Vědci z ČZU shánějí peníze na záchranu antilop Derbyho v Senegalu

Dlouhé, téměř rovné rohy, jakoby stočené do vývrtky, široký krk a úzké svislé světlé pruhy na bocích. To jsou rysy největší antilopy na světě, antilopy Derbyho. Ve volné přírodě západní Afriky jí už žije jen několik desítek kusů. Česká zemědělská univerzita vede už 16 let program na záchranu této velké antilopy. V rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu se snaží populaci antilop Derbyho zvýšit a docela se jim to daří. Na další pokračování projektu ale musí spolek Derbianus Conservation shánět peníze z různých zdrojů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká zemědělská univerzita pomáhá obnovit populaci antilopy Derbyho v Senegalu

Česká zemědělská univerzita pomáhá obnovit populaci antilopy Derbyho v Senegalu | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

„Narazili jsme na antilopu Derbyho, menší samčí stádo. Máme pojmenovanou každou a poznáváme je právě podle pruhů. Máme identifikační karty, kde je jméno, věk, jaké má rodiče a fotka z obou stran,“ vysvětluje Markéta Grúňová ze spolku Derbianus Conservation.

Antilopy vědci pojmenovávají v souladu se senegalskou kulturou, ale dělají i výjimky. „Občas přijede někdo, kdo je pro nás důležitý, a my ho necháme si antilopu pojmenovat. Dvě nám pojmenoval kardinál Vlk,“ říká Grúňová s tím, že jedna se jmenuje Benedikt a druhé jméno znamená v domorodém jazyce wolof „požehnaný“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Specialisté z ČZU zachraňují populaci antilopy Derbyho. V Senegalu se jim to za 16 let existence programu záchrany docela daří. Musejí ale na projekt shánět peníze. Natáčel Pavel Novák

Chov v rezervaci Bandia založili studenti a pracovníci České zemědělské univerzity v roce 2000 s pěti samicemi a jedním samcem. Teď žije v Bandii a Fathale v různě velkých stádech 89 jedinců.

Za poslední rok se narodilo 16 mláďat. Rodí se ale více samců než samiček, což dělá výzkumníkům starosti. Část samečků také museli odstavit do takzvaného mládeneckého stáda, aby kvůli jejich příbuznosti s ostatními kusy stádo nedegenerovalo.

Práci českých zachránců antilop oceňuje i management soukromé rezervace Bandia. „Všechno jde dobře. Můžeme říct, že to je úspěch, který si může Česká zemědělská univerzita připsat,“ pochvaluje si spolumajitel rezervace Souhel Fourzoli.

Podle něj se také turisté navštěvující rezervaci rádi jezdí na největší antilopy na světě dívat. Jsou prý jiné než ostatní antilopy, a když turisté uvidí z auta stádo, bere jim to dech.

Projekt potřebuje sponzory

Aby mohl program na záchranu antilopy Derbyho pokračovat, jsou na to potřeba peníze, kterých není právě moc.

„Projekt začal v roce 2000, kdy byl Senegal ještě zapsán na seznamu prioritních zemí pro rozvojovou spolupráci České republiky, takže jsme v rámci této spolupráce byli financováni z velkých projektů ministerstva životního prostředí, zahraničních věcí a Akademie věd ČR,“ popisuje členka výkonného výboru spolku Derbianus Conservation Pavla Jůnková Vymyslická.

„Senegal byl ale bohužel z tohoto seznamu v roce 2009 vyškrtnut. A vzhledem k tomu, že jsme dobře rozběhnutý projekt nechtěli ukončit, rozhodli jsme se založit občanské sdružení, dnes zapsaný spolek Derbianus Conservation, a v rámci tohoto spolku od roku 2010 si sháníme sami finanční prostředky na provoz a udržení projektu,“ dodává.

Antilopa Derbyho v rezervaci Bandia v Senegalu | Foto: Pavel Novák

Podle Pavly Jůnkové Vymyslické je spolek každoročně schopen sehnat peníze na základní fungování projektu, ale všichni, kteří na něm pracují, to dělají ve svém volném čase a zdarma.

„Všichni jsme zaměstnanci České zemědělské univerzity v Praze a všechno, co děláme pro tento projekt, je mimo naši práci. Určitě budeme rádi, kdyby se našel někdo, kdo by byl ochoten se podílet na takto úspěšném českém projektu v zahraničí,“ svěřuje se.

Všechny antilopy jsou vedeny v plemenné knize, takže potenciální sponzoři či dárci si můžou adoptovat konkrétní zvíře. Nad jménem antilopy jsou pak vědci ochotní i diskutovat. Částka se odvozuje od toho, na co by dotyčný chtěl přispět.

„Základní udržení projektu je v řádu 150 až 200 tisíc korun ročně, pokud je potřeba převážet zvířata v rámci rezervací, bavíme se o 450 tisících až půl milionu korun,“ uzavírá Pavla Jůnková Vymyslická.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme