Brazilci si vyberou politickou reprezentaci, k volbám musí povinně
V brazilských volbách se volí skoro veškerá politická reprezentace najednou, konkrétně hlava státu, poslanci, senátoři, ale také 27 guvernérů a zastupitelstva spolkových států. 143 milionů voličů bude vybírat především prezidenta. Z jedenácti kandidátů má největší šanci současná prezidentka Dilma Rousseffová.
Té ale například ubraly na popularitě loňské masové protesty. Předvolební odhady naznačují, že dnešní první kolo ke zvolení nestačí, Dilma Rousseffová totiž nejspíš nezíská víc hlasů než všichni ostatní dohromady.
Období silného ekonomického růstu z posledních 12 let vlády Dělnické strany skončilo.
„Ekonomická situace je horší, než když prezidentka Rousseffová nastupovala,“ říká ekonom Gilberto Braga. Zvedla se inflace a země se v roce MS ve fotbale dostala dokonce do recese.
Prezidentka Dilma Rousseffová, kterou si jako svou nástupkyni vybral předchozí velmi oblíbený prezident Lula, ztratila podporu hlavně při loňských masových protestech proti špatnému školství, zdravotnictví a veřejné dopravě.
Více informací o tom, jak se volí v Brazílii a koho mohou tamní obyvatelé volit, zjišťoval redaktor ČRo David Koubek
Podle průzkumů mají šanci postoupit Aécio Neves z Brazilské sociálně-demokratické strany, který prosazuje liberální program hlavně v ekonomických otázkách, a Marina Silvová, kandidující za Brazilskou stranu socialistickou. Ta v předvolební kampani slibovala změnu politiky a dávala důraz na boj s korupcí.
„Ty programy se až tolik neliší, všichni vycházejí z modelu sociálního rozvoje, ale respektují volný trh," vysvětluje Jan Němec z Vysoké školy ekonomické.
„Na druhou stranu žádný z těch kandidátů v předvolební kampani s těmi protesty nepracuje," dodává. Roli může hrát i slabý hospodářský růst a čím dál větší zdražování.
Voliči navíc k volbám musí, volební účast je v Brazílii povinná. A nejen v tom jsou brazilské volby jiné.
Žádné volební lístky ve schránkách, žádné obálky, žádné kroužkování. Brazilci volí výhradně pomocí elektronických uren, kterých je přes půl milionu, většinou se čtečkou prstů. Na jednom terminálu se identifikují. Za plentou pak najdou druhý terminál. Na něm, na klávesnici podobné té z bankomatu, vyťukají číslo vybraných kandidátů.
„Tady voliči volí spíš konkrétní osobnosti, než že by zjišťovali, ke které politické straně patří. V parlamentu je běžně i 20 stran," uvádí politolog Jan Němec.
Volit mohou klauna, Supermana nebo Bin Ládina
Úřady voliče vyzývají, aby si všech pět čísel, které mohou vyťukat, zapamatovali a nejlépe přinesli na lístečku. Kandidáti se i proto snaží upoutat pozornost v předvolební kampani. Několik týdnů před volbami mají prostor ve všech televizích a rádiích v zemi pro své spoty.
Jako třeba klaun Tiririca, který se stylizoval do role toho, kdo vůbec neví, jak to v parlamentu chodí, a všem to ukáže. Ukázal, dostal se, a letos kandiduje znovu. Číslo 2222 ukazují v předvolebním spotu na zadní části těla dvě tanečnice.
V některých klipech se i zvrací, jinde rapuje, i klaunů je letos víc. Podle zákona si kandidáti mohou pro volby vybrat, jaké jméno chtějí. Takže třeba Nice uklízečka, která chce vymést lenochy z parlamentu, nebo s heslem 'my to dokážeme' kandidát s jménem Barack Obama.
„Lžou politici? Pošleme jim dáreček, nějakého klauna, nějakého blázna,“ říká brazilský politolog Geraldo Monteiro. Podle něj to patří k demokracii. Brazílie přitom má špatné vzpomínky na diktaturu, kdy se leccos zakazovalo.
A volební soud, který na volby dohlíží, je poměrně benevolentní, takže letos kandiduje recyklační superhrdina Robin i Bin Ládin. A ne jeden.
