvili, ale lítali jsme dál, no, to byla holt válka," vzpomíná na službu v RAF osmdesátiosmiletý plukovník v záloze Imrich Lom.

Válečným zajatcem bez boje

"Odbojové organizace mně a ještě jednomu kamarádovi pomohly do Polska, kde se v Krakově tvořil tzv. Československý legion. Poslali mě na Ukrajinu s příslibem, že nás tam vystrojí a vyzbrojí. Když tu náhle přišla neuvěřitelná zpráva o paktu Molotov-Ribbentrop. Německo napadlo Polsko, které nakonec bojovalo na dvou frontách - proti Německu a Sovětskému svazu -, a tak jsem se stal válečným zajatcem. V Sovětském svazu jsem zůstal jeden a půl roku v táboře. Nic moc. Pak nás odveleli na Střední východ," vzpomíná Imrich Lom.

Z -40 do +50 stupňů

V Sovětském svazu se utvořily skupiny tzv. "hvězdářů" - prosovětsky orientovaných - a tzv. "francouzů", kteří zase protežovali západní odboj. Ke druhé skupině patřil i Imrich Lom. "Po 1. září 1939, kdy Francie a Anglie vypověděly Německu válku, komunistická Internacionála nedoporučovala vstupovat do tzv. imperialistické války, dokud Německo nenapadlo Sovětský svaz," říká Imrich Lom. Ze Sovětského svazu pak pan Lom přijel do dnes izraelského přístavu Haifa, což znamenalo přechod z -40 do +50 stupňů Celsia!

"Odvezli nás do Agamy, do Egypta, přes Suez, a my, co jsme ještě nebyli na vojně, jsme dostali pořádný výcvik. Bylo rozhodnuto o našem odchodu na frontu. Nalodili nás na torpédoborce a odvezli do Tobrúku. "Dejte si pytel písku pod sebe, jsou tu všude miny," říkali. U protiletadlového dělostřelectva je to o kejhák, tak jsme se s kamarádem rozhodli přihlásit se k letectvu. V Anglii jsme dostali modré uniformy a stali se příslušníky Královského letectva."

Angličané byli fantasticky disciplinovaní!?

"Seržante, pojďte dopředu!" vyzval poddůstojníka Loma řidič autobusu do Londýna. A tak mladý seržant předběhl celou frontu, přičemž se k němu přitočil Angličan s deštníkem. ("Snad si ho berou i na záchod," vzpomíná po letech pan Lom.) Angličan chvíli studoval, co má Čechoslovák na rukávu, pak ho na celý autobus začal vychvalovat. "Byl jsem bledý a zároveň rudý hanbou, když říkal, 'každou noc lítá nad Berlín'. Ale já byl teprve po základním výcviku."

Po této příhodě se seržant musel jít občerstvit do pubu. "Na tu vaši 'bloody whisky' ještě mám a platil jsem první rundu. Ale pak to šlo dál; každý kolem platil rundu za rundou, až se o mě musel jeden z Anglánů postarat a odvézt mě na nádraží Paddington."

krátký příběh