Ruští diplomaté a politici se snaží přimět Armény a Ázerbájdžánce k míru

Rusko se snaží zprostředkovat mírové urovnání obnoveného konfliktu mezi Armény a Ázerbájdžánci v Náhorním Karabachu. Další kroky by měl ruský premiér Dmitrij Medvěděv oznámit dnes po jednání s ázerbájdžánskými představiteli v Baku. Minulý víkend začaly v oblasti prudké boje mezi Armény a Ázerbájdžánci. Na obou stranách jsou desítky mrtvých a stovky zraněných.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Arménští vojáci v Náhorním Karabachu

Arménští vojáci v Náhorním Karabachu | Zdroj: Reuters

Rusko se snaží zachovat maximální nestrannost. Svědčí o tom i vyvážená diplomatická aktivita v posledních dnech. Včera jednal v Baku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Medvěděv navštívil arménský Jerevan.

Sergej Lavrov v Baku po jednání s ministry zahraničí Íránu a Ázerbájdžánu oznámil, že dohoda o mírovém urovnání je prakticky hotová, její podrobnosti ale nesdělil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv jedná v ázerbajdžánském Baku o urovnání konfliktu kolem Náhorního Karabachu

Premiér Dmitrij Medvěděv zase v Jerevanu prohlásil, že je potřeba udělat vše pro to, aby nedošlo ke krachu mírových jednání:

„Rusko je nadále připraveno hrát roli prostředníka. Musíme vyloučit návrat konfliktu k takzvané horké fázi, protože to by mělo ty nejtragičtější důsledky pro celý region.“

Návrh bude pravděpodobně spočívat v oddělení znepřátelených stran a ve stažení vojsk z blízkosti náhorně-karabašské linie.

Moskva bude pravděpodobně výhledově souhlasit i s myšlenkou vyslání kontingentu mírových sil. Stálý představitel Ruska při OBSE Alexander Lukaševič ale upozornil, že k vyslání mírových sborů nebo pozorovatelské mise může dojít až poté, co ustanou přestřelky a ostřelování.

Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach už desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let, výsledkem konfliktu bylo asi 30 tisíc mrtvých, statisíce lidí uprchly. Jednání od uzavření příměří v roce 1994 až dosud k vyřešení sporu nevedla. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.

Každá ze soupeřících stran si kompromisní řešení konfliktu představuje jinak. Arménie vidí jako maximum to, že Náhorně-karabašskou republiku, obydlenou převážně Armény, oficiálně neuzná.

Baku ovšem počítá s tím, že se republika, která je stále formální součástí Ázerbájdžánu, stane jednou z jeho provincií. Představitelé Náhorního Karabachu, mající velký vliv ve vysoké arménské politice, ale nenaznačili, že by s něčím takovým mohli souhlasit.

Od úterý platí v oblasti velmi křehké příměří. Obě strany informují o provokacích a přestřelkách, nepoužívají se ale těžké zbraně, letectvo ani tanky. Situace se nicméně může kdykoliv zvrhnout.

Náhorní Karabach | Foto: Český rozhlas

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme