Je mezi námi už téměř 13 let – zip, víte jak na něj?
Tam, kde jeden jízdní pruh končí a druhý pokračuje, řídí se řidiči pravidlem zipu. Tedy měli by. Leckdy tomu tak totiž není. I když se situace zlepšuje, stále mnoho z nás tohle pravidlo ani bezmála 13 let po jeho zavedení neumí. A jeho význam – v rámci modernizace dálnice D1 v následujících měsících i letech – vzroste.
Pravidlo zipu platí všude, kde jeden pruh končí, tedy ne jen v uzavírkách. Největším problémem je to, že se každý řadí jinde. „Teoreticky platí to, že kde se mají řidiči zipovat, závisí na hustotě dopravy. Když je nízká hustota, je skoro výhodnější, aby se vozidla zipovala nebo zařazovala třeba půl kilometru před místem omezení,“ popisuje Pavel Přibyl z Ústavu dopravních systémů při ČVUT.
Význam střídavého řazení ale roste ve chvíli, kdy se vytvoří kolona. Všichni jedou ve svém pruhu až do místa, kde jeden pruh skončí.
„Jsem v pruhu, který končí – značka 600 metrů mě upozorňuje, že za 600 metrů mě čeká zúžení. Pokračuju dál, znovu se objeví značka po 300 metrech, pokračuju a objeví se značka – 100 metrů. Přijíždím k uzavírce s tím, že mám srovnanou rychlost s řidiči, kteří jedou v pravém pruhu. Před omezením musím dát přednost autu z průběžného pruhu a následně musí zafungovat ZIP,“ vysvětluje instruktor bezpečné jízdy Jan Faktor.
Přednost pak má vždy řidič, který jede v pruhu, který pokračuje dál. Ale i on musí dát snížením rychlosti šanci zařadit se tomu, komu pruh končí. Jakmile zip nefunguje, začne se kolona prodlužovat.
„Jde o to, aby se nám jezdec nezadrhl, aby nedošlo k havárii zipu – články se skutečně musí poctivě zařazovat jeden za druhým na střídačku. Pokud se zařadí dva články z jedné strany, tak se nám ZIP rozpadne a poškodí,“ varuje Roman Budský z BESIPu.
Umění používat zip - ušetří vám spoustu času
Zastavení jednoho auta totiž znamená, že všichni za ním stráví v koloně čas navíc. A zbytečně. „Nejhorší je, když řidič v hlavním dopravním proudu zastaví, dá přednost autu, které se zařazuje a zná se, že když zastaví auto, trvá mu sedm nebo osm sekund, než se zase rozjede. A mezitím za ním zastaví 20 dalších aut,“ popisuje Pavel Přibyl.
Důležité je, jak bylo řečeno, srovnat rychlost jízdy s auty ve druhém pruhu a dát najevo, že se mezi ně budu chtít zařadit. „V každém případě dát zřetelně blinkr, řadit se plynule, abychom neohrozili řidiče v proudu, do kterého jedu. Měl bych se řadit, pokud vidím, že k posledním vozidlům zbývá mezera na pět až šest automobilů,“ doporučuje ideální vzdálenost na zařazení Jiří Patera z High Car Training.
Auta se nezastaví, jen mírně zpomalí. To pak ve výsledku znamená nemalou úsporu času. „Hovoří se asi o 30-40% zvýšení propustnosti pozemní komunikace,“ upozorňuje Jiří Patera. Stát v koloně hodinu a půl nebo hodinu, to už je značný rozdíl.
