Americký prezident prosadil reformu zdravotnictví

Barack ObamaFoto: Informationsamt der Bundesregierung

Ve Sněmovně reprezentantů pro reformu hlasovalo 219 zákonodárců. Pro přijetí normy bylo potřeba 216 hlasů. Reforma by měla zpřístupnit zdravotní pojištění víc než 30 miliónům občanů, kteří ho nemají.

Sněmovna rozhodla o největších změnách amerického zdravotního systému za posledních 45 let. Větší části americké veřejnosti se ale navrhované změny nelíbí a před Kongresem se demonstrovalo proti jejich přijetí. Prezident Obama slibuje: reforma znamená pojištění 32 milionů nepojištěných Američanů. Dlouhodobě přinese úspory ve zdravotnictví, které je bezkonkurenčně nejdražší na světě. 

Radikální změny po desetiletích

 

Ale pro reformu bylo podle nejnovějších průzkumů jen 38 procent Američanů, proti 48 procent. Právě nesouhlasící občané o sobě dávali do poslední chvíle hlasitě vědět přímo před Kongresem.  

Opoziční republikáni slibují, že pokud získají v podzimních volbách kontrolu nad Kongresem, budou změny ve zdravotnictví zase rušit. Podle nich jde o obrovský zásah státu do zdravotnictví, který významně zvýší státní dluh. Podle demokratů naopak reforma přinese do systému zdravotní péče úspory. 

Zákon musí ještě podepsat prezident Obama a potvrdit Senát. To ale bude podle očekávání jen formalita. 

O desetinu více pojištěnců 

Právě přijatá změna má umožnit zdravotní pojištění nějakým pětadevadesáti procentům Američanů, což je o deset procent více, než kolik jich má pojistku dnes. 

Česko - americký investiční bankéř Ondřej Jonáš v Ozvěnách dne poznamenal, že reforma zavede povinnost zdravotního pojištění, sankce i regulaci pojišťoven. „Je to celá řada opatření, některá populistická. Některá velmi rozumná. Například děti budou pojištěni do věku 26 let a nemohou být odmítnuti pojišťovnou“ 

Reforma není populární nejen pro socialistické znaky v případě povinnosti a sankcí, ale i pro podezření populace z nákladnosti. „Na obzoru vidíme ideální podmínky pro velkou politickou bouři, kruté potrestání demokratů v podzimních volbách.“ 

Petr Háva z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve Světě o jedné připomněl, že americká společnost je nerovná a vnímá zdravotní péči jako obrovské téma.

  
 

„Zásadní, důležité, opěrné body reformy jsou stále ve hře,“ zmínil Háva. „Pro systém převažujícího soukromého pojištění se Amerika rozhodla před 80 lety. Nebyla schopna se vypořádat s problémy, které to vyprodukovalo,“ poznamenal Háva.
 

K Nejvyššímu soudu míří první žaloby 

Podle spolupracovníka Radiožurnálu v USA Dušana Neumanna většina fiskálních konzervativců nevidí možnost, jak se reforma v dnešní vysoce byrokratizované podobě dá realizovat, a už vůbec ne zaplatit. 

Podle kritiků Obamovy reformy by k tomu, aby mnohem více Američanů získalo přístup ke zdravotnímu pojištění, stačilo několik adresných zákonů. Proti reformě už také míří první žaloby. 

„V tomto okamžiku už generální prokurátoři států Idaho a Virginia vypracovali žalobu na federální vládu u Nejvyššího soudu z protiústavnosti tohoto zákona, který nutí občany, aby si povinně zakoupili pojištění u vládou kontrolovaných pojišťoven,“ uvedl Neumann.