Cestování po zemích: Černá Hora a Srbsko
A je tady čas pro další cestovatelskou zastávku. Před víkendem jsme se v pátek zastavili v Bulharsku a na balkánském poloostrově zůstaneme i dnes - podíváme se totiž na cesty bývalé Jugoslávie, přesněji Černé Hory a Srbska.
V Černé Hoře se musí svítit po celý den, zatímco Srbsko tuto povinnost nepředepisuje. Během předjíždění musí auto celou dobu blikat, předjíždění je ovšem zakázáno v tunelech a nesmějí se předjíždět ani kolony. Rychlostní limity jsou podle našeho balkánského zpravodaje Martina Ježka v obou zemích stejné.
"Jak v Srbsku, tak v Černé Hoře se v obci smí jezdit 60. Často je ovšem na začátku obce omezující značka, například 40 km/h, a ta má platnost po celé obci. Mimo města se smí jezdit 80 a na takzvaných magistrálách, které se v místním jazyce nazývají magistrální put, se smí jezdit rychlostí 100 km/h. Na dálnicích pak 120 km/h. Častá jsou ovšem velmi přísná omezení pomocí značek. K těm se místní řidiči staví velmi pragmaticky a omezené úseky projíždějí svižněji."
Češi by to ale dělat neměli, protože policejní kontroly jsou poměrně časté a pokuty jsou od tisíce po 25 000 dinárů.
"Rychlost se měří ručními radary ze vzdálenosti i přes 500 metrů. Málokdy se ke kontrolám používají civilní auta. Přesto je velmi těžké měřícího policistu včas zmerčit. Pomoct může jedině kolegialita protijedoucích řidičů. Polocosta má hříšníka z ciziny právo předvolat v nejbližším termínu ke správnímu řízení. Stává se to častěji, než aby byl přestupek řešen blokovou pokutou. O řidičský průkaz můžete přijít za jízdu s alkoholem v krvi nad půl promile, za předjíždění v tunelu, za ohrožení chodce na přechodu nebo za ujetí od nehody."
Dálniční síť se teprve buduje, takže v Černé hoře dálnice nejsou a platí se pouze za tunely, zatímco v Srbsku je zhruba 380 dálničních kilometrů, a to zčásti nedokončených. Přesto se platí mýtné, jednotlivé úseky stojí 5 až 13 Eur a platit se dá v dinárech i v eurech. Ostatní silnice jsou zatím ještě v dost špatném stavu, a proto je dobré držet se hlavních tahů. Ovšem i tam je potřeba brát v úvahu temperament tamních řidičů.
"Nedodržují se jízdní pruhy, v zácpách se vzdálenost mezi auty nebezpečně snižuje. I po městě se jezdí velmi rychle a předjíždí na velmi riskatních místech. Opačným eyxtrémem jsou auta ve špatném technickém stavu. To jsou často Juga vyráběná v automobilce Zastava. Ta se naopak mohou stát velmi nepříjemnou překážkou provozu. I ve městech jsou stále jště k vidění koňské povozy. Srbští a černohorští řisdiči neustále na sebe troubí a zastavují se na místech, kde to nelze očekávat. Pravidlo pro parkování často bývá jediné - dostatek prostoru pro dotyčné vozidlo."
A jestli je v Černé Hoře a Srbsku problém s čerpáním pohonných hmot? Podle našeho balkánského zpravodaje Martina Ježka v žádném případě, protože síť čerpacích stanic se stále zlepšuje.
"Srbsko ale zakazuje dovoz benzínu, proto všechny pumpy mají benzín místní, který je nižší kvality, než jak předepisuje Evropská unie. Problémy v motoru ale žádné nezpůsobuje. Standardní kvalitu pak má nafta pod označením eurodiesel, kterou prodávají pumpy cizích firem. čerpací stanice na hlavních tazích poskytují většinou veškerý standardní servis, přijímají platební karty a nabízejí občerstvení."