V USA se debatuje o etičnosti použití policejního robota, který zabil vraha z Dallasu
Ve Spojených státech vycházejí najevo nové okolnosti střeleckého útoku v Dallasu. Ostřelovač, který zabil pět policistů, podle vyšetřovatelů plánoval podstatně rozsáhlejší akci. Případ také otevřel debatu o etických hranicích policejních zásahů. Speciální jednotky totiž použily k zabití útočníka bombu doručenou robotem.
Vedení dallaské policie tvrdí, že 25letý armádní rezervista Micah Johnson plánoval mnohem rozsáhlejší akci. Policejní ředitel David Brown tvrdí, že je o tom přesvědčený na základě toho, že se útočník Johnson cvičil v odpalování výbušnin.
Policie teď také zkoumá časopisy, záznamy a vůbec vše, co našla v místě Johnsonova bydliště a co by mohlo naznačovat na další motivy. Snaží se prý také dešifrovat, co by mohla znamenat písmena RB, která Johnson napsal krví nedaleko místa, kde ho policie v Dallasu zabila. To všechno podle policie nasvědčuje tomu, že útok měl být podle plánu mnohem rozsáhlejší.
Velkou debatu rozpoutala skutečnost, že zásahové jednotky použily k likvidaci útočníka robota ověšeného výbušninou. Policie tvrdí, že neměla na výběr, snažila se chránit životy důstojníků potom, co pět z nich přišlo o život a dalších sedm ostřelovač zranil.
Z vyjednavačů si Johnson utahoval
Vyšlo najevo, že Johnson si z policie dělal během dvouhodinového vyjednávání legraci, speciální jednotky si dobíral, hrál si s nimi. Podle policie se vyjednávání nikam neposunovalo. Prý bylo otázkou chvíle, než by útočník mohl znovu začít střílet. Proto se prý rozhodli k použití robota. Nicméně v podobné situaci je to bezprecedentní krok, který může mít podle mnoha názorů dalekosáhlé důsledky.
„Důvod je v podstatě jasný. Ten člověk byl nebezpečný a měli za sebou ztráty několika kolegů policistů, řada jich byla zraněna. Situaci proto chtěli ukončit v co nejkratším čase a pokud možno bez dalších zranění,“ domnívá se Marian Brzybohatý, odborník na boj s terorismem z Fakulty bezpečnostně právní na Policejní akademii.
Podle Brzybohatého je hlavním problémem fakt, že použití takového robota není ošetřeno zákonem. „Je na právnících, aby dospěli k závěru, zda to v dané situaci bylo oprávněné,“ míní.
„Teď se otevřela jakási Pandořina skříňka a bude tendence řešit takové situace podobným způsobem, protože prostřednictvím přístroje se skutečně snižuje riziko, které existuje pro zasahující jednotku,“ soudí Brzybohatý.
Policie kupuje vysloužilou vojenskou techniku z Iráku a Afghánistánu
Robotické zařízení je původně záležitostí armády, což může mít obrovské legální, taktické a etické důsledky. Ve Spojených státech se živě debatuje o tom, kam až by měly sahat hranice používání techniky. Armáda zatím používala robota k odpalování a odstraňování výbušnin. V Dallasu ho tak policisté použili úplně opačným způsobem.
Americká policie dlouhodobě přejímá praktiky ozbrojených sil, třeba zařízení a techniku, které používá armáda. Jde hlavně o vysloužilou vojenskou techniku, kterou jednotky používaly v Iráku či Afghánistánu.
Policejní sbory po celé zemi ji nakupují od ministerstva obrany na základě vládních kontraktů. Mnozí kritici tohoto postupu podotýkají, že je to velice sporná záležitost. Americká policie se podle nich až nebezpečně militarizuje, což může veřejnost i zastrašovat.
Hodně se o tom mluvilo před dvěma roky, kdy při protestech ve Fergusonu v Missouri policie používala vojenská zařízení. Vláda ale tvrdí, že to vše přispívá k větší bezpečnosti, a obavy veřejnosti nesdílí.
Podle odborníka na terorismus Mariana Brzybohatého se vždy ex post řeší morální otázky. Na místě činu, kde byli mrtví a zranění lidé, se přemýšlí jinak. „Díky této technice se podařilo zabránit smrti dalších lidí. V tom vidím její přínos. Ale musí tam být jasně definované hranice, právní úprava, která by snižovala možnost zneužití na minimum,“ dodává Brzybohatý.
