Do Washingtonu se sjíždějí indiáni na potlach s Obamou
Hlavní město Spojených států amerických se plní zástupci původních obyvatel kontinentu, indiány. Americký prezident Barack Obama totiž pozval zástupce všech 564 federálně uznávaných indiánských kmenů na konferenci do Bílého Domu. Chce slyšet přímo od nich, jak by jeho stávající administrativa mohla vyjít vstříc jejich potřebám.
Setkání je prvním podobným na tak vysoké úrovni po patnácti letech, očekávání indiánů jsou tedy poměrně vysoká. Mnoho z původních obyvatel amerického kontinentu totiž například trpí horšími zdravotními problémy než zbytek populace a potýká se také s vyšší kriminalitou či sebevražedností.
"Problémů severoamerických indiánů je poměrně mnoho. Za nejdůležitější považuji vzdělávání. Velká část americké indiánské populace pokulhává ve vzdělanosti oproti zbytku Američanů," říká amerikanistka Jana Sehnálková z Fakulty sociálních věd University Karlovy.
Amerikanistka Jana Sehnálková z Fakulty sociálních věd University Karlovy vypráví o severoamerických indiánech
Dalším problémem je chudoba a nedostatek financí pro jednotlivé indiánské kmeny a rezervace a obecně vysoká nezaměstnanost, která vzrostla zejména v období současné hospodářské krize.
"U amerických indiánů je podle posledních údajů nezaměstnanost dvojnásobná oproti celoamerickému průměru, což znamená, že bez práce je v některých oblastech 20 až 30 procent indiánů," pokračuje Sehnálková.
Pro americké indiány je také poměrně nepřístupná zdravotnická péče, což s sebou nese mnohé problémy. V indiánské populaci se tak ve velké míře vyskytuje například cukrovka, tuberkulóza nebo infarkty.
Bojí se o svou půdu
Celou americkou historií se táhne téma dodržování historických smluv mezi indiánskými kmeny a federální vládou. Mnohé indiánské kmeny se nyní obávají, že přijdou o své rezervace a půdu v důsledku nátlaku nejrůznějších lobbistických skupin, ale i některých kongresmanů a senátorů.
"Na indiánské půdě se totiž mnohdy nacházejí nejrůznější minerální a nerostné suroviny, o jejichž těžbu má federální vláda zájem. Zástupci indiánských kmenů tak po Obamovi požadují záruky, že jejich půda zůstane nedotčena," uvádí Sehnálková.
Prezident Obama již v minulosti prokázal vůči americkým indiánům sympatie. Ještě jako senátor byl na návštěvě kmene Vraních indiánů přijat za čestného člena tohoto kmene. Už jako prezident učinil vůči indiánům i některé vstřícné administrativní kroky, vytvořil například funkci vysoce postaveného poradce Bílého domu pro indiánské záležitosti, do které byla jmenována příslušnice kmene Čerokí Kimberly Teehee.
Indiáni jsou v USA izolovaní
Amerických indiánů je ve Spojených státech ve srovnání s ostatními etniky poměrně málo, přibližně dva až dva a půl milionu. Navíc požívají určité autonomie, a proto většina z nich žije na kmenových územích.
"Vede to k segregaci vůči majoritní společnosti. Běžní Američané tak nemají o indiánech dostatek informací. Ve společnosti se navíc příliš nehovoří o tom, jak byli v minulosti indiáni vykořisťováni či jak funguje indiánská samospráva v rámci USA," vysvětluje Sehnálková.
Pozice indiánů v americké společnosti je tak mnohem izolovanější a jejich problémy nejsou tolik diskutované, jako například problémy afroameričanů nebo hispánců.
Prezident Obama navýšil na začátku roku indiánům příspěvky federální vlády přibližně o pět miliard amerických dolarů. Slibuje, že s indiány povede dialog, bude jim naslouchat a snažit se řešit jejich problémy.
"Američtí indiáni jsou si samozřejmě vědomi, že Obama nemá magickou hůlku na vyřešení všech problémů, jsou ale rádi za dialog a čekají, co z něj vzejde," zakončuje Sehnálková.
