České turistické značky jsou i na palmách. Nově je mají v brazilském Batayporã

Známých barevných turistických značek je v Česku víc než pět set tisíc. Úplně stejné značení teď mají i v Brazílii. Konkrétně v Batayporã, tedy v jednom z měst, která nechal v Brazílii založit Jan Antonín Baťa. Tento týden tam dobrovolníci dokončili skoro 20kilometrový okruh vyznačený modrou barvou. A další kilometry značek přibudou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká turistická značka vyznačená v červenci v okolí brazilského města Bataypora

Česká turistická značka vyznačená v červenci v okolí brazilského města Bataypora | Foto: Pavel Šembera

Je to stejné jako v Česku. Tabulky na stromech se šipkami, kilometry a značkami - v tomhle případě modrý proužek mezi dvěma bílými. Samozřejmě, že názvy jsou místní - některé z nich byste na směrovnících v Česku asi těžko našli - třeba žabí lagunu.

„Žabí laguna tam sice není, ale jinak třeba ty směrovky jsou stejné jako u nás v Česku," říká přímo z Batayporã Ondřej Veselý, jeden ze tří nadšenců z Klubu českých turistů, kteří přiletěli do Brazílie a dojeli daleko do vnitrozemí na vlastní náklady. Tabulky se šipkami jsou české a názvy v portugalštině a češtině.

Přehrát

00:00 / 00:00

České turistické značky mají nově i v Brazílii. Více od zpravodaje Davida Koubka

„Vznikalo to na základě komunikace s místními, kteří okruhy projeli na kole, zaznamenali je do GPS, takže přes dnešní softwarové aplikace se to přeneslo do Čech a čeští značkaři si tak mohli trasy prohlížet on-line i do dost podrobných detailů. Díky tomu se připravily směrovníky přesně na míru a nechaly se vyrobit v České republice," říká Pavel Šembera.

Ten zná město Batayporã od roku 2008, kdy tam byl jako dobrovolník a od té doby se tam vrací, kdy může:

„Měl jsem štěstí, že jsem se napojil na skutečné značkaře z terénu, tři lidi, které se mi podařilo tou myšlenkou nadchnout. Jejich elán do toho, práci, kterou dělají ve volném čase v České republice, přenést někam do exotické krajiny, bylo to, co ten projekt tlačilo dopředu až do jeho realizace."

Čeští a polští dobrovolníci obnovují turistické trasy na Zakarpatské Ukrajině

Číst článek

Nápad udělat turistickou trasu podobnou jako v České republice Šemberovi vnuknul místní veterinář a propagátor české kultury Evandro Trachta. S českými turistickými značkami se seznámil v roce 1997, když byl ve vlasti svých předků poprvé. A zaujaly ho:

„Koupil jsem několik map. Tady kolem Batayporã jezdíme na kole. A tak jsem si říkal, proč tu neudělat podobný systém značení."

Jednou ze zastávek modrého okruhu je i památník Jindřicha Trachty, Evandrova děda a bývalého starosty Batayporã. Značky budou využívat mimo jiné cyklistické spolky, které v posledních letech v oblasti vznikají. I pro ně by měly přibýt ještě nejméně tři trasy.

„Chtěli bychom udělat celkem čtyři trasy. Doufám, že si lidé na ten symbol značení zvyknou. Uvidíme, jak to bude dál," říká Evandro Trachta.

Ondřej Veselý, Eva Trojánková a Alexandr Makarič z Klubu českých turistů vyznačili známé značky v Bataypora | Foto: Klub českých turistů

Podle Pavla Šembery jsou dvě možnosti, jak v projektu značení pokračovat:

„Jedna je ta, že by čeští značkaři přiletěli ještě za rok a že by vyznačili další barevné okruhy - tedy že by se použily všechny čtyři barvy. A zároveň se uskutečnila přednáška, která by představila systém značení místním a trochu je zaučila. Je tak možné, že v okolí třeba začnou vznikat značky podle toho vzoru spontánně, z iniciativy místních."

Brazílie je tak po Ukrajině, Chorvatsku a Kanadě čtvrtou cizí zemí, kde české originální značení mají. A jak říká Ondřej Veselý z Klubu českých turistů, značit kolem Batayporã bylo podobné jako v Česku. Teda skoro.

„Výhoda byla, že jak je tu poměrně suchý vzduch a teplo, sluníčko pálí, tak ty barvy vůbec netečou. Tady si člověk značku krásně udělal bez jakýchkoliv problémů,“ dodává Ondřej.

Naopak práci dalo připevnit směrovníky. Palmy mají totiž podle českých turistů hodně tvrdé dřevo.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme