Reálná spotřeba se od té udávané výrobci aut liší i o desítky procent. Záleží na řidiči

11. září 2014 13:20

Velké množství řidičů si vybírá benzinovou pumpu podle ceny paliva. Daleko větší peníze jde ale ušetřit stylem jízdy. Rozdíl ve spotřebě může být podle jízdního stylu i 30 % – na sto kilometrech to dělá klidně i sto korun. Ale pozor – reálná spotřeba se liší od té, kterou nám deklarují výrobci aut. Přiblížit se jí dokážou jen ti, kteří dodržují právě všechna pravidla úsporné jízdy.

Německý autoklub ADAC nedávno porovnal skutečnou a výrobci udávanou spotřebu desítek aut. Nikoho asi nepřekvapí, že realita je od teorie značně odlišná, což potvrzuje Igor Sirota z ÚAMK. „Největší rozdíl udávají hybridy. V reálu byly o čtvrtinu jinde, než je udávaná spotřeba. Na druhém místě jsou to diesely, mají spotřebu o 14 % vyšší. Pokud jde o LPG, je to 11 %. Benzín je relativně málo odchylný. To znamená 10 % a úplně nejméně je to u CNG – devět procent,“ říká Igor Sirota.

Čtěte také

Největší roli ve spotřebě ale vždy hraje mezikus mezi volantem a pedály – tedy řidič. Důležitý je ale už samotný technický stav auta. „Určitě to ovlivňuje olej, je třeba používat předepsaný olej, který má v autě být. Také třeba vzduchový filtr, když je zanesený, tak klade větší odpor a samozřejmě motor má potom větší spotřebu. Jsou to také správně nahuštěné pneumatiky. Pokud jezdíte na podhuštěných, tak se výrazně zvyšuje valivý odpor auta a důležité je nevozit zbytečný náklad, protože hmotnost se také velice výrazně projeví,“ radí Marek Tomíšek z internetového serveru usporne.info, který dokázal se Škodou Octavií dojet z Prahy až na nejsevernější bod Evropy – Nordkapp se spotřebou pod tři litry na 100 kilometrů.

Stačí zlehka

Řada řidičů pak při jízdě motor zbytečně vytáčí. To u moderních motorů není potřeba. „U moderních dieselových motorů se dá jezdit mezi patnácti sty a dvěma tisíci otáčkami jako cestovní rychlost a u benzínových aut lehce přes dva tisíce otáček bohatě stačí,“ popisuje Marek Tomíšek.

Základem úsporné jízdy jako takové je potom především plynulost a předvídavost. „Přijíždím ke křižovatce a z dálky už vidím, že svítí červená. Většina řidičů jede padesátikilometrovou rychlostí, šlápne na brzdu a na krátké vzdálenosti zastaví. Já udělám to, že vyřadím, nebo podřazuji a brzdím motorem. Podle situace, záleží na tom, jak daleko před semafory jsem. Většinou buď dobrzdím motorem tak, že nemusím vůbec šlápnout na brzdu, tím pádem dojedu s nulovou spotřebou a ušetříme i brzdové destičky. Druhá varianta je, že se mezi tím rozsvítí zelená a já ani nemusím zastavit. Takže tím, že jsem včas zareagoval, jsem ušetřil jak brzdění, tak následný rozjezd, protože se nerozjíždím z nuly, ale třeba z třicítky.“ Jakékoliv zbytečné brzdění nebo naopak rozjíždění totiž znamená skokový nárůst spotřeby.

autor: pgj
Spustit audio