Rakušané musejí říct, kdo řídil

8. února  2011 v 13:02  
Řidič (ilustrační foto) - Foto:  elroySF,  licence Creative Commons Attribution 2.5

Řidič (ilustrační foto)Foto:  elroySF, licence Creative Commons Attribution 2.5

Tři ze čtyř dopravních přestupků, které odhalí automatizované systémy, končí odložením. Majitel auta prostě s odkazem na Listinu základních práv a svobod řekne, že auto řídila osoba blízká, jejíž jméno neprozradí, a tím celá věc končí, byť častokrát seděl za volantem auta právě jeho majitel. Ve většině evropských zemí však toto zneužívaní není možné, protože je prakticky vždy potrestán provozovatel vozidla. I když sankce jsou různé.

Všechny zahraniční úpravy mají jedno společné. „V žádném případě se nedávají body, a to jak v Anglii, ve Francii, tak v Holandsku. Pokud totiž nezjišťujete, kdo opravdu řídil, není možné přidělit body.“ Tento princip bude podle poslance a šéfa mezirezortní komise Stanislava Humla fungovat i u nás. 

Zatím však není jasné, jaký postih čeká na provozovatele vozidla, pokud jeho auto zaznamená automatický kamerový systém například při překročení rychlosti či jízdě na červenou, a nebude tak známa totožnost řidiče. V některých státech, například v Německu, majitel zaplatí pouze náklady úřadu na zjišťování pachatele a podobně třeba ve Finsku u méně závažných přestupků je majiteli vozu automaticky vyměřena pokuta. Ovšem to podle Humla není cíl naší úpravy. „Absolutním cílem je zklidnění provozu a bezpečnost na silnicích.“ 

Takže bychom chtěli potrestat viníka přestupku. Jenže to není tak jednoduché, byť na první pohled by to neměl být problém. Nejdále jsou v tomto směru v Rakousku, kde po soudních sporech vytvořili v roce 1986 dokonce ústavní zákon, který pod hrozbou sankce přikazuje provozovateli vozidla prozradit jméno toho, kdo seděl za volantem v době spáchání přestupku. To se jeví jako ideální model. „Vyhnuli bychom se tím mnoha zbytečným řízením a nákladům, které nás čekají, pokud přijmeme nějaký hybridní nebo nedostatečně silný návrh, protože vždy se budou hledat kličky proti právní úpravě. Z čistě pragmatického pohledu je tedy lepší mít jednoznačné řešení už od prvopočátku, které zabrání zbytečným odvoláváním a neefektivnosti systému jako celku,“ říká Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. 

Nejčastěji se mluví o holandském modelu, který dokonce i Evropská unie uznává jako nejvýhodnější. Jeho princip, který je založen na klasickém modelu objektivní odpovědnosti – tedy něco vlastním, tak za to odpovídám – je podle právníka Jana Kněžínka opravdu jednoduchý. 

„V Nizozemsku nikdo po totožnosti řidiče nepátrá. V systému je uložena fotka z kamery, majitel vozidla je samozřejmě veden v evidenci, takže pokuta jde přímo za ním. Administrativa je minimální a efektivita poměrně vysoká. Objektivní odpovědnost by se neuplatnila pouze v případě, kdy by došlo k dopravní nehodě, protože potom by se musel hledat konkrétní viník nehody.“ 

Jenže česká varianta, o které se diskutuje, je o poznání složitější. Především rozlišuje přestupky podle závažnosti, přičemž u těch těžších chce stůj co stůj najít viníka, takže paradoxně právě ti agresivnější řidiči by trestu mohli opět unikat. Proč jednoduše nepřevezme holandský model, tak jak je? 

„Problémem může být, že model čistě objektivní odpovědnosti je až příliš přísný a mnozí, včetně zastánců modelu, by se potom divili, jaký bič si vlastně na sebe upletli,“ domnívá se Jan Kněžínek. 

Uvidíme, jak nakonec bude vypadat vládní návrh, jak trestat přestupky, u kterých není známa totožnost řidiče. 

Autor:  Eva Kézrová  (evk)

Nové články v rubrice

Kde a kdy vysíláme Zelenou vlnu?

Radiožurnál
Plus
Regina DAB Praha
Region

Právě se děje na silnicích

  Srážky: přeháňky, Třinec
  Srážky: přeháňky, D11-60
  Srážky: přeháňky, D11-59,9

Speciály

Časté dotazy

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas