Nepálští řemeslníci se pouštějí do obnovy poničených památek

Jedním z lákadel, která přitahovala do Nepálu turisty z celého světa, byly jedinečné památky. Řadu z nich ovšem poničilo letošní zemětřesení, a to i včetně těch zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Jejich rekonstrukce bude trvat roky a zapotřebí budou peníze i zruční řemeslníci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Při ničivém zemětřesení v Nepálu mohlo zemřít až deset tisíc lidí. Lidé přespávají na ulicích

Při ničivém zemětřesení v Nepálu mohlo zemřít až deset tisíc lidí. Lidé přespávají na ulicích | Foto: Jaromír Marek

Bhaktapur se sice otevřel turistům, město ale stále ještě vypadá, jako kdyby jím prošla válka. V ulicích leží hromady sutin a nákladní auta odvážejí trosky zřícených budov.

Otřesy půdy poslaly k zemi historické domy i starobylé chrámy. Každý z nich byl přitom originálním uměleckým dílem.

Poslední velké zemětřesení zasáhlo Nepál před 80 lety. Trvalo roky, než památky opravili. Podaří se to i dnes? Nezanikla už v Nepálu tradiční řemesla?

Přehrát

00:00 / 00:00

Jestli je v Nepálu dostatek zkušených a zručných řemeslníků, zjišťoval reportér Jaromír Marek

„Tradice stále žije. Umělců máme dostatek, ale bude to trvat,“ předpovídá obchodník s uměleckými předměty, zatímco ukazuje bohatě zdobený okenní rám.

Tradiční vyřezávané okno prý tvoří jeden řemeslník 15 dní. Hotový výrobek se dnes prodává asi za 3,5 tisíce korun.

O kus dál pracuje muž v černém nátělníku. Dřevěnou paličkou a drobnými dláty vysekává do dřevěného sloupu precizní ornament. Řemeslník počítá, že jeden vyřezávaný sloup mu zabere přes tři týdny, a to za sebou má dvacetiletou praxi.

Podle něj je ale v Bhaktapuru i v celém Nepálu dostatek řemeslníků, kteří budou schopni během příštích několika let obnovit všechny dřevěné prvky, které se během zemětřesení zřítily.

Na doporučení Nepálci příliš nehledí

Cenu za opravu poškozených památek ještě nikdo nevyčíslil, je ale jasné, že půjde o mimořádně vysokou sumu.

S penězi by ovšem problém být nemusel, myslí si Rabindra Puri, architekt, který se už jednou podílel na obnově města Bhaktapuru. Horší to podle něj bude s dodržováním technologických postupů rekonstrukce.

Sbírka ČRo Pomáhejte s námi Nepálu stále pokračuje. Je možné přispívat na účet 200 9999 200/0300 nebo posílat DMS ve tvaru DMS PRONEPAL na číslo 87 777. Jedna DMS stojí 30 korun, obdarovaný obdrží 28,50.

„Tady by mělo hrát velkou roli UNESCO. Mělo by přinést moderní technologie a sestavit plán rekonstrukce. A hlavně kontrolovat jeho dodržování,“ zdůrazňuje.

Právě to by ale mohl být pro Nepálce kámen úrazu. „Krátce po zemětřesení se začalo s odklízecími pracemi. Mnohde si na to vzali buldozer a během úklidu se zničilo i to, co ještě zbylo,“ upozorňuje archeolog David Andolfatto, který působí jako poradce UNESCO.

Že na doporučení Nepálci příliš nehledí, se ukázalo v polovině června, kdy se památky zapsané na prestižním seznamu světového kulturního dědictví znovu otevřely turistům. A to i přes varování UNESCO, že je to riskantní nejen pro návštěvníky, ale i pro pamětihodnosti samotné.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme