Za jak dlouho po vypití jednoho piva nebo sklenky destilátu může člověk sednout za volant?
Především na venkově patří k velikonoční pomlázce také alkohol. Jenže když je koledník zároveň řidičem, pak to může být problém. A i proto jsou policisté dnes více na cestách. Ne každý totiž umí odhadnout, za jak dlouho může sednout za volant.
Slyšel to určitě nejeden koledník – to nevadí, že musíš řídit, teď si klidně dej panáka nebo dva, za hodinku se naobědváš, vypiješ kávu a můžeš jet. Jenže tak jednoduché to rozhodně není. „Oběd to až tak výrazně neovlivní. Dva panáky – bavíme se o pěti centilitrech a dosažení hladiny 0,6 až 0,7 promile, když si je dám rychle za sebou. Bavíme se o čtyřech nebo spíš pěti hodinách vylučování z těla ven a to, že si dáte jídlo, v podstatě moc neurychlíte,“ upozorňuje přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský, že jídlo a káva odbourání alkoholu z krve řidiče prakticky neurychlí. Faktorů, které ovlivňují opilost, je totiž hodně a hlavně na každého působí jinak.
„Alkohol se odbourává s určitou rychlostí. Rychlost může ovlivnit to, jak jste somaticky zdraví, věk, hmotnost, pohlaví. Ženy metabolizují alkohol hůře, rozdíl je téměř 30 procent. Parametrem, kterým to lze trochu ovlivnit, je fyzická námaha,“ říká Miovský.
Kdy tedy po vypití nějakého piva, vína či destilátu usednout za volant? Odpověď není jednoznačná. A tak jsme se ptali řidičů, poznáte, že máte v sobě ještě nějaký alkohol a neměli byste tedy řídit? „Já si myslím, že určitě ano, protože moc nepiju, tak si dám jedno nebo dvě piva a pak můžu řídit, samozřejmě až ráno. Bohužel to nepoznám, protože jsem abstinent. Já to nepoznám, řídím, ale jistý si nejsem.“
Podle Miovského by ale většina lidí měla poznat, jestli už alkohol vyprchal anebo ne. „Už například úroveň 0,2 nebo 0,3 promile by měla být hranicí, při které by v podstatě zdravý člověk měl být schopen rozeznat, že cosi vypito má.“ Alkohol především zpomaluje schopnost zareagovat v nenadálé situaci a to může vést k nehodám. V posledních dvou letech se ale situace zlepšuje, počet alkoholových nehod o velikonocích klesl pod deset procent. Možná i proto, že jak přiznává tento řidič. „Auto kvůli nákupům i kvůli zaměstnání je dneska nutnost. Většinou, když chci druhý den jet, nepiju vůbec, můžu si dát nealkoholické pivo.“
I policejní statistiky podle ředitele naší dopravní policie Tomáše Lercha potvrzují, že dlouhodobě klesá počet odhalených zbytkových alkoholů, tedy do jednoho promile v krvi. „Rozšíření různých alkotesterů přispívá k tomu, že řidiči si možná více uvědomují nebezpečnost jednání a neusedají za volant, dokud jsou a cítí se ovlivněni.“
Naopak přibývá lidí, kteří řídí auto, přestože vědí, že jsou hodně opilí – tedy nad jedno promile alkoholu v krvi. Podle psychologů je to především povahou těchto lidí. Chtějí riskovat, aniž si uvědomují, že ohrožují i druhé.
