Na 150 kilometrech silnic budou řidiči zřejmě od ledna jezdit rychleji. A zároveň na mapě přibude 300 dálničních kilometrů

Pro řidiče to ale žádná velká změna nebude. Vždyť už teď jen málokdo tuší, jaký je rozdíl mezi rychlostní komunikací a dálnicí. „Na dálnici se může jet 130 km/h a na rychlostní silnici 90. Rychlost je stejná, tak dálnice by asi měla být pohodlnější.“ Teprve až třetí řidiči si uvědomil, že nejvyšší povolená rychlost je na obou typech cest stejná, včetně toho, že k jízdě po nich potřebujeme dálniční známku. Podle ministra dopravy za Hnutí ANO Dana Ťoka je důvodem změny v názvosloví v podstatě napravení letité anomálie.

Čtěte také

„Historicky znamenalo označení D federální dálnici, o kterou se starala federální vláda, národní vlády se staraly o silnice označené R. Většina „erkových“ komunikací je dnes stavěná v parametrech dálnic, takže je to zlogičtění pohledu na dálniční síť,“ říká Dan Ťok.

Bude to ale znamenat změnu dopravních značek, i když ukazatele na rychlostních komunikacích i dálnicích mají stejnou zelenou barvu. Jak ale potvrzuje vedoucí silničně správního úřadu Ministerstva dopravy Ján Skovajsa, nejde o vysoké náklady. „Výměna těchto značek se bude pohybovat v řádech jednotek miliónů korun.“

V zimě se pojede lépe

Přesto administrativní změna označení cest bude mít své výhody. Především ve způsobu zimní údržby. Srovnejme například královéhradeckou dálnici D11 a mladoboleslavskou rychlostní silnici R10, které leží prakticky ve stejném prostoru. Když sněží, pak D11 brázdí sypače a pluh stále dokola, zatímco na R10 jedou jen v rámci celého hodinového okruhu, kdy mezitím ošetří i silnice nižších tříd. A právě to se podle Skovajsy od nového roku změní.

„Správa a údržba i opravy budou probíhat jednotným způsobem, aby řidiči nebyli zbytečně matení tím, že na obou komunikacích mohou jezdit 130 km/h, ale na jedné si musejí dávat mnohem větší pozor.“ Na druhou stranu, u některých starších rychlostních komunikací musíme podle Ťoka počítat s lokálním snížením rychlosti, například na strakonické nebo karlovarské silnici. „Zejména tam, kde není dostatečné napojení přípojných komunikací.“

Čtěte také

Naopak se zvýšením rychlosti a to až o 20 kilometrů se počítá u vybraných silnic první třídy. Jde o čtyřproudé směrově oddělené komunikace, které jsou bezpečné a dá se po nich jezdit 110 km/h. „Jsou to úseky zejména u velkých krajských měst, například v okolí města Ostrava, přivaděče u Plzně, od Třeboně u Českých Budějovic, zmíníme také úsek z Liberce do Bílého Kostela, můžeme se bavit o celé podkrušnohorské silnici 13.“ Novelu zákona o pozemních komunikacích teď projednává senát a platit by mohla od 1. ledna 2016.