Ropná havárie může pozitivně ovlivnit vztahy mezi Kubou a USA

Americký prezident Barack Obama si dnes do Bílého domu pozval šéfy ropné společnosti BP. Obama prohlásil, že po BP chce, aby vytvořila zvláštní fond pro odškodnění postižených ropnou katastrofou v Mexickém zálivu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barack Obama (vpravo) na obhlídce škod

Barack Obama (vpravo) na obhlídce škod | Zdroj: ČTK

Zatímco americký prezident už byl několikrát v oblastech, které poškodila ropa uniklá z podmořského vrtu, s nejvyššími zástupci BP se sejde poprvé. V televizním projevu z Oválné pracovny Obama mimo jiné prohlásil:

„Setkám se s předsedou BP a informuji ho, že jeho společnost musí vyhradit prostředky pro kompenzaci rybářů a obchodníků, kteří přišli o příjmy v důsledku úniku ropy. BP nebude tyto peníze kontrolovat. Musí na ně dohlížet třetí nezávislá strana, která zajistí, že odškodnění budou účelná, spravedlivá a rychlá,“ uvedl Obama.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslední vývoj kolem ekologické katastrofy v Mexickém zálivu přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu David Koubek ze zahraniční redakce.

Ropná katastrofa už není jen problémem Spojených států, což potvrdila to i nedávná schůzka šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové s představiteli karibských států na Barbadosu. Na ropnou skvrnu se prý připravuje i Kuba.


„Zatím není jasné, jestli se skvrna dostane ke kubánským břehům, spíš ale je na místě otázka kdy. Kubánské úřady už prý varovaly obyvatele žijící v těch pobřežních oblastech, kam by se mohla ropa po moři dostat a podnikají údajně nutné přípravy,“ uvedl v Odpoledním Radiožurnálu David Koubek ze zahraniční redakce.

„Severní pobřeží Kuby by to mohlo skutečně ohrozit. Jak řekl generál Ramon Espinosa, náměstek ministra obrany, byla by to katastrofa. A to i pro kubánskou ekonomiku a hlavně tamní turistický průmysl. Pokud by ropa zasáhla pláže na severním pobřeží ostrova. Kuba navíc nemá takové technické prostředky k čištění pobřeží nebo k zabránění šíření ropy,“ přiblížil.

Podrobnosti o přípravách kubánských úřadů ale podle Koubka generál Espinosa nezveřejnil. „Řekl jen, že do Kuby už míří experti na podobné katastrofy ze spřízněné Venezuely, která je jihoamerickou ropnou velmocí.

Ropná katastrofa a kubánsko-americké vztahy

Podle některých amerických médii může katastrofa pozitivně ovlivnit kubánsko-americké vztahy. Americké ministerstvo zahraničí totiž oznámilo, že se navazují kontakty mezi oběma stranami, že si vyměňují informace o pohybu skvrny.

„Havana a Washington si začaly vyměňovat informace o rozsahu té skvrny a toho, kam všude po moři směřuje. Potvrdilo to americké ministerstvo zahraničí a informuje o tom například Christian Science Monitor. Kubánci to nechtějí komentovat, zatím se prý spoléhají na experty ze spojenecké země - jihoamerické ropné velmoci Venezuely,“ uvedl redaktor.

Jak připomněl, komunikace bude v budoucnu ještě důležitější: Kuba by chtěla zahájit ještě letos nebo brzy příští rok těžbu ropy ve svých severních vodách, které jsou samozřejmě blízko Floridskému poloostrovu.

„Jde také o to, že v případě nějaké podobné katastrofy na kubánském těžním zařízení by bylo nutné okamžitě informovat Spojené státy. Kuba také nejspíš nebude mít vybavení pro případ katastrofy. Získat by ho mohla od těžařských firem, které působí na druhé straně Mexického zálivu. To by ale asi přes obchodní embargo, uplatňované Washingtonem, neprošlo. Takže možná, že by katastrofa mohla znamenat jistý posun v americko-kubánských vztazích,“ domnívá se Koubek.

Katarína Brezovská, Michaela van Erne Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme