2. svýtovß vßlka

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKON╚EN┴.
Tuto strßnku jsme p°esunuli do Archivu web¨ ╚Ro.
UvedenÚ informace proto nemusejÝ břt aktußlnÝ a nýkterÚ soubory mohou břt nedostupnÚ.

Gener├ílmajor Rudolf Pernick├Ż

Gener├íl Pernick├Ż - Autor:Marie┬áMat├║┼í┼»
Gener├íl Pernick├Ż
Autor:   mam  

Gener├íl a slavn├Ż odboj├í┼Ö z druh├ę sv─Ťtov├ę v├ílky devades├ítilet├Ż Rudolf Pernick├Ż zem┼Öel 21. prosince v ├Üst┼Öedn├ş vojensk├ę nemocnici v Praze. B├Żval├Ż v├Żsadk├í┼Ö Pernick├Ż pat┼Öil mezi nejv├Żznamn─Ťj┼í├ş ─Źesk├ę bojovn├şky proti fa┼íismu. Letos 28. ┼Ö├şjna mu k 87. v├Żro─Ź├ş vzniku samostatn├ęho ─Źeskoslovensk├ęho st├ítu ud─Ťlil prezident V├íclav Klaus ve Vladislavsk├ęm s├íle Pra┼żsk├ęho hradu ┼ś├íd b├şl├ęho lva. Tento v├íle─Źn├Ż hrdina bojoval v Anglii a ve Francii, byl velitelem parav├Żsadku TUNGSTEN v okupovan├ę vlasti. Po roce 1948 byl zat─Źen, obvin─Ťn z protist├ítn├ş ─Źinnost a odsouzen k 20 let┼»m t─Ť┼żk├ęho ┼żal├í┼Öe. Propu┼ít─Ťn byl po amnestii v roce 1960.┬á

Genmjr. v. v. Ing. Rudolf Pernick├Ż pat┼Ö├ş k nejv├Żznamn─Ťj┼í├şm osobnostem ─Źeskoslovensk├ęho zahrani─Źn├şho vojensk├ęho odboje za druh├ę sv─Ťtov├ę v├ílky. ┼Żivotn├ş p┼Ö├şb─Ťh rod├íka z Vala┼íska, kter├Ż letos oslavil sv├ę devades├ít├ę narozeniny, odr├í┼ż├ş novodob├ę d─Ťjiny na┼í├ş zem─Ť.

Narodil se 1. ─Źervence 1915 v Krhov├ę u Vala┼ísk├ęho Mezi┼Ö├ş─Ź├ş. D├şky sv├ęmu otci, u─Źiteli re├íln├ęho gymn├ízia a velk├ęmu vlastenci, z├şskal vztah k prvorepublikov├ęmu ─îeskoslovensku. V dosp├şv├ín├ş se Rudolf Pernick├Ż vzep┼Öel p┼Ö├ín├ş rodi─Ź┼», aby pokra─Źoval v kantorsk├ę tradici rodiny, a rozhodl se dobrovoln─Ť nastoupit do vojensk├ę slu┼żby. L├íska ke kon├şm jej zavedla do ┼Öad d─Ťlost┼Öelc┼». V ji┼ż zhor┼íuj├şc├ş se politick├ę situaci v letech 1937 a┼ż 1938 absolvoval Vojenskou akademii a byl pov├Ż┼íen do hodnosti poru─Ź├şka d─Ťlost┼Öelectva.

Mnichov pro n─Ťj znamenal velk├Ż ┼íok. Dodnes si klade ot├ízku o spr├ívnosti rozhodnut├ş nejvy┼í┼í├şch ─Źeskoslovensk├Żch p┼Öedstavitel┼», nebr├ínit se dikt├ítu velmoc├ş. Stejn─Ť jako ┼Öada dal┼í├şch mlad├Żch mu┼ż┼» odm├ştl Rudolf Pernick├Ż zm─Ťnu pom─Ťr┼» po n─Ťmeck├ę okupaci ─îech a Moravy a rozhodl se odej├şt bojovat do zahrani─Ź├ş. Na konci ─Źervna 1939 p┼Öekro─Źil na korb─Ť uheln├ęho vlaku ileg├íln─Ť hranice do Polska. Po desetidenn├ş internaci v polsk├Żch Prost┼Öedn├şch Bludowic├şch se p┼Öihl├ísil na ─Źesk├ęm konzul├ítu v Krakov─Ť.

Jedinou alternativu, jak se postavit proti nacistick├ęmu N─Ťmecku, p┼Öedstavovala pro ─Źeskoslovensk├ę dobrovoln├şky v l├ęt─Ť 1939 Francouzsk├í cizineck├í legie. Pro vstup do ┼Öad elitn├şch legion├í┼Ö┼» se rozhodl i poru─Ź├şk Pernick├Ż. Podle dohody ─Źeskoslovensk├ę exilov├ę politick├ę reprezentace s Francouzi opou┼ít├ş ─îechoslov├íci v├Żcvikov├í st┼Öediska legie v Severn├ş Africe ihned po vyhl├í┼íen├ş v├ílky.

