Před čtyřmi lety se v Tunisku upálil Muhammad Búazízí. Odstartoval tím Arabské jaro
Přesně před čtyřmi roky se v malém městečku uprostřed Tuniska upálil šestadvacetiletý Muhammad Búazízí. Ve chvíli svého zoufalého činu netušil, že zažehne v arabském světě vlnu revolucí. Tunisané chtějí v neděli stvrdit svůj demokratický vývoj volbou nového prezidenta. Bude to první přímo zvolená hlava arabského státu v pluralitních a férových volbách.
Chudé město Sídí Búzíd, kde před čtyřmi lety vše začalo, se změnilo jen málo.
"Oběť Muhammada Búazízího přinesla Tunisku jednu velkou věc. A tou je svoboda názoru, svoboda projevu. O tom není pochyb. Ale z hlediska ekonomického přišly spíš problémy. Je to teď horší než před revolucí. To je ale pochopitelné, žádná revoluce se bez problémů neobejde," říká padesátiletý podnikatel Nádží Hafsáví.
Před čtyřmi lety se v tuniském Sídí Búzíd upálil Muhammad Búazízí. Odstartoval tím Arabské jaro. Ve městě natáčel Štěpán Macháček
U vysokého stolku na chodníku usrkává na stojáka espreso. Přes ulici se dívá na obrovskou kamennou plastiku vozíku, z jakých tu pouliční trhovci nabízejí své zboží. Přesně z takové kárky prodával zeleninu i Muhammad Búazízí a pomník připomíná místo, kde se 17. prosince 2010 upálil. Den nato začaly v Sídí Búzíd protesty.
"Muhammad Búazízí byl vzdělaný člověk. Musel ale prodávat na ulici zeleninu. Tohle může dělat kdokoliv, kdo nemá školu. On ale pracovat chtěl, a nic než tuto podřadnou práci nesehnal," vzpomíná pan Nádží a opakuje přitom mýtus, který se kolem Búazízího postupně vytvořil.
Ve skutečnosti totiž žádnou vyšší školu neměl, musel se ale starat o rodinu. Ze sto padesáti dolarů, které za měsíc vydělal, vyživoval Búazízí matku a několik sourozenců.
Onoho prosincového dne mu policie zboží, které nakoupil na dluh, a elektronické váhy na ulici velmi nevybíravým způsobem zkonfiskovala.
Když se na radnici dožadoval jeho navrácení, nikdo se s ním nebavil. V zoufalství si stoupl na ulici před budovou radnice a zapálil se.
Zapomenuté město
Sídí Búzíd ale pro mladé ani teď není lepší místo k životu.
"Sídí Búzíd, to je zapomenuté městečko. A já mám o mládež v Sídí Búzíd strach. Kluci, kteří dvacet let studovali, nenajdou práci. Začínají zapomínat svou specializaci. Mnozí se snaží odejít, a někteří z těch, kdo zůstávají, se zapletou do nezákonných obchodů, začnou brát drogy anebo se nechají naverbovat islámskými extremisty," líčí pan Nádží své obavy o budoucnost města.
Lidové kavárny na chodnících hlavní ulice jsou skutečně obsazené hlavně mladými muži.
"I odtud ze Sídí Búzíd odcházejí někteří bojovat do Sýrie, do řad Islámského státu. Před čtyřmi měsíci se jeden, kterého znám, vrátil. Litoval toho, říkal, že to byla chyba, jít bojovat s džihádisty. Vrátil se tu k normálnímu životu," popisuje situaci Nádží Hafsáví, který má obchodní firmu se zemědělským zbožím.
Více se o demokracii v Tunisku a o nadcházejících prezidentských volbách dozvíte v dnešním pořadu Zaostřeno, který vysílá stanice Český rozhlas Plus v 19 hodin a 40 minut.
