V New Orleansu bydlí lidé 5 let po hurikánu pořád v přívěsech
Statisíce lidí z New Orleansu a blízkého okolí ztratily při hurikánu Katrina střechu nad hlavou. Zatímco drtivá většina už našla nové bydlení, stovky rodin zůstávají v provizoriu. I když od katastrofy uplynulo pět let.
„Je to velmi stísněné a nepohodlné,“ říká Mark Price, který už léta bydlí v městečku Slidell u New Orleans s dcerou a dvěma vnuky v přívěsu, který dostal od federální vlády.
Právě tyhle provizorní příbytky se staly pro mnoho Američanů jedním ze symbolů neschopnosti vlády a chyb, kterých se dopustila při reakci na hurikán Katrina.
Těsně před ním přitom ujišťovala, že se o obyvatele postižených oblastí postará. „Až bouře pomine, má federální vláda zdroje, které využije, aby vám pomohla,“ sliboval tehdejší prezident Georgie Bush před pěti lety, těsně předtím, než Hurikán Katrina zasáhl plnou silou New Orleans a jeho okolí.
Jenže pohroma byla horší, než nejen federální vláda, ale také místní úřady čekaly. Přes 1800 lidí zemřelo, další stovky tisíc ztratily domov.
Prezident Bush o něco později při návštěvě postiženého regionu mluvil o zdevastované zemi a v médiích otevřeně připouštěl, že hurikán Katrina odhalil mnoho problémů, které úřady na všech úrovních nezvládly.
Přívěsy mnohým pomohly, jiným vadí
Jedním z těch nejpalčivějších byla situace lidí bez střechy nad hlavou. Federální vláda jim prostřednictvím agentury FEMA poskytla obytné přívěsy. Dostalo se ale asi na jednu pětinu ze 700 tisíc žadatelů.
Přinejmenším některé z přívěsů byly z nekvalitních materiálů a jejich obyvatelé si stěžovali na zdravotní problémy, způsobené toxickými výpary.
Ti, kterým Katrina domy nezničila, přitom byli z velké části proti tomu, aby přívěsy v jejich čtvrtích zůstávaly. Důvodem je i skutečnost, že pojízdné domovy nevypadají dobře a snižují hodnotu nemovitostí v okolí.
S cenami nájemného je to úplně opačně. „Zatímco před bouří se daly ve Slidellu pronajmou domy nebo slušné pronájmy za 400 až 600 dolarů, teď se platí 1200, 1400 i 1600 dolarů,“ říká další obyvatel přívěsu Blair.
Ceny nájmů vzrostly se zvýšeným zájmem lidí bez přístřeší. Někteří sice dokázali opravit své původní domy, jiní se odstěhovali, ale stovky lidí svou bytovou situaci nijak nevyřešily a dál žijí v přívěsech.
„Jsem s pomocí státu spokojený, už jen proto že nějaká je,“ konstatuje Mark. Na adresu sousedů, kterým jeho přívěs vadí, dodává: „Měli by se zamyslet a ocenit to, co mají, co jim zůstalo. My jsme na tom zatím pořád špatně, ale to neznamená, že jsme horší lidi.“
