New Orleans je 10 let po Katrině znovu při síle, obnova některých čtvrtí ale vázne
Spojené státy si v tyto dny připomínají jednu z vůbec nejničivějších přírodních katastrof v historii. Je to přesně deset let, kdy město New Orleans zasáhl hurikán Katrina. Při následných záplavách zahynulo přes 1500 lidí, velké části města voda úplně zničila.
Hudba na každém kroku, delikátní kuchyně, přátelští lidé. New Orleans je deset let po ničivém hurikánu zpět v plné síle.
V mnoha směrech je to dramaticky jiné město než před deseti lety. Příliv nové energie a investic změnily některé čtvrti k nepoznání. Ozývají se ale i chronické problémy, které tu byly dávno předtím, než město pohltila potopa.
Obyvatelé Lower Ninth Ward patří k těm, kdo pocítili důsledky hurikánu snad nejdramatičtěji. Voda tady sahala několik metrů vysoko, právě odsud bylo nejvíc obětí. Část lidí, kteří před úderem hurikánu odjeli, se vůbec nevrátila.
Jak se New Orleans za deset let vzchopilo z přírodní katastrofy, zjišťovala zpravodajka Lenka Kabrhelová
Jedenašedesátiletý Robert Richardson si bez svého rodného města život představit nedovedl. Cesta zpět ale trvala dlouhé roky. Léta žil v přívěsu, než sehnal potřebné granty, půjčky a povolení, aby vůbec mohl začít stavět dům, který smetla voda. Do staronového domova se nastěhoval teprve před pěti lety.
A jako mnozí další tady je přesvědčený, že rekonstrukce jde kupředu příliš pomalu. Na rozdíl od jiných čtvrtí ta jeho stále nemá dost investic, které by rozpohybovaly malé podnikání a daly lidem práci. Oficiální místa na to prý ale rády zapomínají.
To, že obnova města zdaleka není u konce a pro mnohé přichází jen pomalu a po kouscích, přiznal i prezident Barack Obama. I přes léta utrpení si ale místní lidé uchovávají naději a optimismus. Přesně v duchu svého města, které má pověst jednoho z nejpřátelštějších míst Spojených států, kde se lidé zdraví na ulici, jsou pohostinní a přátelští k životu jako takovému.
To, že deset let není dost na to, aby se všechny rány traumatizovaného města zahojily, si myslí i Andre Perry, profesor a jeden z lídrů reformy veřejného školství v New Orleansu, který měl obrovské problémy ještě před hurikánem.
"Ve městě se spousta věcí změnila, máme novou infrastrukturu - nemocnice, školy, kanalizaci, protipovodňový systém. To vše je obrat k lepšímu. Co ale bohužel zůstává při starém, je chudoba a sociální nerovnost, nedostatek pracovních míst pro nejchudší, tak aby se mohli z nouze vymanit,“ připomíná profesor Perry.
„Tyto problémy tu byly už před hurikánem a musíme napřít úsilí k tomu, aby se je povedlo odstranit. A musíme si připomínat, proč tu před deseti lety po hurikánu zůstalo 50 tisíc lidí uvězněných v katastrofických podmínkách - že to bylo kvůli selhání veřejné politiky v dlouhých předchozích letech," zdůrazňuje Andre Perry.
Podle něj je ale v genech jazzového města problémy překonávat. Jak dodává, mnozí tu věří, že se věci povede změnit, a řídí se heslem "nemá smysl žít v obavách z bouře, ale naučit se, jak tancovat i v dešti".
