2. svtov vlka

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Vzpomínka na katyňský masakr

Pomník obětem katyňského zločinu - Autor:Pavel Novák
Pomník obětem katyňského zločinu
Autor:   pan  

Katyňský les je místo, kde němečtí vojáci v polovině dubna roku 1943 našli hromadné hroby zavražděných polských důstojníků a policistů. Teprve o 47 let později se Sovětský svaz přiznal, že tyto vraždy spáchala jeho tajná služba NKVD. 

Když 17. září Sovětský svaz v duchu tajného paktu Ribbentrop - Molotov napadl Polsko, vzal do zajetí asi 250 tisíc polských občanů. Část z nich byla propuštěna, část odeslána do pracovních táborů. O více než 25 tisících lidí rozhodlo politbyro komunistické strany v březnu 1940. Přikázalo NKVD je zlikvidovat. Šlo především o armádní důstojníky, pohraničníky, policisty a úředníky, kteří sloužili ve východních oblastech Polska, které Sovětský svaz obsadil.

Pomník obětem katyňského masakru - Autor:Pavel Novák
Pomník obětem katyňského masakru
Autor:   pan  

Od začátku dubna do poloviny května 1940 byli zajatci vyváženi z táborů a popravováni. Největší hromadné hroby se nacházejí na třech místech. V ukrajinském Charkově, u Miednoje nedaleko Tveru a v katyňském lese u Smolenska v Rusku. Právě tam v roce 1943 objevila postupující německá armáda první hroby. Podle místa nálezu se povraždění polských zajatců sovětskou NKVD říká katyňský zločin. Po znovudobytí Smolenska Rudou armádou svalili Sověti vinu za masakr v Katyni na Němce. Teprve na jaře 1990 Moskva přiznala, že zločiny spáchala NKVD a zahájila pátrání po vinících. O 10 let později byl v katyňském lese otevřen polský vojenský hřbitov. Pozůstalí po obětech sovětského vraždění vyzvali Institut národní paměti, který je polskou obdobou Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby zahájil vlastní šetření.

Mělo by nehledě na trvající ruské vyšetřování neprodleně začít také vyšetřování zločinu polskými orgány. To, co dělá ruská strana, se jen jmenuje "vyšetřování", protože už 10 let vázne a nehnulo se z místa. Uvedl pro polskou televizi předseda Katyňského výboru Stefan Melak. Institut národní paměti ale nemůže zahájit vlastní pátrání, dokud neskončí to ruské. Tak zní mezistátní dohoda. Rusko chce zločin, spáchaný na jeho území, vyšetřit samo. Potomci zavražděných ale už nechtějí déle čekat.

Pokud budou zločinci stalinského režimu označeni a odsouzeni, pak bude případ uzavřen a my budeme spokojení, říká dcera polského policisty zavražděného v Katyni Maria Reková.

Viníky masakru už pravděpodobně není možné po více než půlstoletí potrestat. Pozůstalí se ale domáhají jmen těch, kteří desítky let odmítali pravdu o katyňském zločinu odhalit. Konec ruského vyšetřování, po kterém by mohly začít případ zkoumat vyšetřovatelé polského Institutu národní paměti, je ale zatím v nedohlednu.

Kalendárium "katyňského zločinu" 

17. 9. 1939 - napadení Polska Sovětským svazem. Do zajetí se dostalo nejméně 250 tisíc Poláků. Polovina z nich byla rychle propuštěna na svobodu. Zbytek převzala tajná služba NKVD. Z nich 40 tisíc propuštěno. Asi 40 tisíc předáno jako váleční zajatci německým okupačním silám. Zbylí posláni do pracovních táborů na východní Ukrajině a na Sibiři. 15500 polských důstojníků bylo uvězněno v zajateckých táborech ve Starobielsku na východní Ukrajině, v Kozielsku asi 250 km JV od Smolenska a v Ostaškově v severním Rusku.

5. 3. 1940 - politbyro KSSS přikázalo NKVD vyvraždit 25700 lidí - polských důstojníků, pohraničníků, příslušníků rozvědky a kontrarozvědky, četníků, policistů, pracovníků vězeňské služby a státních úředníků.

V době od 3. 4. do 14. 5. 1940 - likvidace zajateckých táborů.
4400 osob z tábora v Kozielsku zavražděno v katyňském lese u Smolenska.
3800 z tábora Starobielsk zabito v ukrajinském Charkově a pohřbeno v obci Piatichatky.
6300 z tábora Ostaškovo zastřeleno v Tveru a pohřbeno v obci Miednoje.
7300 Poláků povražděno v táborech v západním Bělorusku a na Ukrajině. Jejich hroby dosud nebyly nalezeny.

13. 4. 1943 - Radio Berlín podává zprávu o nalezení hromadných hrobů s ostatky polských vojáků v katyňském lese. Doba úmrtí odhadována na jaro 1940.

26. 9. 1943 - Sovětská armáda dobyla zpět oblast katyňského lesa.

24. 1. 1944 - SSSR svaluje vinu za masakr v katyňském lese na Němce.

13. 4. 1990 - SSSR přiznává, že v katyňském lese vraždila NKVD. Moskva předala Polsku seznamy z transportů polských zajatců. Sama odhalila místa, kde jsou další hromadné hroby.

14. 10. 1992 - Moskva předala Varšavě kopii Stalinova rozkazu postřílet polské zajatce.

S použitím materiálů deníku Rzeczpospolita


 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: 2. svtov vlka
v rubrice: Vlen zloiny

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas