Svezli jsme se: Hyundai H350 Van - větší než obvykle

11. února  2016 v 22:15  
Hyundai H350 - Foto:  Hyundai

Hyundai H350Foto:  Hyundai

Vyrábí se v Turecku, je nový, je velký a vůbec byste nečekali, že je to Hyundai. Jihokorejská automobilka loni vstoupila na trh s praktikem zvaným H350. Prodává se ve třech karosářských variantách: klasické skříňové verzi, podvozku s kabinou nebo jako minibus. Záměr je jednoznačný, a to pořádně zamíchat kartami v kategorii, které dlouhá léta úspěšně vládne západní konkurence. Jak v krátkém testu uspěla kratší skříňová varianta?

Je to v první řadě nezvyk. Vidíte velkou dodávku, všimnete si loga, pak typické šestiúhelníkové mřížky chladiče a následně vám to nějak všechno nějak nejde dohromady. Ale skutečně, je to Hyundai. S délkou pět a půl metru – a to jde o krátkou variantu – a s výškou bezmála dva metry ovšem o něco větší než obvykle. 

H350 se prodává ve dvou velikostních verzích (5,5 a 6,2 m), a překvapilo mě, jak mohutným dojmem obě působí. Větší model poskytne nákladový prostor o objemu téměř 13 kubíků. Verze s kratším rozvorem pak 10,5 kubíku. Rozvor činí 3435, respektive 3670 milimetrů. Třeba „skříňový“ klasik českých silnic Mercedes Sprinter je ještě variabilnější, pořídíte ho i s rozvorem 4325 milimetrů.

Pro lepší manipulaci s nákladem disponuje H350 jednak posuvnými bočními dveřmi a pak ty zadní se dají u větší varianty otevřít až do úhlu 270 stupňů. Menší varianta zvládne otevření křídlových dveří jen do úhlu 180 stupňů, ale pro naprosto běžný náklad to bohatě stačí. A v noci uvítáte osvětlení na stropě. 

Praktický je schůdek pro snazší přístup do nákladového prostoru (vrcholná výbava Comfort, pro střední výbavu Classic za příplatek) a také schůdek integrovaný v předním nárazníku. To abyste stěrkou u pumpy bez problémů umyli celé čelní okno. Šikovný pomocník. 

Ještě se vrátím k zadním křídlovým dveřím. V testovacím autě po celou dobu zlobila signalizace jejich otevírání. Hlavně v zatáčkách auto opakovaně hlásilo, že jsou křídla dokořán, přestože nebyla. Přičítám to ale technické závadě u dotyčného kusu. 

Hyundai H350 - Foto:  Hyundai

Hyundai H350Foto:  Hyundai

Co upoutá na první pohled, jsou projektorové přední světlomety s LED denním svícením, které korespondují s ostrými křivkami masky chladiče. Ač dodávka, působí H350 zepředu svěže a moderně. Jinak je to samozřejmě skříň jako každá jiná, ale upřímně – tady hraje prim hlavně praktičnost. 

Po schůdku se dostanete do prostorné kabiny řidiče. Usedám na odpružené a vyhřívané sedadlo s nastavitelnou tuhostí podle váhy řidiče (Comfort, pro Classic za příplatek) a první, čeho si všímám, je nezměrné množství odkládacích prostor. 

Základní nezbytnosti pojme schránka na vrchu přístrojové desky a 12V zásuvkou, před spolujezdcem je pak chlazený box, a pokud sedák svého kolegy nadzvednete, můžete ještě řadu drobností chytře schovat přímo do sedačky. 

Hyundai H350 - Foto:  Hyundai

Hyundai H350Foto:  Hyundai

Interiér není přeplácený, pořád je třeba mít na mysli, že je tu řeč o praktické dodávce, kde se na výdobytky moc nehraje. Hyundai ale neochudil řidiče třeba o multifunkční volant (Comfort) nebo osmipalcový navigační systém (v základu je ale jen příprava na rádio), od výbavy Classic můžete navíc udržování stabilní rychlosti svěřit tempomatu. 

Co jsem ocenil asi úplně nejvíc, byla parkovací kamera se širokým úhlem záběru 135 stupňů, umístěná nad zadními křídly. Pro manipulaci na přeplněných parkovištích pro neškoleného řidiče lehkých užitkových aut nezbytnost. Nutno dodat, že v ceníku ale najdete parkovací kameru pouze jako součást paketu Premium za 72 tisíc, který dále obsahuje třeba osmipalcovou integrovanou navigaci nebo LED denní svícení. 