I Rudolf Pernick├Ż vstupuje do nov─Ť vznikl├ę ─Źeskoslovensk├ę exilov├ę arm├ídy ve Francii. Po p├ídu nep┼Öipraven├ę Francie je spolu s dal┼í├şmi ─Źeskoslovensk├Żmi voj├íky za pomoci britsk├Żch evakua─Źn├şch lod├ş p┼Öevezen do Velk├ę Brit├ínie. Na p┼Ö├şjezd do ostrovn├şho kr├ílovstv├ş vzpom├şn├í jako na jeden z nejemotivn─Ťj┼í├şch okam┼żik┼» cel├ę sv├ę odbojov├ę cesty. "Pro mne bylo asi nejhez─Ź├ş, kdy┼ż jsme se dostali z Francie, kter├í necht─Ťla bojovat, a p┼Öijeli jsme do Velk├ę Brit├ínie a tam jsme byli skv─Ťle, opravu skv─Ťle, p┼Öiv├şt├íni," ┼Ö├şk├í Rudolf Pernick├Ż.

─îeskoslovensk├Ż odboj pokra─Źoval na ├║zem├ş Spojen├ęho kr├ílovstv├ş. V roce 1942 se Pernick├Ż dobrovoln─Ť rozhodl absolvovat para┼íutistick├Ż v├Żcvik, jeho┼ż c├şlem byla speci├íln├ş operace v okupovan├ę vlasti. Pro┼íel z├íkladn├şm v├Żcvikem budouc├şho para┼íutisty a pro sv├ę st┼Öeleck├ę nad├ín├ş byl vybr├ín za instruktora dal┼í├şch adept┼» bojov├ęho ┼Öemesla. A┼ż do roku 1944 p┼»sobil jako instruktor Zvl├í┼ítn├ş skupiny D, jedn├ę z podsekc├ş II. odboru ─Źeskoslovensk├ęho exilov├ęho Ministerstva n├írodn├ş obrany, kter├í byla pov─Ť┼Öena organizac├ş p┼Ö├şpravy ─Źeskoslovensk├Żch para┼íutist┼» pro speci├íln├ş operace v t├Żlu nep┼Ö├ştele.

V roce 1944 se za─Źala realizovat takzvan├í t┼Öet├ş vlna para┼íutistick├Żch operac├ş do Protektor├ítu a v─Ťt┼íina vycvi─Źen├Żch mu┼ż┼» ode┼íla do akce. Osloven byl i Rudolf Pernick├Ż. ─îeskosloven┼ít├ş zpravodaj┼ít├ş d┼»stojn├şci jej ur─Źili velitelem dal┼í├ş pl├ínovan├ę operace s kryc├şm ozna─Źen├şm Tungsten. C├şlem p┼»soben├ş dvou─Źlenn├ę skupiny byla ─îeskomoravsk├í vrchovina. Hlavn├şm ├║kolem Rudolfa Pernick├ęho a jeho partnera Leopolda Musila bylo p┼Öej├şmat spojeneck├ę dod├ívky materi├ílu pro podporu dom├íc├ş rezistence. K vedlej┼í├şm ├║kol┼»m n├íle┼żelo nap┼Ö├şklad zaji┼ít─Ťn├ş p┼Öist├ín├ş speci├íln├şho letadla, kter├ę by do Velk├ę Brit├ínie dopravilo reprezentanty dom├íc├şho odboje.

Dvou─Źlenn├í skupina Tungsten sesko─Źila nad ├║zem├şm Protektor├ítu 21. prosince 1944. M─Ťla bohu┼żel sm┼»lu. M├şsto ─îeskomoravsk├ę vyso─Źiny p┼Öist├íli para┼íutist├ę v pol├şch nedaleko Kutn├ę Hory. Od m├şsta p┼»soben├ş ve Studnic├şch u Nov├ęho M─Ťsta na Morav─Ť je d─Ťlil osmdes├íti kilometrov├Ż sedm noc├ş dlouh├Ż pochod ve sn─Ťhov├Żch z├ív─Ťj├şch, vy─Źerp├ín├ş, hlad a omrzliny. P┼Öesto na kontaktn├ş adresu k odboj├í┼Öi Cyrilu Musilovi dorazili a sv┼»j ├║kol zadan├Ż ve Velk├ę Brit├ínii splnili.

