Auta ještě nejsou, ale pumpa už se staví

8. listopadu  2007 v 13:20  
Tankování vodíku - Foto: Ondřej Jánoška

Tankování vodíkuFoto: Ondřej Jánoška

Vodík má řada z vás spojený se vzducholoděmi a především s katastrofou vzducholodi jménem Hindenburg. Už několik let se ale o vodíku mluví i v souvislosti s auty a s dopravou na zemi. Vodík je totiž údajně palivem budoucnosti. V Motožurnálu jsme o tomto palivu - možná lépe přenašeči energie, abychom zbytečně nedráždili erudované techniky - už několikrát mluvili, naše příspěvky ale vždy uzavírala věta - musíme si ještě zhruba 10-15 let počkat. Ovšem zdá se, že budoucnost je tu o nějaký ten rok dřív. V Česku se totiž začíná stavět první vodíková čerpací stanice.

I když se to může zdát mnohým nepochopitelné - protože u zmiňované stanice nebude mít de facto kdo tankovat - podle projektu Ústavu jaderného výzkumu by se skutečně v nejbližších týdnech mělo začít stavět. 

"Náklady na vodíkovou čerpací stanici by měly vycházet stejně jako na běžnou benzínovou čerpací stanici. Vodíková stanice bude stát v Neratovicích a náklady se budou pohybovat kolem 20 milionů korun," říká Zbyněk Brada ze společnosti Linde. 

Když se ho ale zeptáte kdo bude k nově postavené pumpě jezdit, usměje se a řekne, že to vlastně neví. 

"Víme o plánech Vysoké školy báňské, která se v příštím roce chystá postavit jedno vozidlo typu Smart, ale nevíme, jestli bude mít nádrž přizpůsobenou na tankování u naší pumpy. Nicméně, to neznamená, že tam nebude tankovat nikdo. Očekáváme, že některé automobilky si nenechají tuto příležitost ujít a pochlubí se svými vodíkovými vozy i v České republice, respektive v Praze - Neratovice jsou nedaleko Prahy." 

Kromě jednotlivých koncepčních vozů, které by se skutečně někdy mohly v Neratovicích zastavit, ale nebude stanice zavřená - bude sem totiž pravidelně zajíždět technická libůstka - první český vodíkový autobus. Díky karoserii z Vysokého Mýta nebude na první pohled budit pozornost. Na střeše ale budou nádrže na vodík a v motorovém prostoru velmi ale velmi drahé technologie. 

"Vývoj autobusu, jeho prototyp a provoz bude stát zhruba 90 milionu korun. Je to zdánlivě vysoká částka, ale je nezbytná k tomu, aby se tyto technologie vyvíjely. Částka bude tak vysoká proto, že i v jiných zemích probíhá podobný vývoj a my výsledky a zkušenosti s těmito zeměmi sdílíme." 

Když to celé s Ivem Vášou z Ústavu jaderného výzkumu spočítáme, tedy zhruba 20 000 000 korun za čerpací stanici plus autobus, který vyjde na 90 000 000 jsme na 110 000 000 korun a to jsou jen dvě úplně největší položky, nikoliv konečná účtenka celého projektu. Tuto horentní sumu ale vědci a konstruktéři vidí samozřejmě jinak. 

"Každý prototyp, každá nová technologie, která se začíná vyvíjet, stojí nesrovnatelně víc, než je konečná cena produktu. Hlavním zdrojem financí tohoto projektu jsou Evropské strukturální fondy, kde máme k dispozici asi 3 miliony euro a na projektu se podílí také Ministerstvo průmyslu a obchodu částkou 30 milionů korun." 

Snad každá významnější automobilka už na různých autosalonech představila auto s palivovými články. Obvykle už firmy stihly dokonce několik generací. Zkrátka palivové články už tu nějaký pátek jsou, ale reálné využití této čisté technologie se stále odkládá. A to z několika důvodů. Třeba proto, že výroba vodíku je drahá a nemůže tak konkurovat ropě - tedy cenám benzínu a nafty. 

"Studie jsou takové, že aby se vyplatilo jezdit na vodík, cena benzínu by se musela pohybovat kolem 60 korun za litr," říká Zbyněk Brada ze společnosti Linde. 

Na jeho slova navazuje Ivo Váša z Ústavu jaderného výzkumu: "Předpokládáme, že doba vodíku přijde v horizontu 10, 20 let. Čas bude velmi silně záviset i na politické situaci a také na dostupnosti ropy, která je dovážena především z citlivých oblastí. Vodík se běžně vyrábí procesem, který asi všichni dobře znají -elektrolýza. Druhý způsob je termochemický rozklad vody." 

Dalším problémem jsou extremní náklady na výrobu palivového článku. Hotový palivový článek je pak ale stále příliš náchylný na nečistoty a extrémně malé množství, jej nenávratně zničí. Teď si od Bohumila Horáka z Vysoké školy báňské, kde vodíkové vozidlo sami provozují, nechme vysvětlit, co vlastně ten palivový článek je? 

Princip vodíkového článku PEM - Foto: news .cornell.edu

Princip vodíkového článku PEMFoto: news .cornell.edu

"Dal by se přirovnat ke generátoru elektrické energie. Na jednu stranu vháníme vodík a kyslík. Palivový článek je vlastně membrána, kterou prochází pouze ionty a vodík se díky katalyzátoru v tu chvíli rozštěpí na proton a elektron. A právě elektron umíme pomocí kabelu dopravit až k požadovanému spotřebiči, kde se zajistí vykonání práce, a to popožene náš elektromotor. Palivový článek vyrábí elektřinu a vozidlo pohání elektromotor. Ve skutečnosti je to tedy elektromobil, ve kterém nejsou baterie, ale palivový článek na vodík." Když jsme zmínili dva hlavní důvody, které brání masovému rozšíření vodíku, možná byste čekali, že mezi ně zařadíme i třetí důvod, problematickou bezpečnost. To ovšem podle Iva Váši udělat nemůžeme: 

"Přestože u většiny lidí přetrvává představa, že vodík je nebezpečný plyn, který je hořlavý a třaskavý, tak při případném vzplanutí na čerpacích stanicích dojde ve finále k menším následkům, než u běžných čerpacích stanic. Důvod je ten, že při požáru benzínu nebo ropy dochází k rozlití média a k hoření v široké oblasti, zatímco vodík při vzplanutí uniká do výšky a hlavní hořící účinek se projevuje až mimo automobil a vozovku." 

Tak jste to slyšeli - za rok a kousek bude v Česku stát první pumpa s vodíkem. Kdyby do této doby začal některý z výrobců sériově vyrábět vůz na palivové články, měli bychom kam jezdit tankovat. 

Autor:  Petr Kološ  (pek)

Nové články v rubrice

Kde a kdy vysíláme Zelenou vlnu?

Radiožurnál
Plus
Regina DAB Praha
Region

Právě se děje na silnicích

  Srážky: přeháňky, D1-179,9
  Od 25.5.2019 05:20 do 07:25; na silnici 272 u obce Přerov nad Labem okres Nymburk; nehoda; havarované vozidlo; Havárie dodávky bez zranění osob, PČR jede na místo
  Od 25.5.2019 05:20 do 06:20; D5 - 35.1km na trase Praha - Rozvadov; zvěř na vozovce; překážka, která může bránit provozu v celé šířce vozovky nebo její části; sražená srna na vozovce

Speciály

Časté dotazy

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas