Dvaadevadesáti let by se 4. srpna dožila jedna z největších postav druhé světové války - Raoul Wallenberg. Švédský diplomat zachránil v Budapešti před deportacemi do vyhlazovacích táborů od července 1944 do ledna 1945 na 100.000 Židů. Pravděpodobně tragický osud člena švédské milionářské rodiny, který jako druhý člověk v historii dostal čestné občanství Spojených států, nebyl nikdy spolehlivě doložen.  

 

 

"Památník obětem holocaustu Jad Vašem stojící na jeruzalémské Har HaZikaron (Hoře vzpomínek) má dvojí význam. Jednak je to signální oheň připomínající nesmírné zlo minulosti a zároveň plamen naděje pro budoucnost." Tak charakterizoval memento nacistického pokusu o vyhlazení Židů hlavní kurátor nového Muzea holocaustu Avner Shalev. Právě nové muzeum bylo za účasti prominentů z celého světa 15. března slavnostně otevřeno v Jeruzalémě.  

 

 

S nástupem Adolfa Hitlera k moci se v Německu začaly prosazovat bludy o takzvaně "méněcenných" rasách. Život Žida nebo Roma měl najednou menší cenu, než život obyčejné slepice nebo potkana. "Němci totiž přijali velice důmyslný zákon na ochranu zvířat," tvrdí prof. Karlovy univerzity Stanislav Komárek. "Prakticky to vypadalo tak, že třeba k pokusům na zvířatech byl nutný souhlas, udělovaný nakonec až říšským ministrem vnitra. Paradoxně se to někdy obcházelo a namísto zvířat se k pokusům brali lidé, neboť to bylo jednodušší."