Velká změna v pražské dopravě - Barrandovský most a Pražský okruh
Barrandovský a Lochkovský most současně s přemostěním Vltavy u Lahovic znamenaly jedny z největších změn v pražské dopravě. Právě otevření jihozápadní části Pražského okruhu před 4 lety odlehčilo přes 20 let sužovanému Barrandovskému mostu.
Plány na přemostění Vltavy u Bráníka spatřily světlo světa už po 1. světové válce. Tehdy se dokonce uvažovalo o dvou mostech v různých výškách. Po 2. světové válce vzniklo dalších 13 projektů, ale až v roce 1976 se rozhodlo o dnešní podobě mostu a o dva roky později začaly přípravné práce. 20. září roku 1983 byla zprovozněna jižní část a o pět let později, 3. listopadu, celý most. Nemohli u toho chybět tehdejší stranické špičky, včetně generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše.
„Náš nejvyšší stranický představitel teď právě přestřihl pásku s dnešním datem a uvedl tak tento mostní komplex do provozu. Stavbaři tady splnili sdružený socialistický závazek a odevzdávají nám řidičům celé dílo v hodnotě půl druhé miliardy korun o osm měsíců dříve,“ popisoval právě z tohoto místa reportér Stanislav Benda, který ocenil i ojedinělost stavby navržené architektem Karlem Filsakem a inženýry Jiřím Hejnicem a Pavlem Triplem.
„Most Antonína Zápotockého je unikátní architektonický skvost. Je to vlastně soubor 15 mostů o celkové délce téměř dvou kilometrů. Nejdelší je rampa K pro spojení Barrandov - Smíchov, na které je tato slavnost. Most měří 377 metrů,“ dodává Stanislav Benda.
Změna
Tehdy ještě nikdo netušil, že o dva roky později jméno dělnického prezidenta z názvu mostu zmizí, a že po něm bude jezdit až 140 tisíc vozidel denně. Dlouhých 22 let pak trvalo, než mostu ulehčilo otevření jihozápadní části pražského okruhu.
„Nových 23 kilometrů rychlostní komunikace by mělo odvést především kamionovou dopravu z problematického Barrandovského mostu. Pražský okruh se otevřel veřejnosti i přesto, že ministr dopravy zvažoval odložení kvůli nedokonalosti tří svárů na konstrukci Lochkovského mostu. Nakonec dal na znalecké posudky, které vyloučili riziko nebezpečí stavby pro veřejnost.“
Štěstí
Slavnostní pásku u Lochkovského tunelu přestřihl 20. září roku 2010 tehdejší prezident Václav Klaus, který si neodpustil žertovat na účet ministra dopravy Víta Bárty. Ten tehdy, ve snaze zlevnit výstavbu silnic u nás, zastavil všechny stavby. „Potřebovali ji nejenom pražané, ale všichni lidé, kteří Prahou projíždějí, a je to dobře. Je dobře, že už je dokončená, že ji pan ministr ještě nestačil zarazit.“
Kilometr této části okruhu tehdy stál jednu miliardu korun. Podíl na tom má nejen komplikované přemostění Vltavy a řada tunelů, ale i nejvyšší most u nás – Lochkovský. Kdy se dočkáme dokončení celého pražského okruhu, je v současnosti ve hvězdách. Plánováno je na rok 2023.