Vyhled├ívali vhodn├ę plochy pro p┼Ö├şjem materi├ílu a jejich p┼Öesn├ę ├║daje spolu s informacemi z protektor├ítn├şho ┼żivota a strategick├Żmi informacemi o rozm├şst─Ťn├ş n─Ťmeck├Żch jednotek a v├íle─Źn├ę ma┼íin├ęrii dod├ívali p┼Öes spojky do m├şsta ├║krytu skupiny Calcium, jej├ş┼ż vys├şla─Źka je pak p┼Öed├ívala Spojenc┼»m. K nejv─Ťt┼í├şm ├║sp─Ťch┼»m Tungstenu pat┼Ö├ş ├║sp─Ť┼ín├ę p┼Öijet├ş spojeneck├ę dod├ívky materi├ílu a para┼íutisty Pavla Hromka alias operace Bauxite z 22. b┼Öezna 1945, kdy spolu se skupinou Platinum-Pewter za pomoci radiomaj├íku Eureka navedli z├ísobovac├ş letadlo nad p┼Ö├şjmovou plochu u Bor┼» u Velk├ęho Mezi┼Ö├ş─Ź├ş.

Pernick├ęho boj v┼íak neskon─Źil ani po roce 1945. Jako voj├ík prvorepublikov├ę arm├ídy z┼»stal v aktivn├ş slu┼żb─Ť. O┼żenil se a absolvoval Vysokou ┼íkolu v├íle─Źnou. Po komunistick├ęm pu─Źi v roce 1948 byl v┼íak zat─Źen, obvin─Ťn z protist├ítn├ş ─Źinnost a odsouzen k 20 let┼»m t─Ť┼żk├ęho v─Ťzen├ş. V─Ťt┼íinu sv├ęho trestu str├ívil jako lama─Ź v uranov├Żch t├íborech v z├ípadn├şch ─îech├ích. Pro┼íel pov─Ťstn├Żmi l├ígry na J├íchymovsku a P┼Ö├şbramsku.

Tato doba pat┼Öila k nejhor┼í├şm okam┼żik┼»m v jeho ┼żivot─Ť, p┼Öesto se nikdy nevzd├íval: "Nechci opakovat, ┼że nad─Ťje um├şr├í posledn├ş. My jsme v┼żdycky v─Ť┼Öili, v┼íichni, kte┼Ö├ş jsme byli v l├ígrech, ┼że se to mus├ş zm─Ťnit a ┼że se do─Źk├íme svobody," vzpom├şn├í dnes Pernick├Ż na to, co jej dr┼żelo nad vodou. V roce 1960 byl po amnestii propu┼ít─Ťn, ale persekuce komunistick├ęho re┼żimu trvala a┼ż do revoluce v roce 1989. B─Ťhem prvn├şch porevolu─Źn├şch let byl pln─Ť rehabilitov├ín, pov├Ż┼íen do hodnosti gener├ílmajora ve v├Żslu┼żb─Ť a vyznamen├ím ┼ś├ídem Milana Rastislava ┼átef├ínika. Stal se prvn├şm p┼Öedsedou a zakladatelem Konfederace politick├Żch v─Ťz┼ł┼».

"Tehdy se n├ís ve Fu─Ź├şk├í─Źi se┼ílo v t─Ťch v├Żstavn├şch prostorech na p─Ťt tis├şc lid├ş. Pro mne byla ohromn├í pocta, kdy┼ż jsem byl pr├ív─Ť t├şmto po─Źtem lid├ş zvolen k tomu, abych vedl p┼Ö├ş┼ít├ş ├║tvar, kter├Ż jako jeden z prvn├şch se postavil proti komunismu," popisuje prvn├ş zased├ín├ş Konfederace Rudolf Pernick├Ż. 28. ┼Ö├şjna tohoto roku se do─Źkal ocen─Ťn├ş nejvy┼í┼í├şm st├ítn├şm vyznamen├ín├şm - ┼ś├ídem b├şl├ęho lva. To, ┼że je velk├Żm bojovn├şkem dok├ízal i p┼Öi t├ęto p┼Ö├şle┼żitosti. Necel├Żch 14 dn├ş po t─Ť┼żk├ę operaci v ├Üst┼Öedn├ş vojensk├ę nemocnici v Praze St┼Öe┼íovic├şch, kde mu z d┼»vodu pokro─Źil├ę cukrovky amputovali levou nohu nad kolenem, se p┼Öed├ív├ín├ş z├║─Źastnil osobn─Ť. "Jsem t├şm ohrom─Ť poct─Ťn, proto┼że je to uzn├ín├ş cel├ę m├ę ─Źinnosti v obdob├ş v├ílky. Zvl├í┼ít─Ť ─Źinnosti, kter├í kon─Źila na konci v├ílky v prostoru Vyso─Źina. Pro mne to bylo velk├ę nap─Ťt├ş a vyp─Ťt├ş k ─Źinnosti, kterou jsem p┼Öed t├şm nikdy ned─Ťlal," ┼Ö├şk├í o tom, co pro n─Ťj ocen─Ťn├ş znamen├í Rudolf Pernick├Ż.


 

NachßzÝte se

v tematickÚm okruhu: TÚmata
na webu: 2. svýtovß vßlka
v rubrice: Na╣i veterßni

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARI╔RA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 ╚eskř rozhlas