Výkonná nafta 

Pod kapotou má H350 turbodiesel 2.5 CRDi o výkonu 110 kW (150 koní) a 125 kW (170 koní), přičemž slabší varianta disponuje maximálním točivým momentem 373 Nm, silnější má „točák“ 422 Nm. 

Výkon je přenášen na zadní kola prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky. Jednotka je poměrně hospodárná, ale nepříliš tichá. Možná že jsem byl ale na notorický dieselový chrapot v kombinaci s vibracemi, které prostupují do interiéru, trochu citlivější po přesednutí z kultivovaného benzínového „osobáku“. 

Co do bezpečnostních asistentů už dnes dodávky nezaostávají za svými menšími příbuznými. H350 má v nabídce systém řízení jízdní dynamiky, varovný systém vyjetí vozu z jízdního pruhu, asistenta pro rozjezdy do kopce, funkci varovných světel při nouzovém brzdění nebo ochrana proti převrácení při náhlé změně směru. V zimě oceníte vyhřívaná dvoudílná vnější zpětná zrcátka (od výbavy Classic).

Mnohem lepší dojem udělalo odhlučnění nákladového prostoru a samotného podvozku, který byl v testovacím voze zatížen 500kilogramovým závažím v nákladovém prostoru. To znamená, že i jízdní vlastnosti odpovídaly poměrné zátěži vozu v běžném provozu. Zadní část otravně neodskakovala, reakce byly plynulé a bez známek gumovosti. 

Navzdory obavám se nemusíte při jízdě s H350 zbytečně moc soustředit na větší nájezdy do zatáček a po očku neustále kontrolovat zadní část auta. Výhled je do všech stran výborný, a přestože je stále řeč o lehkém užitkovém vozu, po prvních pár kilometrech zjistíte, že rozměry trochu klamou. Odlišná situace může nastat u prodloužené verze, kdy každých 10 centimetrů navíc jde znát. 

Velkou zbraní vůči konkurentům z řad zavedených výrobců dodávek je cena H350. Kratší a slabší verze startuje na necelých 750 tisících, přičemž vrcholnou varianta ve výbavě Comfort a s motorem o výkonu 170 koní pořídíte za něco málo přes 894 tisíc. 

Konkurence z řad například zmíněného Mercedesu Sprinteru oproti H350 nabízí mnohem větší variabilitu co do rozměrů nákladového prostoru a motorizací. Je ale znatelně dražší, stejně tak třeba i srovnatelný Ford Transit. Jenže sprinter se slabším agregátem a nižší přípustnou hmotností pořídíte i výrazně levněji než H350. Komu se nicméně Hyundai trefí do vkusu a podnikatelského zaměření, nabízí celkem rozumné argumenty, proč do flotily pořídit právě H350. 

Autor:  Matěj Skalický
 

Nové články v rubrice

  • 11. dubna  2017 v 09:50       rubrika: Testy

    Test Ford Fiesta ST – stále na vrcholu

    Druhá generace hravé Fiesty je na trhu pěknou řádku let, poprvé se objevila už v roce 2012. Teď, po pěti letech, americká automobilka na autosalonu v Ženevě ukázala nástupce sportovně laděného Fordu vyráběného ve Španělsku....

     
  • 8. dubna  2017 v 08:15       rubrika: Testy

    Test Hyundai i10 1.2i – korejský drobek pánem města

    Nejmenší model od Hyundai loni prošel na první pohled celkem výraznou modernizací. Redakci německého AutoBildu se práce designérů, vývojářů a mechaniků zalíbila natolik, že auto letos v únoru označila za vítěze srovnávacího...

     
  • 3. dubna  2017 v 17:21       rubrika: Testy

    Test Nissan X-Trail 2.0 dCi – návrat poctivé síly

    Co změní nová metoda měření škodlivých emisí? Skončí éra downsizingu? Vrátí se do aut zavrhnuté motory s objemem dosahujícím dvou litrů? Nebo ještě víc? Nissan vyslyšel ustavičné láteření řidičů s přívěsy, jachtami...

     

Kde a kdy vysíláme Zelenou vlnu?

Radiožurnál
Plus
Regina DAB Praha
Region

Právě se děje na silnicích

  Srážky: přeháňky, D8-92,0
  Srážky: přeháňky, D8-91,6
  Srážky: přeháňky, D8-91,7

Speciály

Časté dotazy

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas