Zprávy → Amerika30. září  2016 v 16:34  

'Zloba a vztek nás nikam nedostanou.' Kolumbijský politik byl 7 let v zajetí FARC, mírovou dohodu ale schválí

Členové FARC se ukrývali v kolumbijské džungli. Za jejich rukojmími tam proto putovala i humanitární pomoc - Foto: Creative Commons Attribution-NonComercial 2.0 Generic,  Globovisión

Členové FARC se ukrývali v kolumbijské džungli. Za jejich rukojmími tam proto putovala i humanitární pomocFoto: Creative Commons Attribution-NonComercial 2.0 Generic, Globovisión

Obyvatelé jihoamerické Kolumbie budou rozhodovat v nedělním referendu o mírové dohodě, kterou nedávno podepsaly vláda a povstalecká organizace FARC. Dohoda má zajistit návrat do společnosti a účast v politice bojovníkům, kteří často zabíjeli, unášeli či vyháněli lidi z domovů. Pro dohodu bude paradoxně hlasovat i mnoho z jejich obětí.

Víc než půl století vnitřního konfliktu si vyžádalo 260 tisíc obětí a vyhnalo z domovů miliony lidí. V chudé čtvrti v Soachi našla nový domov i Romelia Masiasová, stejně jako 17 tisíc podobných uprchlíků ve stejném městě. 

Masiasová je jednou z těch, kdo budou v neděli hlasovat pro – a pomůže, aspoň jak naznačují průzkumy, mírovou dohodu schválit. „Myslím, že to bude velmi těžký proces. Ale věřím, že se podaří uskutečnit. Protože by to bylo skvělé, pokud by zavládl znovu mír,“ říká. 

Podpisem dohody ani jejím případným schválením a v referendu ale konflikt jen tak nekončí. Budou se muset složit zbraně, společnost se bude muset snažit přijmout bojovníky FARCu. Tedy i lidi, co nic jiného než být v gerile nezažili. A součástí procesu bude také odškodnění pro oběti konfliktu. 

Rozhodli jsme se vykonat čin odpuštění 

Šéfem vládní agentury pro oběti je Alan Jara, politik, kterého bojovníci FARCu unesli a 7,5 roku drželi v zajetí. I on je pro dohodu, která může i jeho únosce pustit na svobodu bez toho, aby museli do vězení. 

„Zloba, zášť a vztek nás nikam nedostanou. To bych jen zůstal dál uneseným, uneseným bolestí, takže jsme se s rodinou rozhodli vykonat čin odpuštění, abych mohl ve svém životě dál pokračovat. Zpátky se ohlížím jen proto, abychom věděli, co se nesmí nikdy opakovat,“ přiznává. 

Alan Jara tak udělal něco, co přes vytrpěné příkoří udělaly i další oběti. Většinou to byli příbuzní těch, koho některá z ozbrojených skupin zabila. Spousta z nich se vzdala touhy po pomstě. 

„Nic mi nepomůže, pokud ten, co mě unesl, bude hnít ve vězení. To, co mi zlepší život, bude to, když už žádné únosy nebudou, když nebudou oběti, když konflikt skončí,“ říká Jara. 

Teresa Gaviriová, prezidentka kolumbijské organizace Matky z Candelárie - Foto: David Koubek

Teresa Gaviriová, prezidentka kolumbijské organizace Matky z CandelárieFoto: David Koubek

A doplňuje ho Tereza Gaviriová, která předsedá sdružení obětí v Medellínu, většinou matek lidí zabitých v konfliktu. I ona odpustila vrahům svého syna, a navádí k tomu i ostatní. Ale věří, že si za to zaslouží ještě něco víc. 

„Ještě mají velký úkol. Spousta obětí, co třeba nedostaly odškodnění, mi říká - chceme aspoň vědět pravdu o tom, co se stalo.“ 

Jsou ale i ti, kteří bojovníkům FARCu neodpustili a nejsou pro to, aby se vraceli do společnosti, jak předpokládá mírová dohoda. Natož do politiky. Kampaň proti schválení referenda například vede bývalý prezident Álvaro Uribe, kterému právě FARC zabil otce. Podle průzkumů ale převáží ano. 

Autor:  David Koubek  (dkk)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace