50 let od Chile16. června  2013 v 09:21  

Fantazie! Užasl Masopust. Když hraje Brazílie doma, vzduch je nabitý fotbalovou vášní

Brazilci a fotbal-nehynoucí láska - Foto: Jan Kaliba

Brazilci a fotbal-nehynoucí láskaFoto: Jan Kaliba

Když se řekne „Brazílie", ozvěnou se nese „fotbal". A opačně. Ne všichni Brazilci jsou fotbalem posedlí a mnozí ho i nenávidí, protože kvůli přípravám pořadatelství mistrovství světa přišli o své domovy. Ale u většiny z nich není brazilská láska k fotbalu mýtem.

Tahle vášeň je reálná a naposledy naplno propukla před několika hodinami po vítězství Brazílie 3:0 nad Japonskem v zahajovacím zápase Konfederačního poháru. 

Uši vnímají jednotné povzbuzování, oči jsou oslněné všudypřítomnou žlutí. Jinou barvu oblékl mezi sedmdesáti tisíci lidí na národním stadionu v hlavním městě Brasilia málokdo. Tak vypadá brazilská fotbalová posedlost, když se otevře v celé své kráse. Tak jako se to teď přihodilo Josefu Masopustovi. 

"Je to fantazie. Já jsem vždycky věděl, že Brazilci a fotbal to je jedna rodina. Ovšem co vidím dneska, to předčilo celé mé očekávání. Nádherný zážitek," přikyvuje česká legenda. 

 

Těžko hledat větší fotbalový zážitek, než když hraje na svém národním stadionu zápas brazilská reprezentace

Vložit na svůj web

V čestné lóži si fotbal po brazilsku užívají i další dva vicemistři světa z roku 1962, s Klubem přátel Josefa Masopusta přijeli ještě Josef Jelínek a Jozef Štibrányi. 

"Popsat slovy se to nedá, člověk to musí zažít. Do konce života máme zážitek. Až o tom doma povyprávím, tak mě můžou dát do truhly," usmívá se Štibrányi. 

Josef Masopust sleduje utkání Brazílie-Japonsko pozorným a kritickým okem - Foto: Jan Kaliba

Josef Masopust sleduje utkání Brazílie-Japonsko pozorným a kritickým okemFoto: Jan Kaliba

Takový zážitek nezevšední ani Brazilcům. Zvlášť když je už po třech minutách hry rozvášní krásnou ranou a nádherným gólem jejich největší miláček Neymar. 

"Když hraje Brazílie, tak se nekontroluju. Nefandím žádnému týmu, nežiju každý den fotbalem, ale když hraje národní mužstvo, zapomenu na všechny problémy, překonám je a nechám se pohltit hrou. Fotbal, to jsme my. Máme ho opravdu v srdci," říká fanynka Daniela, oblečená jak jinak než do kanárkově žlutého stejnokroje. 

Zahrát si doma je pro krajánky radost 

Se stejným entusiasmem přistupují k zápasům národního mužstva doma v Brazílii i samotní hráči. Zvláště ti, kteří už odešli za obživou do Evropy. 

"Brazilské lidi miluju, moc rád hraju fotbal tady ve své zemi. Tenhle turnaj i mistrovství světa, které hostíme příští rok, to je pro mě obrovská šance. Hraju pořád jen v Evropě a tohle je úžasná možnost užít si fotbal tady doma před vlastním publikem," libuje si obránce Chelsea David Luiz. A na téhle omračující idyle se nic nezmění, dokud budou Brazilci vyhrávat. 

Autor:  Jan Kaliba  (jkb), Marek Augustin
Pořad: Sportžurnál  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 18:10  |  Délka pořadu: 105 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace