Není asfalt jako asfalt. Někde to prostě víc klouže
Maďarské dálnice lemují značky varující před smykem. Podle mráčku na dodatkové tabulce řidič snadno pochopí, že to za mokra klouže. V Německu zase narazíte na omezení rychlosti na 80 km/h, která podle dodatkové tabulky platí „bei Nässe“, tedy za mokra.
V různých zemích se používají různé druhy povrchů vozovek – není totiž asfalt jako asfalt, což ostatně poznáme i sluchem. Někde jsou pneumatiky na silnicích hlučnější, jinde zase méně. V některých zemích to potom i víc klouže, například chorvatské silnice podél pobřeží jsou pověstné svým kluzkým povrchem.
Řidič autobusu Petr Menšl se však s tímto problémem nesetkal: „Ještě se mi nestalo, aby mi v Chorvatsku autobus na mokré vozovce víc klouzal. Naštěstí jsem to nemusel zjišťovat v situaci, kdy bych musel jít prudce na brzdy.“
Spousta řidičů má však opačnou zkušenost. Čím to je, že se to v Chorvatsku po dešti smeká? „Je to vlivem použitého druhu kameniva. V Chorvatsku převažují živičné povrchy složené z vápenců, protože to je pro ně nejdostupnější surovina. Vápenec však má tu vlastnost, že se hodně vyhladí. S podobným složením povrchu silnic byste se mohli setkat v okolí Středozemního moře například ve Španělsku a dále například v Portugalsku,“ vysvětluje odborník na povrchy vozovek a ředitel pardubických silničářů Miroslav Němec.
Tišší povrch víc klouže
V každém státě se používá trochu jiný asfalt. Rozdíly jsou v makrodrsnosti a mikrodrsnosti. „Makrodrsnost je způsobená výstupky kamínků, ze kterých se směs skládá. Mikrodrsnost je schopnost použitého kameniva vytvářet odpor proti valení, tedy tu drsnost,“ popisuje Němec. Starší povrch vozovek je většinou hlučnější, můžete si to vyzkoušet například na 18. kilometru hradecké dálnice, kde je právě přelom mezi starým a novým povrchem.
Řidiči si často vozovky v cizině pochvalují s tím, že jsou mnohem tišší. Ovšem pokud pneumatiky na vozovce hučí méně než u nás, bude to zároveň za deště víc klouzat. „Jde o dva protichůdné parametry – čím tišší je vozovka, tím hůře vycházejí protismykové vlastnosti, a obráceně,“ dodává Němec.
Při cestě k chorvatskému moři za deště si dejte pozor ještě na jednu věc. „V Chorvatsku často neprší a deště přicházejí v delších intervalech, takže se na silnicích vytvoří jakýsi pudr. Ten však v kombinaci s vyhladitelným kamenivem a deštěm vytvoří takové neviditelné bláto, díky kterému se vozovka chová tak, jako by byla namrzlá,“ varuje silničář Miroslav Němec.
Pokud vás tedy v Chorvatsku zastihne déšť, jeďte opravdu opatrně a raději dodržujte bezpečné rozestupy.
 | Turistické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK. |
